Arthur Ransome

Tuto dobrodružnou četbu mám moc ráda už od svého dětství. Tak ráda, že každý rok 4 knihy tohoto autora přidávám do doporučené četby. A vždy se najde pár dětí, které knihu přečtou a líbí se jim.

Dle nás jeden z pěti nejlepších autorů všech dob!!! Ransomovky provázely naše dětství a i teď, kdy je opět čteme, nic neztratili na svém neuvěřitelném kouzlu britského venkova kolem velkého jezera. Ach áno... Vlaštovky, Amazonky, Dick s Dorotkou a později i Klub Lysek. Pan Ransome byl pro to, co napsal přímo narozen. Nádherná dětská dobrodružství, chvílemi napínavá a pokaždé jiná....... Děkujeme mnohokrát, mistře!

Návrat do dětství, to bych mohla napsat o knížkách tohoto autora. Jako řada ostatních, kteří tu hodnotili jeho knihy i já jsem si se sestřenicí hrála na Amazonky. I dneska si pamatuji to nadšení a tu radost, když jsme se učily tajnou abecedu, tajně na půdě u babičky smolily zakódované zprávy a půl dne se plazily kolem kupek sena. Na to se prostě nezapomíná. A víte co? Nedávno se mi dostala do rukou kniha, kterou jsem nečetla ( Piktové a mučedníci) a já jsem zjistila, že to kouzlo, stále funguje. Zase jsem byla tou malou holkou a nedočkavě čekala na další kapitolu. Takže za mě DÍKY pane Ransome.

Amazonky,Vlaštovky a Dick s Dorotkou byli hrdinové mého dětství.Toužila jsem být jako Nancy a zažívat různá dobrodružství.

"ransomovky" jsem podědila po starších bratrancích; jejich obliba mi vydržela až do dospělosti, takže jsem pak po antikvariátech dokupovala ty, které v době mého dětství nebyly k mání; jejich čtení byl neskutečný zážitek - čtenář se úplně přirozeně stával členem té dětské party a úplně živě s ní prožíval všechna jejich dobrodružství; a pak - jako bonbonek - se mi podařilo navštívit kraje jejich příběhů: Lake District a východní Anglii; v Lake District jsem si pořídila knížku o Ransomovi a "skutečných dětech" z jeho nádherných příběhů, stejně jako na místním trhu ve výprodeji Holubí poštu a Boj o ostrov v místním anglickém vydání;
takže dnes vlastním kompletní sbírku - navíc v různých vydáních; a těžko rozhodovat, jestli se mi líbí víc prvorepublikové, kde Nancy je Vlasta atd., nebo novější s Lhotákovými ilustracemi; asi nejméně se mi líbí "střelkovská" edice. ale na příbězích to neubírá vůbec nic; a ještě dnes v nich občas alespoň letmo zalistuji, abych si tu krásnou atmosféru při jejich čtení připomněla;

Na jeho knížkách jsem vyrostla a milovala je. Hrozně jsem těm děckám záviděla všechna ta dobrodružství, která jsem alespoň v duchu prožívala s nimi.

Ransomovky mi četl tatínek od dětství a v dětství jsme si na vlaštovky a amazonky se sestrou hrávaly na každém rybníku, do kterého jsme vlezly. V roce 2013 se mě můj muž než jsme jeli do Anglie zeptal, co chci vidět a moje odpověď byla jednoznačná: Lake district. Splnilo se. Na březích obou jezer jsem přes slzy poznávala všechno. I když Amazonka vytéká z jezera, místo aby tekla do něj a řadu dalších věcí, jsem tam byla jak doma.
Letos jsem přečetla skvělou knížku: Christina Hardyment: Arthur Ransome and Captain Flint's Trunk. Doporučuju všem nadšencům.
Zbývá mi vyluštit poslední vzkaz Nancy Blacketové, jímž kniha končí. Chybí mi šifrovací tabulka na semafory, ale až mi moje nepořádná sestřička vrátí originál Misee Lee, tak to dám dohromady.