1. Domů
2. Autoři
3. Anne-Marie O'Connor
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 1
• Bazar 1
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Anne-Marie O'Connor

Dáma ve zlatém

„Příběh obrazu Gustava Klimta a jeho obrazu. Zajímavé.“
— janavom

---

Dáma ve zlatém

„Dokonalý úvod do atmosféry, kultury a umění Vídně konce 19. a počátku 20. století spojený s osudem vizuálně velmi známého obrazu. Jeho historie je vlastně dějinami 20. století a hezky ilustruje všemožné zákruty, provázející osudy nejen lidí, ale i věcí. Čtivě napsaná kniha možná donutí někoho k dohledávání informací o Klimtovi, jeho modelkách, přátelích, dobových salonech a osudech žen, které se sice pomalu, ale jistě začínaly emancipovat i v rakouskouherském mocnářství. Pro ty, co se zajímají o umění, je tahle kniha prostě poklad. A pro některé ostatní také.“... celý text
— VáchalovaDoxa

---

Dáma ve zlatém

„Nejsem, jako čtenáři níže hodnotící, políbena uměleckými zálibami a Gustav Klimt pro mě bylo pouze jméno, které jsem už někde slyšela. Knížku jsem si sehnala na doporučení kamarádky a rozhodně nelituji. Není to tedy žádná beletrie, románu se podobá hlavně během válečných peripetií, ale určitě to knížce neubírá na čtivosti. V knížce jsou dobové fotografie, z různých odkazů jsem si dohledávala další informace, z každé doby bylo co dohledávat a o čem si číst. Je to vhled na Vídeň předválečnou, prosperující, Vídeň vítající Hitlera a Vídeň bránící se přijmout zodpovědnost za své činy. Válka rozmetala mnohé, z pohledu umění mě nikdy nenapadlo nahlížet na tuto dobu jako další tragický rozměr. Velmi zajímavá, hluboká kniha. "Adele už nebyla krásnou záhadnou dámou a Vídeň přišla o mnohá ze svých tajemství, protože Adele a další Klimtovy uloupené ženy změnily vztah města k vlastní minulosti. Každý z ukradených obrazů měl svůj příběh a každý příběh vyvolával naléhavé morální otázky. Divák už na ty obrazy nemohl hledět jako dřív, a to bez ohledu na to, jaký měl názor na jejich vrácení. Před historií se dalo uniknout, ale ne před těmito ikonickými nevinnými potupenými dcerami Vídně. Při zjišťování původu už nešlo jenom o ověřování pravosti vídeňských uměleckých děl, ale o zkoumání historie. Vídeň se proměnila v město duchů, ztracených rodin, salónů, lásek, obrazů a zmarněných životů. Významné a veřejností sledované restituce vyvolávaly mnoho otázek, často velmi osobních. Lidé se ptali, co dělali během války jejich příbuzní. Jeden ze zaměstnanců Belvederu, z oddělení pro zjišťování původu, například zjistil, že jeho otec navštěvoval elitní nacistickou vojenskou akademii a dědeček byl velitelem pracovního tábora a zastřelil tam nějakého člověka."“... celý text
— Clara_C

---

---

Dáma ve zlatém

„Napínavá história obrazu a jeho autora“
— pmiklos

---

Dáma ve zlatém

„Včera jsme si po fotbalovém zážitku ještě smlsli na filmu Dáma ve zlatém s Helen Miren v roli paní Marie Altmannové, posledním přeživším potomku židovské rodiny Bloch-Bauerových. Měla jsem to štěstí, že jsem portrét Adele Bloch-Bauerové ještě viděla ve vídeňské galerii Belvedere a zkoprněla jsem. Obdivuji obrazy Gustava Klimta a mám několik publikací o jeho díle, ale nic vás nemůže připravit na přímou konfrontaci s takovou krásou. Osud celé rodiny Bloch-Bauer je velmi tragický a Marii se podařilo uprchnout z nacisty obsazené Vídně na poslední chvíli. Pod smyšlenou záminkou dluhu byl Mariiným rodičům zabaven celý majetek. Část sbírky uměleckých děl získal Adolf Hitler a další nacističtí vůdci včetně Hermanna Göringa. Galerie Belveder odstranila možné spojení s původními židovskými vlastníky přejmenováním Adelina obrazu na Dáma ve zlatém. Gustav Klimt vytvořil tři úchvatné portréty Adele. Judita a hlava Holoferna a portrét Adele jsou úžasné stříbrozlaté sny inspirované mozaikou císařovny Theodory v bazilice San Vitale v Raveně. Portrét Adele Bloch-Bauer II je plný barev a podle mého názoru je to nejvěrnější zpodobnění Adele ( mohu soudit jen podle fotgrafie). Osud diamantového náhrdelníku se mi nepodařilo vypátrat, naposledy byl na veřejnosti spatřen na tlustém krku Emmy Göringové a bude zřejmě součástí nějaké soukromé sbírky tak, jako mnoho dalších nacisty ukradených uměleckých děl z majetku židovských rodin. Bohužel se o ně už neměl a nemá kdo přihlásit - 175 000 Židů zahynulo během holocaustu!“... celý text
— uxor