Anna Luňáková
česká, 1993
Populární knihy
Nové komentáře u autorových knih
Atlas babiček
„Znáte všechny svoje babičky? Že ne? Ani se vám nedivím. Každý máme těch babiček totiž celou armádu. Všichni víme, kdo byl třeba Mácha, ale známe jeho babičku? Neznáme. A je to škoda.
Atlas babiček Anny Luňákové se soustředí na babičky, ženy, co stály na pozadí historie – babičky, matky, sestry, manželky, čarodějky, astronomky, majitelky restaurací, filozofky, spisovatelky, matematičky, objevitelky... Dělá tak ale skrz příběh malé Toničky, která ještě neví, kým bude. A tak to pomocí snových rozhovorů s babičkami z celého světa zkouší vyzkoumat.
Čtení mi zabralo dost dlouho, ač je to kniha rozsahem nedlouhá. Příběh tvoří navíc jen část knihy, na konci totiž najdete onen Atlas babiček, který je plný medailonků inspirativních žen (psané jsou rukou Toničky, takže se pobavíte i tam). A nejsou to ty klasické: Marie Curie, Marie Terezie, panna Marie (když už jsem začla Marií :D, i když babička Ježíše svatá Anna tam je!), ale třeba Rachilde, Sophia Brahe, Harriet Taylor Mill nebo Sung Wu-Sao. Znáte je? Já si jich dost musela najít. A to je naprosto báječné!
Maličko mi nesedla stylistika: například sloveso začínat je tam až příliš často a mnohdy úplně zbytečně. Nejradši bych to ještě trochu vyleštila. To je ale snad jediná výtka, kterou k jinak úžasné knížce mám. Kouzla, sny a feminismus. Dobrá kombinace. Navíc ve formě, která je stravitelná pro děti.
Paleta černé, bílé a červené je působivá a ilustrace Bety Suchanové symapticky šrafované.“... celý text
— elovole
Jen ztratím jméno
„Impozantní věc, které velmi prospívá i její mluvené provedení.
"dva tisíce let myšlení a došli k závěru
že mít pravdu
nebo mít problém je totéž"
"takové dojemné nic
jako čísi prvotina"
"mám sny světa a přesto závidím řekám"
"tak ať se prostřou snadné obrazy
ať splývá zrak
jen ztratím jméno
prosím ať něha přežije smrt po příjezdu"
"Mé druhé jméno je Helena"“... celý text
— Umrit v knihach
Tři!
„Čtenář musí vynaložit spoustu sil, aby ztratil svoje očekávání jedno za druhým. Pointa nebo katarze se nekoná. A přece to není jen nějaká formální halucinace, jako tomu bylo v tradici nového románu. Tohle je debut velmi mladé autorky, která se neosvobozuje jen od nějakých konvencí, ale od násilí světa. Je to gesto odvahy a vzdoru. A právě že gesto; když někdo někam ukazuje prstem, není třeba sledovat ten prst.
"Měl jsem z ní dojem, že si vynalezla zvláštní a intimní způsob obrany proti všem. Větvila se jako myšlenka, nepolapitelná, i když na jazyku, očividná a fascinující. Nebyl jsem si jist, a to mě vzrušovalo. Úplně se odhalovala, a tím zůstávala úplně. Rozhodl jsem se vybudovat místo, kde se s ní setkám. To místo, kde můžeme být spolu."
PS: Aby bylo jasno, Gottfried W. Leibniz je Dáda Patrasová.“... celý text
— Umrit v knihach
Tři!
„Experimentální až na dřeň. Nepochopeno.“
— LadyAnn
Anna Luňáková - knihy
| 2022 |
 Atlas babiček |
| 2020 | Tři! |
| 2021 | Jen ztratím jméno |
Žánry autora
Romány Literatura česká Poezie Pro děti a mládež
Štítky z knih
Luňáková je 2x v oblíbených.