Andy Lanning

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u autorových knih

Thanos Nezbytný

„„...jestli k tobě přijde smrt a nebude tě chtít pustit... nezapomeň se jí pořádně vyřvat do ksichtu!“ Následkem Anihilační války je vesmír v oslabeném stavu a rozevírající se Trhlina mezi dimenzemi propouští věci, které by v normálním světě neměly existovat. Vše, co má ruce a nohy se staví na obranu křehké hranice. Dan Abnett a Andy Lanning stvořili příběh, který je tak bombastický, že ho nejspíš vůbec nepochopíte. Bez znalosti série Strážci galaxie, a příběhů Anihilace, Dobytí a Válka králů, snad ani nemá cenu se do čtení nezbytného Thanose pouštět. Já se v tom potácel jak slepý slon v porcelánu. Ještě u žádného komiksového vyprávění jsem nebyl tak dokonale ztracený a mimo veškeré dění, jako v tomto případě. Zmatení postav, událostí, motivací, pohnutek, dokonce celých vesmírů. Kdo byl s kým a proti komu, kdo stál na straně dobra a kdo se upsal zlu, kdo se o co snažil, za čím šel a co je probůh špatného na slovíčku „zatraceně“, že ho v tomhle komiksu nahradili patvarem „zakrápeně“? Miguel Sepulveda a Brad Walker na pozici kreslířů odvádějí „zakrápeně“ dobrou práci a některé jejich scény doslova berou dech. Jenže... k vynikajícímu prožitku to nestačí, když nechápete, co vlastně chtějí říct. Pročíst se až do finále byl sisyfovský úkol bez jakéhokoli odškodnění.“... celý text
— ludek.n

Vzestup Baziliška

„"Za naši práci se nám nedostane uznání, medailí, průvodů a ani poděkování. Přijde jen smrt A to je naše jediná útěcha." Sebevražedný oddíl pod vedením Deadshota má za úkol zajmout Mitche "Ressurection Mana" Shelleyho a posléze udeřit proti organizaci Bazilišek. Že to nebude procházka růžovým sadem, je snad každému jasné. Adam Glass se s tím opět nemazlí, i když tentokrát začíná poněkud podivně. Sérii skečů o důsledcích konání jednotlivých členů Operační skupiny X bych ještě pobral, ale celou část o Ressurection Manovi považuji za samoúčelnou (možná se v budoucnu dozvíme, k čemu sloužila, ale v tuto chvíli je to nikam nevedoucí odbočka (nehledě na to, že výtvarníci Jesus Saiz a Andres Ginaldo v závěru mise razantně změnili vzhled Amandy Wallerové). Podobně je na tom i Jidášův úder v sešitě #10, jehož kontinuita a vazby k sérii jsou tak nesmyslně křečovité, že to až bolí. Chápu, že se má jednat o oslí můstek k "Regulovské misi" (v jejímž průběhu současně řešíme i problém zrádce), ale hůře už to snad ani udělat nešlo. Z celého souboru mi jako nejpřínosnější, nejlogičtější a nejvíce cool přišlo ono nulté číslo o Amandě Wallerové (díky Fernandu Dagninovi už v její přirozené podobě). Z knihy mám rozporuplné pocity: kresba drží fazónu, ale příběh se rozpadá do zmatených chuchvalců, vedoucích odnikud nikam.“... celý text
— ludek.n

Nova

„No docela to šlo až na tu kresbu“
— Luigi1