Amor Towles

americká, 1964

Související novinky

Tíha vody, Zmizelá rodina a další knižní novinky (15. týden)

Tíha vody, Zmizelá rodina a další knižní novinky (15. týden)
Vítáme vás u dalšího dubnového článku s připravovaných knižními novinkami. Tentokrát se podíváme, jaké knihy vyjdou v ob... celý text

Populární knihy

Nové komentáře u knih Amor Towles

Obálka knihy Gentleman v Moskvě Gentleman v Moskvě

„Konečně po poměrně dlouhé době se mi do rukou dostala kniha, kterou je možné přečíst i několikrát. Jedná se skutečně o poutavý příběh s výrazným chrasmatickým hlavním hrdinou, který i když se ocitne v bizardním prostředí neupadá v toufalství a letargii. Román se asi nedá číst na "jeden zátah či zhltnutí". Ale trpělivému a vnímavému čtenáři se dostane poučení životnímu i historickému a s jistou dávkou inteligetního humoru. Skutečnost je ovšem i taková, že v před Velkou revolucí nežili v ruských "vyšších společenských patrech" jen lidé typu hraběte Rostova. A revoluce měla i svoji společenonsko ekonomickou příčinu. To je třeba mít na paměti. Na druhé straně ve mě román vyvolal úvahu a tom proč nezkusit přečíst něco od skutečných ruských klasiků. Dostojevský, Puškin, Turgeněv a jejich samozřejmě mnohem více. Zejména v současné době. Závěr : výtečný román, skvěle napsaný, ale nemohu souhlasit s hodnocením "jako lehce čtivá"kniha. Je vynikající, ale pokud má čtenáři přinést to co má skutečně v sobě, radím NESPĚCHAT.“... celý text
— Forrest


Obálka knihy Stůl pro dva Stůl pro dva

„První polovina knihy (povídková část), byla velmi zdařilá. Klasický Towles. Novela, pokračování románu Pravidla zdvořilosti, byla zklamáním. Moc jsem nepochopila, proč pokračování umístil do povídkové knihy... rozvleklé, nezáživné, těšila jsem se, až bude konec... což je škoda. Povídky se mi líbily, nejvíce asi ta první - velmi vtipný příběh o stání ve frontě, ze kterého se stal dobrý byznys... navíc Rusko krátce po revoluci v roce 1917. Za mě - první část 4 hvězdy, 2 část 2 hvězdy. Celkově - průměr.“... celý text
— Amazonka72


Obálka knihy Lincolnova dálnice Lincolnova dálnice

„Tohle je kniha, která klame tělem. Hlavním plusem je jazyk, kterým je příběh vyprávěn; s nadhledem a vtipem a lehkým odstupem byla radost knihu číst. Zprvu jsem si říkala, dobře napsané, ale ne moc pravděpodobné. Jenže na konci (a ten konec je opravdu nečekaný a dost mě vzal za srdce) mi vyplynulo něco jiného: Nadhled, vtip, lehkost nás ukolébají, že jde o takovou milou, laskavou a vtipnou road movie, ale po přečtení mi došlo, že ten obsah není zase tak moc laskavý a milý. Je prostě takový, jako život sám. Drsný příběh, vyprávěný lehkým jazykem. Oproti Gentlemanovi v Moskvě autor přitvrdil, aspoň pro mě. Gentleman byl napsán stejně chytrým a vtipným jazykem, ale vyzněním to byla spíš pohádka, či pohled přes růžové brýle. Tady máme čtyři kamarády (včetně toho malého chytrého prcka), z nichž každý se od toho druhého liší, jak jen se mohou lidé lišit. Osudem, povahou, vzděláním, názory, co je správné, čestné a co ne. A každý si prosazuje to své – a myslí si, že je prosazuje správně a morálně. Stejné události rozdílným pohledem mi nakonec přivodily v závěru malou depku. Kdo byl mým favoritem? Já nevím!! * „ Na fotkách je zvláštní, pomyslel si Woolly, na fotkách je zvláštní to, že zatímco vědí úplně všechno, co se stalo do chvíle, než jsme je pořídili, nemají absolutně žádné ponětí ohledně toho, co přijde dál. A přesto, jakmile nějaký snímek zarámujete a pověsíte ho na zeď, pokud se na něj podíváte dostatečně zblízka, uvidíte všechno to, k čemu mělo dojít vzápětí. Všechny ty věci-nevěci. Věci, které nikdo nečekal. A nezamýšlel je. Věci, které byly nezvratné.“ * „Člověk ale nesmí spěchat, pomyslel si Woolly, když se záclony v okně pohnuly, mezerami mezi podlahovými prkny začala prorůstat tráva a po nohách stolu se začal plazit břečťan. Protože ten nejkaždodennější den si zaslouží být prožit tím nejpomalejším možným tempem – tak, že si každý jeho okamžik, každý zlom i každý zvrat událostí zapamatujete do toho nejmenšího detailu.““... celý text
— Rade



Obálka knihy Pravidla zdvořilosti Pravidla zdvořilosti

„Knihu jsem dlouho odsouvala na konec seznamu k přečtení, protože mě máloco baví a zajímá míň, než život smetánky v kterékoli době i místě. Kniha je napsaná dobře, Gatsbyho připomíná jen prostředím a dokonce i moje přání, aby to probohy nebyla romance, se před koncem zdálo být naplněno, ačkoliv poté... Mám pocit, že ženské postavy jsou plošší, že jdou muži a gentlemani autorovi líp. Přečetla jsem to za víkend, takže čtivé to je, další díly si ale asi nechám ujít. Celkem za tři a půl hvězdy prosáklé ginem.“... celý text
— Dasbinich


Obálka knihy Gentleman v Moskvě Gentleman v Moskvě

„Poslouchal jsem audio knihu a díky tomu jsem to asi doposlechl do konce. Je to nekončící příběh z jednoho hotelu, sonda do konce aristokracie v Rusku. Přednes byl však skvělý a tak jsem to doposlouchal do konce. Knihu bych odložil. Děj se nijak nevyvíjí, pouze plyne na místě.“... celý text
— karel.kral

Zavřít

Vypněte si reklamy na Databázi

Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:

Chci vypnout reklamy

Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium