Alžběta Luňáčková

česká, 1995

Nové komentáře u autorových knih

Pravý úhel Pravý úhel

Mně to přijde jen jako takový jednorázový chrchel bez cenzury či editace.
uzivatel6780


Pravý úhel Pravý úhel

Debutová sbírka básní mladé autorky, která se tematicky zaměřuje zejména na mezilidské vztahy a pojetí (možná spíše přijetí?) sebe samé. Stylisticky spíše chladné básně jsou přísně kontrolované, ale občas jimi prokmitne i humor. Pravý úhel znázorňuje zdání dokonalosti, které ale není v reálném světě možné a autorka poukazuje na nemožnost takové dokonalosti dosáhnout. Velmi zajímavý počin, nicméně jak opakovaně upozorňuji, nejsem přílišný znalec poezie ... celý text
Sorrow


Pravý úhel Pravý úhel

Krásná niterná věc. O mládí v dnešní době. O strachu, tlaku okolí a standardů a jejich očekáváních, o úzkosti a depresi číhajících na slabou chvilku, o svůdně lákajících lahvích alkoholu, o bojujících i poražených...... celý text
memphisz



Pravý úhel Pravý úhel

Krásná kniha. Jak mimořádně elegantním grafickým zpracováním, tak především famózními texty. Sevřené (což je přiléhavé, neboť i motiv sevřenosti je v básních častý) a intenzivní texty. Intimní, ale nevlezlé. Místo zbytečné sentimentality panuje pichlavá ironie. Bavila mě i nenadálá jazyková hravost („Bestie zmije, jedovatá geometrie.“, „Dnes oslovujeme, voláme: Matko! / Dnes oslavujeme, že nikdo nechybí.“) Pravý úhel nabízí nespočet možných obratů, které Luňáčková využívá („Co když ale stojím v pravé poledne na ideálním místě, pane doktore?“). Paradoxy a naivní držení se pravého úhlu jakožto jediného spravného úhlu pohledu perfektně zobrazují verše „Abych šla nahoru, musím se propadat, abych byla plná, musím se vyzvracet. Motivy prostoru, vzdálenosti, uzavřenosti a vyhraněnosti. Zajímavé jsou také časté „češtinářské“ motivy, kterým dodává kouzlo nová čeština. Toto je to pravé ořechové. Na samotě není nic ušlechtilého, vysvětluji své imaginární kočce a vracím do lednice víno místo mlíka. Atmosférické vrstvy musí zůstat neporušené, abyste byla šťastná, vyplňuje mi doktor čas při čekání na výtah, exosféra – troposféra, venku se opírám o dopravní značku, abych se mohla nadechnout. Terapie se nezdaří, zdravím svou kočku, skloním se, pohladím sinusoidu, prohnutý hřbet, a jdu do lednice pro mlíko. (s. 33)... celý text
lubtich

Alžběta Luňáčková - knihy

2020  81%Pravý úhel

Žánry autora

Literatura česká Poezie

Štítky z knih

prvotina česká poezie Magnesia Litera

Luňáčková je 0x v oblíbených.