Alexej Fjodorovič Losev

ruská, 1893 - 1988

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Vladimir Solovjov a jeho doba Vladimir Solovjov a jeho doba

Čítaniahodná kniha (nielen) o jednom z najvýznamnejších ruských filozofov, ale do istej miery aj o ruskom akademickom prostredí 19. storočia. Určite nejde o jednoduché čítanie. Losev hodnotí Solovjova pomerne vysoko a určite má prečo: nie každý ako 21-ročný študent napíše diplomovú prácu, ktorá pomotá hlavu desiatkam filozofov a vyslúži si (pozitívne i negatívne) recenzie v toľkých periodikách. Losev číta Solovjove diela miestami „očami vysokej filozofie“, takže niektoré jeho poznámky akoby ani neopisovali dielo, ktoré ste kedysi čítali. Na druhú stranu je skvelé, že kniha ukazuje aj tienisté črty Solovjovho výslnia a ťažkú prácu za nimi, inak by snáď čitateľ prestal veriť, že skutočný úspech prichádza po mori sklamaní. Napriek zaujímavému obsahu som sa v neskorších častiach knihy miestami začal nudiť, keďže autor sa k niektorým témam opakovane vracal. Kniha je určite skvelým vstupom do sveta Solovjova a ponúkne prierez všetkými významnými dielami významného filozofa, mystika či dokonca „proroka“. Čo mi trochu prekážalo, sú poznámky, ktoré sú uvedené až na konci knihy a nie pod čiarou. Na tento spôsob si osobne asi nikdy nezvyknem/nepochopím ho.... celý text
Hermenexildo


Divadelní fanoušek Divadelní fanoušek

Novelu jsem začal číst ve vlaku při cestě domů na Vysočinu, a než jsem dojel do malebného zasněženého maloměstečka, bylo dočteno. A i tento komentář ještě píšu ve vlaku, musím si pospíšit brzy bude konečná stanice, a jelikož se nejedná o rozsáhlé dílo, které zde chci ohodnotit, snad to stihnu. Někde v polovině novely, když se tam objevil obří pyj, který vypustil semeno a zatopil celou zemi se všemi lidmi na ní, jsem si říkal, že tohle je již přeci jenom příliš. Ale tento sen hlavního vypravěče není takovou fantasmagorií, jak by se na první pohled mohlo zdát. Vše tam má své místo a závěrečné strany neřeší nic menšího, než zda je duše či ne. A není-li, a není ani Boha, zda je vše dovoleno. Myslím, že kdyby se tohoto díla dožil ruský bard Dostojevskij, tak by dílo cenil jako skvost toho dobrého, co literatura dnes zatracovaného Ruska zplodila. Nedělám si iluze, že Loseva čeští čtenáři znají, však od něho u nás téměř nic nevyšlo, ale musíme být rádi i za takovéto perly, byť kratičké, myšlenkově překvapivě bohaté. Jsme-li jen nahodilý proud života, pak co je celé umění, celá láska. Není-li duše a Božího trestu, pak nic není svaté a není ani zla, není individua je jen stáda. Géniové jsou posíláni do gulagů, a cení se více tuposti než prozíravého ducha.... celý text
Knišíl