Tomáš Špidlík

česká, 1919 - 2010

Populární knihy

/ všech 69 knih

Nové komentáře u autorových knih

Ruská idea – Jiný pohled na člověka Ruská idea – Jiný pohled na člověka

Fantastické dílo jednoho nejvýznamnějších orientalistů uplynulých dekád. Špidlíkův zájem o Rusko (samozřejmě to mystické, ne putinovské) se v současnosti ukazuje ještě důležitější ke studiu, než kdy předtím. Poukazuje na to, co Rusko a Slované mohou světu přinést - OSOBU. Všechny ostatní národy a kultury své slovo již řekly, ale podle Solovjova to budou právě Slované, kteří na konci dějin vysloví to nejdůležitější a sehrají nakonec zásadní roli. Právě ti, kteří na scénu přišli jako poslední. Ruská idea je nadčasové dílo kardinála s obrovskou erudicí a srdcem starce. Doporučuji též jeho životopis od Pavla Ambrose, který vyšel nově (2024) v Refugiu.... celý text
Žížala_0119


Ignác - starec Ignác - starec

Malinko těžší čtení, ale stojí to za to.
Emik87


Na druhém břehu: O posledních věcech člověka Na druhém břehu: O posledních věcech člověka

Brožurka asi nebyla určena pro mne :o) Z úcty k autorovi se mi ani nechtělo hodnotit - mé tři hvězdičky patří asi spíš odpovědné redaktorce Anně Lexmanulové, která pro Refugium nedoprovodila či neopatřila někoho, kdo by text 12 let zesnulého kardinála doprovodil komentářem.... Pochybuji, že by otec Špidlík pustil brožurku v této značně primitivní podobě do světa. Ano. Jsou tam základní informace, ale přesah do reálného života minimální. Holá teologická fakta doplněná například o nepatrně bulvární info o sporech teologů o realitu Vzkříšení a taak :( Přečtěte si na tohle téma něco lepšího! 2/3... celý text
Chesterton



Prameny světla Prameny světla

Tato kniha by měla být základním kamenem pro každého křesťana, který se chce orientovat v duchovním životě správným směrem. Kardinál Špidlík má obrovský dar vysvětlit problematiku srozumitelně, často na příkladech z běžného života. Je to báječná kniha!... celý text
Achillesaželva


Jak očistit své srdce? Jak očistit své srdce?

Tomáš Špidlík začíná tuto svou krátkou, ale hutnou knížku stručným pojednáním o povaze zla, které pochází ze člověka a z jeho možnosti svobodně přitakat hříchu. Důvodem tedy není ani kosmický dualismus (boj mezi věčným dobrem a věčným a na stejné rovině existujícím zlem), ani antropologický dualismus (rozepře dobrého ducha a zlého těla), ani mravního dualismu (dobrému rozumu a špatné vášně). Vysvětlení povahy vášně považuji za nejdůležitější část tohoto úvodu. Následně se Špidlík věnuje tomu, jak se rozhodujeme ke zlému či dobrému. Ke hříchu vedou kroky navádění, rozhovoru, boje, souhlasu a vášně, přičemž hříšného se dopouštíme až v našem souhlasu s hříchem ve čtvrtém kroku. Abychom byli schopni nevkročit do hříchu máme být bdělí a schopní rozlišovat odkud jdou myšlenky, kde platí jednoduchý axiom: "Co znepokojuje, pochází od ďábla, zatímco Bůh dává pokoj srdci." (s. 37) Všechny špatné myšlenky se pak dají zahrnout pod jednu z těchto tříd: obžerství (mlsnost), smilstvo, lakomství, smutek (závist), hněv, omrzelost (lenost), pýcha. V předposlední části knížky se Špidlík zabývá psycho-fyzickou metodou hesychastů, tj. křesťanskou jógou. Této části je věnován velký prostor, kde je toto duchovní a zároveň tělesné cvičení představeno. Tento text mě motivuje si o této metodě ještě něco najít. K východní (buddhistické) józe jsem nikdy nepřilnul, tak možná ke křesťanské (a jak je u Špidlíka zvykem, křesťanství nerovná se pouze Západ, ale u Špidlíka je křesťanství symbiózou východního a západního křesťanství, což je patrné i na různosti citování autorů např. z ruského pravoslaví, pouštních otců, tak i typicky západního křesťanství v osobě sv. Ignáce z Loyoly). Závěr je věnován podstatné myšlence, totiž tomu, že se máme modlit celým svým srdcem, tedy: Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. (Mt 22,37) Další zajímavé úryvky: "Všichni říkají: Je nutno reagovat, člověk se nesmí dát vláčet svou rozháraností. Ale jak a kde začít? Prvním krokem je získat důvěru ve vlastní svobodu. Špatná nálada nám podsouvá celou řadu pochybných plánů. A je to logické. Když jsou váhy pokažené, pak neváží správně. Kvůli tomu musíme zůstat pevní a neměnit předešla rozhodnutí, když se necítíme dobře. Když to člověk udělá, zažije něco pěkného, odhalí, že je silný a schopný udělat opak toho, k čemu jej ponouká nynější špatná nálada." (s. 39) "Nicméně každý křesťan potřebuje být nějakým způsobem tříben neútěchami. Jen tak si totiž dobře uvědomí, že se opravdová zbožnost nemůže měřit pouze sílou krásných citů, které zakouší. Není všechno v pořádku, když se cítíme dobře." (s. 40)... celý text
Knišíl