Raymond Carver

americká, 1938 - 1988

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 7 knih
Buď, prosím tě, zticha
Buď, prosím tě, zticha
Ultramarín
Ultramarín
Začátečníci
Začátečníci
Katedrála
Katedrála

Nové komentáře u autorových knih

Ultramarín Ultramarín

„Nevím, jak přesně popsat Carverův problém (Problém s Carverem), jako absenci stylu, absenci toho, že mu vůbec na něčem sejde, nebo záleží, že má charakter, nebo osobnost, to na mě probleskne jen sporadicky, v momentech. Asi protože vím, že je toho schopen, udělat víc a lépe, proto mi tak vadí ta absence, kterou při jeho čtení spatřuji a vnímám. Zkoušel jsem už dřív jeho povídky a 'Katedrála' na mě zapůsobila, má silný motiv i konec, ale to je asi tak vše pozitivní, co můžu říct a co si pamatuju... jeho styl, obecně, je velmi popisný a tahle popisnost ve mně obvykle evokuje asi tolik, jako když studuju obsah a množství šroubků ke stolku z IKEI, který hodlám složit (nic moc) nebo když se snažím zjistit na obalu, jak dlouho mám něco vařit (chci tu informaci najít a mít to za sebou). Nepodpoří to ani fakt, že 'Ultramarín' působí jakoby Carver měl tendence popisovat pakárny, "Jednou jsem šel do obchodu na nákup a byly tam mrkve" ('my god), pocit pak postupně graduje, ta otrávenost nad čtením, nezájem o to číst, co píše. Nedává mi to moc šancí k tomu si tuhle ukecanou popisnost nějak oblíbit, protože mi přijde jednoduše o ničem, toho pocitu se pak už nedá zbavit. Carver mi byl kdysi představen jako něco na způsob Bukowského a v tomhle ohledu mi vždycky přišel spíše jako jeho lacinější napodobenina a ještě bez všeho toho, co dělá Buka cool tím, čím je, že Ray jen občas tu a tam probleskne s něčím, co má nějakou myšlenku, ale to je skoro jakoby očekáváno, že i v sebehorším textu najdete tu a tam jednu dobrou větu. Ironií je, že za nejlepší (nejzábavnější) moment sbírky považuju něco, co neřekl Carver, ale Carver popisující setkání právě s Hankem, opakujícím všem ostatním, že neví, co je láska: "...Teďka je mi jednapadesát a sem zabouchnutej Tadleta čůzička mi říká Bukowski A já na to Co je a vona Podle mě stojíš za hovno A já ji na to řeknu Holka ty mě chápeš..." Tímto bych ale Raymonda asi uzavřel a nechal na pokoji - zkoušel jsem jeho povídky i poezii (která mu podle mě sedí ještě méně než jeho povídky a je opravdu velmi ukecaná) a připadá mi to bez obsahu, definitivně nic pro mě. 6/10“... celý text
— JP

Začátečníci Začátečníci

„Prvý kontakt s Raymondom Carverom a som nadšený. Úžasne šťavnaté poviedky plné života, pekne "na férovku" bez nejakých trapošiniek a niekedy teda riadne kruťárny, až som krútil hlavou a niekedy zase úplné dojatie a všetko to bolo napísané tak, že človek má pocit, že je súčasťou tých scén a prežíva ich 'live' priamo s postavami v poviedkach.“... celý text
— Vlado84

Katedrála a jiné povídky Katedrála a jiné povídky

„Uznávam, je to osobité, autor má svůj nezaměnitelný styl, ale mne to "neoslovilo".“
— Koka

Buď, prosím tě, zticha Buď, prosím tě, zticha

„Já prostě nemám ráda povídky a tyhle navíc na mne byly fakt dost bizardní a se zvláštní atmosférou. Asi je to na mne moc náročný.“
— Radimka

O čem mluvíme, když mluvíme o lásce O čem mluvíme, když mluvíme o lásce

„Láska jako kámen do hlavy. Láska jako postel ve výprodeji. Láska jako smysl života. Prostě láska, pouhej střípek pomíjivosti lidskýho života.“
— OdvaznyMladyMuz

Přejít na knížky autora