Petr Wittlich

česká, 1932

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nová kniha

Gutfreund

Gutfreund - Petr Wittlich

Otto Gutfreund (1889 - 1927) je zakladatelskou osobností českého moderního sochařství. Musíme si přitom přiznat, že dosavadní pohled na Gutfreunda je v podstatě... detail knihy

Populární knihy

/ všech 36 knih
Česká secese
Česká secese
Edvard Munch
Edvard Munch
Umění a život doba secese
Umění a život doba secese
1912: 100 let od otevření Obecního domu v Praze
1912: 100 let od otevření Obecního domu v Praze

Nové komentáře u autorových knih

Edvard Munch Edvard Munch

„Můj oblíbený malíř, tahle kniha nemohla v mé knihovně chybět. Ač úlovek na bleším trhu (asi už ji nikdo nechtěl), mě nesmírně potěšila.... 5*“
— Richard Hrob

Praha secesní Praha secesní

„Vcelku krásný úvod do secesní architektury v Praze (a nejen to), kde na Vás nakonec čeká prohlídka pražskými secesními skvosty. Popisuje zásadní proměnu, kterou si Praha na přelomu 19. a 20. století prošla. Dílo jen doporučuji. Není složité na četbu, je doplněno spousty fotografií.“... celý text
— Zuzie

Česká secese Česká secese

„Krása nesmírná. Objevila jsem i nové malíře, které na výstavách běžně nepotkávám. Text je podrobně obsáhlý, k němu se budu stále vracet. Knihu vřele doporučuji!“... celý text
— kopeceli

Umění a život doba secese Umění a život doba secese

„Rozhodně se nejedná o odpočinkové čtení. Jeden neustále listuje tam a zpět, popřípadě hledá jednotlivé obrazy/sochy/domy, o kterých se zrovna píše. Každopádně jde o velmi zajímavé dílo, které předestírá alespoň malý vhled do této zajímavé epochy.“... celý text
— carbici

Antonín Slavíček 1870-1910 Antonín Slavíček 1870-1910

„Narodil se v Praze jako čtvrté dítě Jana Slavíčka, správce vysokých škol technických, a jeho manželky Pavlíny, rozená Mildnerové ze Semil. V letech 1881–1885 navštěvoval reálné gymnázium ve Spálené. Už jako školák se účastnil vydávání školního časopisu a troufal si vystoupit se svými kreslířskými pokusy i na veřejnosti. Jeho strýc, děkan, mu hodně pomáhal a umožnil mu cestu do Mnichova (1886–1887). Roku 1887 byl zapsán na AVU v Praze do krajinářské speciálky u profesora Julia Mařáka (1832–1899). V letech 1894–1899 s Mařákovým ateliérem jezdil malovat do plenéru do okolí Prahy (Okoř, Hvězda, Liboc) a do Bechyně. Studium na akademii několikrát přerušil, patrně pro neshody s Mařákem. V roce 1907 cestoval Antonín Slavíček do Paříže přes Norimberk a Štrasburk, pobyt v těchto místech na něj udělal velký dojem. Po návratu bydlel v pražských Holešovicích nedaleko Letenských sadů. V tomto období (1908) vznikla jeho zásadní monumentální díla Pohled na Prahu od Ládví a Pohled na Prahu z Letné. Dne 10. srpna 1909 ho při koupání ve studené horské řece Zdobnici ranila mrtvice. Ochrnul na pravou polovinu těla. Následovala dlouhá doba léčení. Snažil se malovat levou rukou, poté se pokoušel o malá zátiší. Bohužel byl handicapován a výsledky zklamán, proto 1. února 1910 zvolil dobrovolnou smrt střelnou zbraní, dle úmrtní matriky "ve stavu nepříčetnosti". Je pochován na Olšanských hřbitovech. Jedná se o vrcholného představitele českého umění kolem roku 1900, který vyšel z odkazu náladového realismu, ale již roku 1898 začal tvořit obrazy barevnou skvrnou, chvatnou i rozechvělou, která vyvolává dojem pohybu a víření. Byl mistrem v zachycení světla a stínu. Právě Praha se stala ke konci jeho krátkého, ale plodného života hlavní inspirací a hlavním tématem jeho tvorby. Reprezentační kniha připomíná sběratelům krásných knih úžasnou tvorbu velkého umělce.“... celý text
— 1amu

Přejít na knížky autora