Petr Pokorný

česká, 1972

Populární knihy

/ všech 8 knih

Nové komentáře u autorových knih

Antropocén Antropocén

Kniha je vlastně poněkud zvláštní, jedná se o sborník věnující se pojmu „antropocén“, tedy velmi zjednodušeně věku, kdy člověk jasně a neoddiskutovatelně působí na své okolí, ekosystém, planetu Zemi. Sborník je to výrazně multioborový, od filosofie, přes historii, biologii, klimatologii, po urbanismus a další související obory. Přes značnou šíři tématu se velká část kapitol nějakým způsobem stáčí ke hrozbě změny klimatu. K tomu je třeba poznamenat, že v záplavě dnešní klimatické mediální hysterie a všeobecné paniky je kniha něco jako zjevení. Nijak se netajím, že nejsem zastáncem dnešní hysterie a s tím souvisejícího směru, kterým se řešení klimatické změny ubírá. Odmítám současný katastrofismus a uměle vyvolávanou paniku. Panika nikdy ničemu nepomáhá. Stejně tak je třeba říct, že kniha nijak nepropaguje jakoukoliv skeptickou pozici. Přesto jde o zjevení, neboť se autoři snaží o vyvážený rigorózní, přísně vědecký přístup, čímž však zároveň vyvrací nebo na pravou míru uvádí mnohé mediální panické zkratky, které v dnešní vyhrocené diskuzi o změně klimatu, zdá se, převládají. Za toto patří autorům velký dík. Několik osobních dojmů. V podstatě vůbec mě nezaujaly úvodní kapitoly snažící se hledat definici pojmu antropocén. Tedy snad pouze s výjimkou esej autorů Cílek, Ajvaz. Kvalita textů je kolísavá a naštěstí po hutném a dlouhém filosofickém úvodu následuje několik naprosto brilantních a odzbrojujících příspěvků autorů Cílek, Pokorný, Storch. Pan Cílek ve své části shrnuje nejnovější stav poznatků ohledně klimatické změny. Takto nějak si představuji populárně naučný text na kontroverzní téma – kontroverzní užívám primárně v kontextu politické polarizace společnosti, kterou téma klimatické změny způsobuje, než s ohledem na jakoukoliv vědeckou nejasnost. Kapitola je zcela zásadní a troufnu si doporučit, pokud byste měli z knihy přečíst pouze jednu část, tak právě tuto. Ukazuje klimatickou změnu v kontextu celého planetárního systému. Je téměř zločinem médií, která ve svých panických statích a článcích vynechávají podstatné souvislosti, nutné pro celkový obraz. Podobně lze hovořit o kapitole pana Pokorného. Ukazuje, jak hluboko do minulosti lze vystopovat a identifikovat vliv člověka na své okolí a životní prostředí, není to záležitost pouze posledních dvou set let – i když těmto je pochopitelně nutné věnovat objektivní pozornost. V každém případě je kapitola opět naprosto parádní, nesmírně zajímavá a mnohé čtenáře udiví. Ještě krátce zmíním kapitolu p. Storcha. Opět zásadní, věnuje se tématu vymírání druhů a uvádí na pravou míru skutečnosti ohledně takzvaného šestého vymírání. Co nezaznívá v médiích a mělo by? Dusíkový cyklus a s tím související enormní nadprodukce hnojiv, která bude možná ještě nebezpečnější než nadprodukce CO2, eroze půd způsobená člověkem, likvidace přirozených habitatů, pokud bych měl uvést jen několik nejkřiklavějších příkladů. V knize je mnoho dalších kapitol, věnujících se dalším aspektům, popravdě mě však žádná další nezaujala natolik, jako ty tři výše uvedené. Snad kromě posledního příspěvku pana Romportla ohledně hrozby a rizik spojených s nástupem obecné AI. Ještě přece jen jedna zajímavost, totiž úvaha pana Komárka a identifikace chiliastických věrouk uvnitř dnešních klima hysterických skupin, aneb víra v blížící se apokalypsu je nekonečná. Co mě nejvíc překvapilo a oslovilo je fakt, jak moc, přes všechny současné mediální zkratky a hysterické výstupy, dosud stále nerozumíme naší vlastní planetě a planetárním systémům výměny látek. Co vše je ve spojení s lidskou produkcí CO2 stále nejasné a neprokázané. Například, a pro mě zcela překvapivě, prostá spojitost s průměrnou teplotou. A zřejmě ani neexistují mediálně tolik vděčné body zvratu (např. pro klimatickou změnu), resp. je nelze definovat. A znovu upozorňuji, autoři v žádném případě nezastávají jakoukoliv skeptickou pozici a toto by si nikdo neměl odnést ani z tohoto komentáře. V našem vztahu k ekosystému rozhodně je co napravovat. Závěrem snad jen povzdech. Bohužel žijeme v době kdy strach a hysterie prodává a neviditelná umírněnost se osamocena krčí v opuštěném temném koutě. Média prodávají budoucnost, doslova vyrábí strach a paniku, aby následně informovali o reakcích typu lepičů k silnicím, polévačů obrazů, a dalších, jejichž vznik mají vlastně sami na svědomí v jakémsi zvráceném mediálním koloběhu pseudoživota zpráv. Řešením není třicítka ve městech, ani lepení se k silnicím, a kupodivu ani polévání obrazů starých mistrů bramboračkou. Řešením není katastrofismus, náboženský chiliasmus a zbožšťování apokalypsy. Řešením není panika. Řešením nikdy není panika. Řešením je adaptace. Pojďme se třeba znovu naučit efektivně stavět atomové elektrárny, pak nebude hrozit riziko nedostatku energie a my si můžeme bezpečně snít další environmentální sny. Antropogenní změny klimatu budou nakonec vždy problémem celkového množství lidí a celkové spotřeby. Taktéž mě udivuje, proč kniha nemá větší ohlas a rozhodně doporučuji.... celý text
thorir


Neklidné časy - Kapitoly ze společných dějin přírody a lidí Neklidné časy - Kapitoly ze společných dějin přírody a lidí

Tato kniha je žádným příkladem multidisciplinárního přístupu k poznání, který zasazuje geologickou minulost a historické kořeny současnosti do nových perspektiv. Jádrem knihy jsou delší vědecké eseje, které inteligentně a poutavě navazují jedna na druhou, spřádajíce příběh naší neustále se měnící planety, české krajiny a specifických lokalit. Fascinující je, jak kniha zachází s přírodou a civilizací jako s rovnocennými partnery v tomto epickém příběhu. Kniha je skvělým zdrojem pro všechny zájemce o historickou ekologii, biologii (zejména botaniku), geologii, prehistorickou archeologii a krajinářství. Nabízí základní, ale komplexní přehled, který je obzvláště užitečný pro studenty připravující se na zkoušky nebo ty, kteří hledají základní znalosti v těchto oborech. Knížka poskytuje základní přehled o palynologii, vysvětluje pojmy jako POLYCZ a EPD, a umožňuje čtenáři porozumět historii bádání o glaciálu a interglaciálu. Kniha je výjimečná tím, jak poskytuje pevný základ, na kterém lze dále stavět a rozšiřovat znalosti. Její přístup k propojení různých disciplín je nejen osvěžující, ale také inspirativní, a ukazuje, jak může být poznání našeho světa komplexní a propojené.... celý text
verka5083


Antropocén Antropocén

shoduju se s čtenáři níže (zejména Apo73): velmi inspirativní a poučná četba, kolektivní monografie propojuje různé názory různých odborníků na enviromentální problematiku; inovativní je i pokus o grafické zpracování textu (např. horizontální členění textu propojováním tematických odkazů napříč studiemi/autory a prokládání studií samostatnými výkladovými hesly k vybraným fenoménům + obrazový doprovod, grafy), super rozsáhlý soupis odborné literatury a zdrojů; od kolektivní monografie bych ovšem čekal vyšší koherenci kapitol, toto je spíše velký sborník samostatných studií (autoři evidentně psali bez znalosti obsahu prací spoluautorů, a editoři se pak nesnažili texty stylově sjednotit; několik studií vzniklo přepracováním textů už existujících, např. Komárek) = autorské styly a zvolené žánry jsou velmi odlišné, od populárně naučného po odborný, od esejistického po stroze informativní, od slovníkového hesla po případovou studii atd.; jen ty filozofické mě fakt nebavily (povětšinou opisují z Latoura); úvodní studii, pokoušející se o vymezení termínu antropocén, bych z knihy nejradši vypustil (málem jsem ji kvůli ní odložil), nicneříkající bláboly... celý text
los



Antropocén Antropocén

Naprosto skvělá kniha, která z interdisciplinárního pohledu zkoumá klíčové téma současnosti - vliv člověka na planetu jako takovou. Na knize vyzdvihuji 3 věci: 1) Ačkoliv zkoumá náročné téma, je velmi čtivá a přístupná lidem mimo přírodní vědy. Samozřejmě narazíte na spoustu odborných termínu, které jsem neznal a musel si dohledávat, jako celek se mi kniha četla velmi dobře. 2) Kvituji kritický, emocemi a ideologickou předpojatostí nezatížený pohled na věc, který velmi jasně ukazuje, jakým problémům čelíme ale současně vysvětluje, že naše znalosti celé problematiky jsou velmi omezené. 3) Ocenil jsem, že se kniha úzce nezaměřuje na klimatologii, že neřeší pouze CO2, které vypouštíme z komínů či výfuků ale zkoumá mnoho dalších důležitých činitelů, např. geologické změny (docela mě šokovalo, kolik hmoty lidé svojí činností "přemisťují" - těžba, eroze způsobena zemědělstvím atd...). Pod čarou pak musím zmínit skvělou obrazovou přílohu a ocenit fakt, že se člověk dozví o spoustě příkladů, jak klimatické a geologické změny zasahují do našeho území v Čechách.... celý text
Thrawn89


Krajina a revoluce: Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí Krajina a revoluce: Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí

Alef , jo, autor není takový sekerník, jako Bratrstvo jurodivé Gréty. Příroda si opravdu umí výborně poradit se zásahy člověka , i když, samozřejmě, ne všude, ve všem a vždycky... Scéna někde u Ejpovic: Opuštěný rudný lom, šedivý buližník, ale už se na něm pase stádo bílých bříz. Dole modrozelená hladina, nad tím vším několik odstínů červánků, když tedy jedeme prvním ranním vlakem, né flamendrákem. Byla by to scéna jako z ruského filmu, prostě kýč, ale zachránila to bouda z rezavého vlnitého plechu a dva rozpadlé pásové přepravníky. ( Myslím, že dneska je v tom místě rekreační areál. Já jsem okolo jezdila někdy počátkem sedmdesátých. )... celý text
helena8303