Knud Pedersen

Knut Hamsun · pseudonym

norská, 1859 - 1952

Nová kniha

Až do konce!: Politická publicistika z let 1940–1945

Až do konce!: Politická publicistika z let 1940–1945 - Knud Pedersen

O naci-fašismu v mysli a díle Knuta Hamsuna To, co mě srazí – na kolena –, jsou jen a jen moje články v novinách. Nic jiného mě porazit nemůže. Mé články si r... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Blouznivci Blouznivci

Číst sto let starou češtinu je opravdu výkon. Ale jinak pěkná novela o telegrafistovi v nějakém norském zapadákově, který flirtuje se všemi krásnými ženami ve svém okolí, plete jim hlavu, nevyzná se sám v sobě a současně pracuje na vynálezu jakéhosi syntetického rybího klihu, jímž chce konkurovat místnímu boháči, jenž toto "klí" vyrábí z ryb... Je to netradiční a na svou dobu jistě odvážné jak formou, tak zápletkou. Na velmi malém prostoru ani ne 90 stran roztomilého salátového vydání (brožovaný výtisk za 1. rep. znamenal zřejmě volně ložené listy -- nebo klí vyschlo?) se rozehrává typicky hamsunovský složitý spletenec milostných vztahů a romantických nadějí. Líbil se mi i otevřený konec, kdy továrníkova dcera na oslavě svých zásnub s kapitánem ho odmítne a o půlnoci odchází s naším hrdinou, jenž úspěšně převzal fabriku jejího otce, ačkoli on pár hodin předtím napsal své někdejší snoubence, která ho dříve opustila jednak kvůli jeho flirtování s jinými ženami, jednak kvůli krádeži, které se měl dopustit, ale jak se později ukázalo, ve skutečnosti nedopustil, aby se k němu vrátila. Hamsun má velký talent plasticky vykreslit charakter postav několika stručnými rysy.... celý text
jozik_v_tumane


Mystérie Mystérie

Jak napsala smazenaryba u jiného Hamsunova románu zde, je škoda, že jeho díla nejsou znovu překládána a vydávána! Já bych řekl přímo hanba, celonárodní ostuda. Já sám se stydím za to, že jsem ho poznal až v 35 letech... Po přečtení Hladu a Mystérií je mi nade vší pochybnost, že je velikánem světové literatury a je nepochopitelné, že je u nás tak málo čten. Považte: Většina Hamsunových děl vyšla v češtině naposledy za první republiky! Jednak se tato vydání nedají sehnat, v knihovnách nejsou k půjčení, maximálně k prezenčnímu studiu (NK), jednak člověk už musí být trochu "úchyl", aby četl sto let starou češtinu. Není to snadné. Některé tituly vyšly jen za krátkých 20 let 1. republiky víckrát, než od 2. války (!) dodnes, což bude už 80 let. A jediný ze všech Hamsunových románů, který byl nově přeložen od r. 1989, je Hlad (Helena Kadečková, 2016). I toto "nové" vydání Mystérií je překlad již z roku 1982. Jinak za uplynulých 35 let nevyšlo NIC. Je to vskutku smutný obraz naší úrovně vzdělání... Lítost a údiv nad tím jsou vyjádřením toho, jak moc se mi Hamsun líbí. Píše prostě mistrovsky. A vtipně! Teď už vím, proč k němu vzhlíželi Kafka a Charms... K obsahu knihy řeknu jen tolik, že ambivalentní vztah k hrdinově dobrodince z Hladu je zde doveden do nejextrémnější myslitelné rozporuplnosti. Ocitáme se na hraně šílenství; hraniční porucha osobnosti... O geniálních dílech mám tendenci nic neříct. Musel bych napsat velmi dlouhý komentář, který by nikdo nečetl. A toto je geniální román.... celý text
jozik_v_tumane


Matka země Matka země

Tohle je pro mě přesně jadna z těch knih, kterou bych mohl číst několikrát za život a stále by u mě navozovala onen těžko popsatelný pocit blaha. Přestože se v knize vlastně "nic moc neděje" je neuvěřitelně čtivá a poutavá. Hamsun přinesl velice zajímavý styl psaní, jenž těžko hledá srovnání.... celý text
Lesní_chodec



Hlad Hlad

Několik let jsem četbu tohoto románu odkládal, protože jsem tušil, že to bude skvělé -- a taky že jo. Na svou dobu (1890) je to neuvěřitelně moderní, obsahem i stylem. Nějak mi to připomínalo My od Zamjatina -- asi tou maniakální posedlostí vytyčeným tématem a formou. Jasně v tom vidím předzvěst Grina a Kafky. Nepopisuji své dojmy, protože nemám slov... Jedním slovem: strhující. Extrémně citlivý hrdina popisuje svou strastiplnou existenci, kdy dává přednost hájení svých morálních zásad před zajištěním své materiální existence, což ho ovšem přivádí do takové bídy, kdy se i morální zásady začínají hroutit... Extrémně vnímavý pozorovatel, zaznamenávající všechnu ubohost, nízkost a pokrytectví lidské společnosti, se sám propadá do hlubin, kde sám sobě nerozumí... Samozřejmě potká i svou dobrodinku, k níž zaujme naprosto ambivalentní vztah mísící lásku, touhu, lhostejnost a pohrdání... Každou chvíli pláče ze stestku a lítosti nejen nad sebou, ale i nad celým světem... Vše je mi to velmi blízké. Výjimečně citliví lidé to pochopí, těm ostatním to asi bude připadat jako "podivínské psycho".... celý text
jozik_v_tumane


Hlad Hlad

Náhodně jsem hrábnul do knih po dědovi... a vytáhnul tuto podivnost. Hlavní hrdina rozhodně není duševně v pořádku a hlad mu evidentně taky nepřidává. Moc sympatií si u mě svým chováním nezískal (rozhodně mu šibalo i ve chvílích, kdy úplně prázdný žaludek neměl) a kniha se mi četla dost těžko. Mám tady připravené další dva svazky "světové četby", tak doufám, že to bude příjemnější čtení.... celý text
martin6849