John Ajvide Lindqvist

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

„Zajímavé a originální zpracování zombie, kdy to nejsou po mase lačnící monstra, ale ztrápené "osoby". Příběh o tom kdy se v celém Stockholmu začnou probírat k životu nedávno zesnulí lidé. Novinové články, zprávy, rozhovory a různé napodobeniny médií jenom umocňují atmosféru. Popis ztrápených oživlých mrtvol ve vás dokáže vyvolat jakousi směsici odporu ( jako třeba nafouklé břicho, šupinatá pokožka...) a lítosti, kdy si i vlastně uvědomíte co by jste dělali vy, kdyby se něco takového opravdu stalo. Závěr i ukázal kdy špatné a sobecké myšlenky dokáží vážně ublížit... koneckonců to už si, ale přečtěte sami. Doporučuji.“... celý text
— Nikolas0311

Ať vejde ten pravý

„Z počátku - když jsem ke knize přistupoval - tak jsem měl předběžnou úvahu o tom, že to bude příběh o lásce mezi chlapcem a dívkou co je upírem. A vše se to bude odehrávat v ponurém prostředí a bude to vlastně taková hororová lovestory. Jenže je to přesně naopak. Ponurost celému příběhu vládne a není to jen zasněženým šedým Stockholmem, ale postavami, které sčítají alkoholiky, násilníky, feťáky, pedofily a mnohé další... Hlavní hrdina, dvanáctiletý Oskar, kvůli šikaně se oddává vražedným myšlenkám. Není to milostný příběh, ale příběh o přátelství mezi chlapcem a upírem, kdy právě tyto scény vrhají malinké světlo v temnotě tohoto příběhu. Klasické prvky a mýty o upírech v této knize příjemně překvapili. Nemožnost vyjít na slunce, živit se krví nebo to, že bez pozvání nemohou vejít dál ( což je vlastně odkaz v názvu knihy). Eli dle mého názoru vlastně byla i jediná eventuelně kladná postava, která bohužel pro svůj "stav" musela zabíjet aby přežila a z toho vyplívá taktéž jistá dávka pochmurnosti z tohoto příběhu. Doporučuji.“... celý text
— Nikolas0311

Jak zacházet s nemrtvými

„Tak toto byla síla. Strašně pěkný, zajímavý a citlivě (většinou) zpracovaný námět. Krásný příběh o tom, jak nejen že nechceme odejít, ale nechceme pustit ani ty, kteří by odejít měli. A taky jak se nám vrací, to co světu dáváme a to jak se chováme k ostatním.“... celý text
— maja8148

Ať vejde ten pravý

„MŮŽU DÁL? ŘEKNI, ŽE MŮŽU DÁL. MUSEL JI POZVAT DÁL, ABY MOHLA VEJÍT K NĚMU DO POKOJE, DO POSTELE. A ON JI DÁL POZVAL. UPÍRA. BYTOST, KTERÁ SE ŽIVÍ LIDSKOU KRVÍ. ELI. NA SVĚTĚ NENÍ JEDINÝ ČLOVĚK, KTERÉMU BY TO MOHL POVĚDĚT. NIKDO BY MU NEUVĚŘIL Tak předně kniha je jiná než film a úplně jiná než (teď už zrušenej) seriál. Je lehce depresívní, na šťastnýho člověka vlastně nenarazíte. Pedofil, alkoholici, šikanující mládež, upír ten příběh no není pro děti, ale zase taková hrůza a děs to nejsou. Nejvíc mě bavilo posledních cca 80 stran. Měli tempo a chystalo se rozuzlení osudů více postav. Škoda, že nebylo víc flashbacků do minulosti Eli. Kniha lepší filmu. A beru ten nápad zimní depresivní Švédsko a v něm malej upír.“... celý text
— sestraJoy

Ať vejde ten pravý

„"Pusťte si někoho k sobě, a on vám ublíží", říká jedna z postav knihy. Dvanáctiletý Oskar, citlivý, osamělý kluk, který je krutě šikanovaný spolužáky, si k sobě pustí Eli, upíra. A s Eli přijde do jeho života i přátelství, něha, sebevědomí a sebeúcta. Možná, že větší monstra než upíři jsou zlí lidé. Příběh jsem nejprve viděla jako divadelní hru ve Švandově divadle, zaujal mne, proto jsem si přečetla i knihu. Upírský příběh je napsáno na přebalu. Nečekejme romantiku pro dívky jako ve Stmívání, zde se jedná spíš o punkovou romanci. Děj se odehrává na periférii, na sídlišti Blackeberg, vyloučené lokalitě, obývané různými lidmi na okraji společnosti, kde není divu, že jeden 220 let starý upírek v podobě dvanáctiletého dítěte nevzbudí pozornost. Celkově je kniha napsaná velmi napínavě, děj má spád bez hluchých míst. Líbily se mi dialogy jednotlivých postav. Pro mne bylo velmi zajímavé srovnání - jsem stejný ročník jako Oskar (a také autor, který vyrůstal rovněž v Blackebergu) a také jsem prožila dětství na sídlišti na periférii velkého města. Mohu porovnat, co bylo podobné, co stejné a co zcela odlišné.“... celý text
— Lucienka220

Přejít na knížky autora