Jan Blahoslav

česká, 1523 - 1571

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 8 knih
Filipika proti misomusům
Filipika proti misomusům
Česká přísloví
Česká přísloví
Čtyři menší spisy
Čtyři menší spisy
Pochodně zažžená
Pochodně zažžená

Nové komentáře u autorových knih

Spis o zraku Spis o zraku

„Velmi pěkný spis 27-letého autora Jana Blahoslava, který určitě může mnohé dát. Emotivně v něm líčí "Jak člověk zrakem, to jest viděním a hleděním, sobě nebo jiným škoditi může." a připojuje k němu "Písničku o pokušeních libých ďábla, světa i těla." I přesto, že spis byl napsán před téměř 500 lety, ani dnes neztrácí na své aktuálnosti.“... celý text
— Stradivarius

Filipika proti misomusům Filipika proti misomusům

„Od Filipiky jsem čekala něco jiného, než čím je: totiž apologii vzdělanosti obecně. Za to ovšem může naše školství, a nikoli autor. Ona se zatím úzce váže na prostředí svého malého bratrského světa a argumentace se tak či onak vždycky zakládá na náboženství. Žádný velký div u českého bratra, ale současnému čtenáři to přijde škoda. Bavil mě nicméně Blahoslavův zápal. Ostatně lásku ke vzdělanosti, okouzlení a uhranutí musíme tušit alespoň za textem, když už ne v něm. Celkově je dílko žlučovité, rázné, emotivní, ostré. Ostatní jsou pro autora ignoranti, pravda očividná; „div že se srdce nad tím (barbarstvím) nerozpučí!" Pobavila mě i poťouchlá rétorická otázka: „Hádej skrze koho?" Filipika se točí kolem výroku zakladatele Jednoty Lukáše Pražského: „Nic (jsem) nepsal, čeho v Jednotě nevzal." Misomusové si toto „něco" vykládají jako předměty všeobecného rozhledu, kdežto podle Blahoslava jde prostě o pravdu. První interpretace podle něj pouze lichotí lenosti. Lukáš měl podle autora formální vzdělání a na základě jeho děl lze předpokládat znalost latiny, věd a Otců. Navíc ve své době musel psát proti protivníkům Jednoty, a ne ji vnitřně rozdělovat. Dříve bůh zamýšlel pro Jednotu jiný diskurs, ale teď – říká Blahoslav – musejí bratří užívat novějších spisů. Inu, doba se mění. Pokud jde o samotné vzdělání, může podle autora být samozřejmě i zneužito, což on „nechválí". Ostatně nepřeceňuje vzdělání: to činí pouze ten, kdo je pokládá za nutné ke spáse. Bez výmluvnosti se však bratří neobejdou při vykonávání církevních úřadů; a ostatně i pročítání a memorování Bible je svého druhu učení. O plody vzdělání stojí i misomusové, tak proč zatracují proces vzdělávání? Připomínají tak ty, kdo chtějí kabát, ale odmítají krejčího. Nebylo to podle Blahoslava vzdělání, co zavedlo katolickou Církev. I kdyby tomu tak ale bylo, neočerňuje to ještě samo vzdělání; vždyť Adam, argumentuje autor, byl vyučen samotným bohem, a přece se dal svést. Bratry spíš odkloní z cesty pyšní novotáři než zbožní vzdělanci. Čirý humanismus se projevuje v Blahoslavově ocenění přirozeného nadání, jež se liší od pouhé učenosti. Vzdělání zušlechťuje přirozené nadání od boha. Zaujalo mě, že autor označuje Jana Augustu za dobrého člověka, o němž nechce mluvit zle. (Vavřince Krasonického nazývá přímo „svatým mužem".) * „Umění bez pobožnosti je jako meč v rukách blázna." * „Leč kdo by chtěl očekávati, až mu bůh zázračně s nebe svrže výmluvnost, jako by sedlák nesel a neoral, ale čekal, až bude bude s nebe manna pršeti." * „Jakož pak to oko vídá, že takéž mládenci někteří mnohem sou umělejší v řeči a výmluvnější, latíně nic neumějíce, nežli někteří dosti učení latiníci." Tak. Jsem ráda, že mám splněný poslední rest z humanistické literatury.“... celý text
— JulianaH.

Filipika proti misomusům Filipika proti misomusům

„Proti misomusům je třeba bojovat i v dnešní době... a v církvi zvláště.“
— Tyyynab

Přejít na knížky autora