François Villon
francouzská, 1431 - 1463
Populární knihy
/ všech 21 knihNové komentáře u autorových knih
Malý testament
„Upřímně, styl přebásnění nebyl můj šálek čaje. Od veršů z 15. století očekávám v překladu nádech staročeštiny, který mi tady chyběl. Avšak Villonovo dílo skvělé, škoda absence oných kurdlinek.“... celý text
— vítek111
Závěť
„moje osobní virtuální zápisky k maturitě:
Balada-
"Já u pramene jsem a žízní hynu.."
je mu mizerně
Závěť-
je to dovopravdy prostě závěť, mluví tam hoodně o chudobě, o svém divokém mládí a o tom jak toho lituje, celá první stránka je v podstatě disstrack na paeže který ho uvěznil a držel ho o vodě a chlebu, na konci zmiňuje svoji mrtvou maminku a tatínka a jak bude mrtvej brzo taky, začíná "V třicátém roce mého žití.." a zhruba uprostřed básně zmiňuje "Já roku jednašedesát jsem psal to pořízení své..." takže už to píše fakt starej
"Ach, kdybych já byl studoval v svém mládí bláznivém, můj Bože, a na dobré mravy dal, teď měl bych dům a měkké lože."
-Villon často požívá opakující se veřš jako refrén na konci slok
Nářek někdejší sličné zbrojimstrové+Balada sličné zbrojmistrové k nevěstkám-
todle mi připadalo skoro jako jedna dlouhá básnička, v první stará paní naříká jaká bývala krásná a tím pádem i mocná, jak si každého omotala kolem prstu, jak se teď sama sobě hnusí a nikdo se na ni ani nepodívá..v té druhé říká nevěstkám ať si to užívají, ať milují, a obhajuje jejich čistotu v lásce před předsudky společnosti
-Villon má strašně pesimistické báně, cítí se zrazen světem, jedna básnička mluví o jednom pocitu, nejsou příběhové
-zhruba od poliviny knihy uvádí své básničky "Item, ..." a něco o nich nebo pro koho jsou atd.
Balada o jazycích klevetníků-
recept na hnusnej lektvar pto hnusný lidi
posledních pár básní na sebe krásně navazuje, skoro jako by pojednávali o stejný věci
Villonovi básničky působí velice vztahovačně a zarputile, negativně. Ale čte se to dobře a poměrně hladce.“... celý text
— helcavo
Já u pramene jsem a žízní hynu
„Málo bylo takových skvělých básníků... A překlad Otokara Fischera můj dojem jen umocnil.“
— boxas
Básně
„Návrat ke krásné, nadčasové a zcela moderní knize. Chudák František, pro takového svobodomyslného ducha nebyla ani začínající renesance dosti renesanční.
"Směji se v pláči, doufám v zoufání."“... celý text
— Alma-Nacida
Závěť a jiné balady
„A já si říkal, odkud některé ty verše znám. A ono z Majora Zemana. Občas krásná hra se slovy, schopnost prásknutím bičem vyjádřit hromadu věcí. Občas úsměvné.
Četlo se to fajn,
ale jsem hned připraven jít o dům dál,
tam, kde vítr mě lehce vál.
A další verše prohrábnout hráběmi očí,
slova se totiž do strany bočí,
protože sejde-li z nich,
do mysli jako by kdosi pích.
A frrr, z mozku proudem pryč si fičí,
byly tu, ale už jsou v“... celý text
— eraserhead
François Villon - knihy
1969 | Kodicil |
1985 | Velká závěť |
2009 | Básně |
2010 | Malý a Velký testament |
2009 | Já u pramene jsem a žízní hynu |
1964 | Já, François Villon |
2007 | Balady |
1987 | Šibeničník |
2018 | Závěť a jiné balady |
1945 | Malá závěť |
Žánry autora
Literatura světová Poezie Pro děti a mládež
Štítky z knih
láska smrt satira 15. století francouzská literatura dvojjazyčná vydání výbor z díla francouzština středověká literatura milostná poezie
Villon je 87x v oblíbených.