Edvard Beneš

česká, 1884 - 1948

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 46 knih
Mnichovské dny
Mnichovské dny
Šest let exilu a druhé světové války
Šest let exilu a druhé světové války
Paměti
Paměti
Úvahy o slovanství: Hlavní problémy slovanské politiky
Úvahy o slovanství: Hlavní problémy slovanské politiky

Nové komentáře u autorových knih

Paměti Paměti

„Skvělá kniha“
— Abroš

Mnichovské dny Mnichovské dny

„Vzpomínky jednoho z nejdůležitějších aktérů na jednu z největších tragédií v dějinách Československa. Je to psané bez příkras, kdy zaznamenal i třeba pouze slovní odpovědi diplomatů Velké Británie a Francie (v některých případech si je vyžádal písemně, což se jim vůbec nelíbilo, nechtěli, aby bylo někde zaznamenáno jejich absolutní selhání na diplomatickém poli). Velkou výhodou knížky je, že se odkazuje na dokumenty (komuniké, různé návrhy, zprávy o jednání, depeše atd.), které jsou součástí přílohy (v zápatí je obecně uvedené číslo stránky, kde se pak dokument nachází). Ve vlastním vyprávění vybírá z takovým dokumentů to nejdůležitější, ale určitě stojí za to si je pročíst celé. Radostné čtení to teda ale vůbec není, to, jakým způsobem jednala Velká Británie a Francie s Československem nemá v dějinách diplomacie obdoby. V té době se už navíc vědělo, co je Hitler zač, stačilo si poslechnout jeho projevy, přečíst Mein Kampf nebo jen sledovat likvidaci veškeré opozice v Německu, případně sledovat jeho dosavadní činy.“... celý text
— xulij01

Mnichovské dny Mnichovské dny

„Nejsem žádný rusofob, ale jen těžko přehlédnout určitou paralelu této knihy se současným děním na Ukrajině. Dokonce některé současné výroky některých politických činitelů a v nich vznesené argumenty, by mohly být směle interpretovány i někdejšími aktéry dramatických a ostudných momentů. V knize prezident Beneš popisuje dramatickou a složitou situaci, ve které se náš stát ocitl a snahy o její řešení. Nemá smysl se zde rozepisovat o různých návrzích, přicházející z jedné druhé či třetí strany, a které měli vždy v sobě nějakou míru ústupku českého státu v rámci předkládaných a záměrně zkreslovaných, překrucovaných, či zcela smyšlených, a v zahraničí takřka bez pochyb přijímaných, argumentů. Ukazuje dobový obrázek, kdy se z Československa stalo lákavé sousto ze kterého po zakousnutí se hned tří států, zůstalo jen torzo ohlodané kosti. Z hlediska rozhodnutí, tak jak bylo učiněno, ve smyslu bránit se či nebránit, jsem zastáncem toho, že vyplývalo zcela v duchu možností tehdejšího Československa a ač bylo veřejností přijato jako zrada spojenců a následně především vlastní politické reprezentace, hodnotím ho jako uvážené, odpovědné, vysoce vizionářské a v tomto kontextu, kdy věděl, že bude přijímáno vlastním obyvatelstvem velice negativně, vyžadující i značnou míru osobní odvahy. Pravdou je, že prezident Beneš, byl velký politik a politice, té mírové, věřil. Nebyl ale válečník. Pravdou také je, že kdyby byla zvolena varianta války, minimálně evropské dějiny a její uspořádání by se od tohoto okamžiku s vysokou pravděpodobností vyvíjeli velmi odlišně.“... celý text
— milan3144

Šest let exilu a druhé světové války Šest let exilu a druhé světové války

„Knihu jsem jenom prolétla, Beneš ( už vzhledem ke svému zdravotnímu stavu) na prezidentování neměl. Nedokázal komunikovat s vládou a ta demise/ nedemise přivedla k moci Klému a jeho partu. Jeho okolí tajilo tristní zdravotní stav, národ neměl vědět, že na Hradě sedí bezmocný stařec. Vzhledem k tomu, že měl Beneš dlouhodobě dobré vztahy s Janem Masarykem, tak dodnes nechápu, proč JM demisi nepodal. Vrátil se z Moskvy jako Stalinův pohůnek, ale už Beneš se vrátil z Moskvy jako Stalinúv pohůnek. Nikdo ho nenutil, aby tam jezdil, Britové ho naopak od téhle cesty odrazovali.“... celý text
— helena8303

Práce a zápasy po boku TGM Práce a zápasy po boku TGM

„Vzpomínková publikace vydaná před jednadvaceti lety, leč zde dosud nečtená a nikým nehodnocená. To mi přišlo škoda, tak jsem si jí vyžádala ze skladu ústřední knihovny a ještě na zastávce cestou domů přečetla pár stránek. Nyní jsem ve velkém pokušení vypíchnout nějakou větu, nějakou myšlenku, protože by za opakování jednoduše stála, ale raději zůstanu u konstatování takové maličkosti, která s tím vypíchnutím souvisí, totiž u nespočtu svislic, které do knihy obyčejnou tužkou zakreslil(a) předchozí čtenář(ka). Třeba na stranách 22 a 23 jich najdete celkem osm. …Takový příjemný nátlak mám ráda. Knihu doporučuji!“... celý text
— milamarus

Přejít na knížky autora