Bohumír Lifka životopis

česká, 1900 - 1987

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Životopis

Narozen 24.3.1900 v Radomyšli u Strakonic, zemřel 24.11.1987 v Praze. PhDr., archivář, knihovník. Práce v oboru dějin literatury, knihovnictví a regionálních dějin Strakonicka. Redaktor Masarykova slovníku naučného.
Studoval na gymnáziu v Českých Budějovicích. Při studiu filozofie a literární historie na FF UK ho zaujala osobnost F. X. Šaldy, jehož přednášky o srovnávacích literaturách navštěvoval. Touto osobností se pak trvale zabýval, věnoval jí řadu prací tvůrčích, edičních i vzpomínkových. V r. 1922 absolvoval jednoletou Státní knihovnickou školu, v r. 1923 získal doktorát filozofie. S pomocí J. Volfa našel uplatnění v rodinné knihovně Stadionů, majitelů zámku Trhanov, uložené v Koutu u Domažlic. V r. 1925 se stal tajemníkem Masarykova slovníku naučného v nakladatelství Čs. kompas. Autorsky spolupracoval na heslech z historie, literatur a na biografiích. V této funkci zůstal až do dokončení díla v r. 1933. Po krátkém působení v Národní a univerzitní knihovně jako katalogizátor starých tisků přešel v r. 1934 na vedoucí funkci v knihovně Náprstkova muzea, kde setrval až do r. 1959. V tom roce byl obviněn z velezrady, ale po roce byl propuštěn z vazby. Až do r. 1985 pracoval v Základní knihovně Akademie věd. Pro knihovnu Náprstkova muzea vykonal mnoho práce organizační, koncepční, ale i fyzické. Dovedl dát knihovně pevný řád a uspořádání, které odpovídalo původním intencím zakladatele. Největší dílo ho čekalo v oblasti našich historických zámeckých knihoven. Jeho přímé organizační činnosti na tomto úseku od r. 1954 předcházely studie datující se od r. 1934, např. Die Klosterbibliotheken in Böhmen (Westheim u Augsburku 1936). Po válce napsal řadu odborných prací a zpráv o těchto knihovnách pro Národní kulturní komisi a Státní památkovou správu. Tiskem vyšly Knihovny státních hradů a zámků (1954) a Zámecké, hradní a palácové knihovny ve sféře Národního muzea (1955). V r. 1954 pověřilo min. kultury Knihovnu Národního muzea odborným vedením zámeckých knihoven a budováním jejich souborného katalogu. V čele pracovní skupiny pověřené touto činností byl Lifka vedle svého úvazku v Náprstkově muzeu. Sledoval koncepci uchovat historické celky pohromadě na zámeckých objektech a v pražském centru je zpřístupnit souborným katalogem a lokálními katalogy. S tímto úkolem souvisel jeho návrh na zřízení Muzea knihy ve Žďáru nad Sázavou a první redakce jeho libreta. Žďáru věnoval svou knihu Minulost a přítomnost knižní kultury ve Žďáru nad Sázavou (1964). S jeho celoživotním zájmem souvisí práce Exlibris a supralibros v českých korunních zemích 1000-1900 (1980). Vyvrcholením jeho historického bádání je celoživotní práce o jeho rodišti Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí, která vyšla až posmrtně v r. 1993. Redigoval věstník Spolku českých bibliofilů Marginalie (1934-1944), dále časopisy Český bibliofil (1939-1941), a Časopis Rodopisné společnosti československé (1946-1947). V editorské činnosti se opakovaně zabýval osobností F. X. Šaldy. Lit.: LČL. Sv. 2. 1993. – Zenger, Z. M.: K osmdesátým narozeninám dr. Bohumíra Lifky. 1980. - Marginalie, č. 6-7, s. 196. - Miscelanea, 7/1990, 2, s. 5-17, 167-173. nd (zdroj životopisu: http://sck.sdruk.cz/record?id=46)

Ocenění