Přihlášení
Registrace
patristika - štítek
Církevní otcové s Tomášem Špidlíkem
(2006) - T. Špidlík„Je to jen hrstka perliček, kterou si každý sám navlékne na nit svého osobního života,“ říká o své nové knížce známá osobnost české i světové církve, kardinál Tomáš Špidlík. Uvažuje v ní o základních stránkách křesťanského života: za východisko si při tom bere výroky křesťanských osobností, jimž se tradicí dostalo čestného titulu „Otcové církve“. Ti ve svém díle nezůstávali jen u teoretického poznání věroučných pravd, ale vždy se ptali, co znamenají pro duchovní život. Také Špidlík jde ve svých rozjímáních k jádru věci a dotýká se naší živé přítomnosti. Vznikl tak zajímavě uspořádaný, inspirativní pohled na spiritualitu prvních křesťanských staletí, který potěší každého, kdo se chce duchovně občerstvit a poučit. Úvahy otce Špidlíka vycházejí z bohatých zkušeností duchovního rádce, jdou k jádru věci a obracejí nás opět k praxi. Moudrost má vždy praktický ráz. Přejít na detail knihy.
Rozprava s řeckými teology
(2010) - T. AkvinskýRozbor některých teologických otázek, které se nacházehjí v dobovém shrnutí nauky řeckých církevních otců. Přestože řada citátů řeckých otců je nepřesných a nelze je dnes dohledat jako reálné citáty známých děl, představuje Tomášův spis svébytné dílo, které reaguje hlavně na některé otázky trinitární teologie, christologie a eklesiologie. Přejít na detail knihy.
Modlitby svatého Augustina
(2004) - A. AugustinusModlitby sv. Augustina z jeho „Vyznání“ prozrazují hlubokou osobní zkušenost pisatele, setkání jak s realitou hříchu a smrti tak i s realitou nekonečné Boží milosti. Augustin ve svém životě poznal všechno, vším prošel a o této své zkušenosti nám napsal své svědectví. Vydalo Karmelitánské nakladatelství ve spolupráci s Českou provincií řádu sv. Augustina. Přeložil Vratislav J. Slezák. Přejít na detail knihy.
Život sv. Antonína Poustevníka
(2010) - AthanasiusŽivot a působení našeho svatého otce Antonína, jak ho napsal a mnichům v cizině poslal náš svatý otec Atanáš, biskup alexandrijský. Svatý Atanáš, biskup alexandrijský, sepsal kolem r. 357 „Život božského Antonína jako mnišskou řeholi ve formě vyprávění“ (svědectví Řehoře Naziánského), a to na žádost mnichů ze Západu (svědectví Evagria, překladatele životopisu do latiny). V Refugiu vychází již druhé revidované vydání Života svatého Antonína Poustevníka, otce a zakladatele egyptského mnišství. Spis měl, mezi nesčetnými plody, vliv také na obrácení svatého Augustina. Přejít na detail knihy.
Který boháč bude spasen?
(2008) - K. AlexandrijskýZákladem komentáře je evangelijní příběh o setkání Ježíše s bohatým mladíkem z Markova evangelia (Mk 10,17–31), který je volně citován spolu s následným Ježíšovým rozhovorem s učedníky na téma majetku. Interpretace tohoto biblického úryvku je vynikající ukázkou syntézy a propojení živé víry s kulturou slova a vzdělaností, která odpovídá moudrosti. Přejít na detail knihy.
Apoštolská tradice
(2000) - H. ŘímskýSpis vznikl mezi lety 210 a 215 a umožňuje nám pohled do života církve té doby. Je to první záznam o průběhu svátostného svěcení a o nejstarší eucharistické modlitbě. Přejít na detail knihy.
„Přirozenost“ ve filosofii minulosti a současnosti
(2008) - V. Hušek, L. ChvátalSborník z konference Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty přibližuje zajímavost a mnohovrstevnatost pojmů fysis a natura, které patří ke klíčovým termínům západní myšlenkové tradice, ať v jejím filosofickém, teologickém nebo obecném společensko-kulturním rozvinutí. Šestnáct příspěvků shromážděných v tomto sborníku postupně odkrývá pojetí „přírody/přirozenosti“ v dějinách evropské filosofie i fungování této kategorie v současném filosofickém diskursu. Pestrá paleta přístupů a témat je rozčleněna z dějinného hlediska do pěti oddílů: fysis/natura v antickém myšlení, u autorů řecké a latinské patristiky, v byzantském a latinském středověku, v období renesančního humanismu a v současné filosofické diskusi. Kniha je určena zejména čtenářům se zájmem o filosofii, teologii, filologii a kulturní dějiny. Přejít na detail knihy.
Miscellanea patristica
(2007) - V. Hušek, J. Plátová,...Studie ke Klementovi z Alexandrie, Mariu Victorinovi, Ambrosiastrovi a Maximu Confessorovi. Příspěvky shromážděné v tomto sborníku zazněly jako referáty na setkání mladých patrologů, které se konalo v říjnu roku 2006 na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci pod patronací Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty. Matyáš Havrda představuje pojetí víry Klementa z Alexandrie (cca 150–215) v souvislosti s otázkou po kritériu pravdy a srovnává Klementův koncept víry jakožto anticipace s původním epikurejským významem tohoto pojmu. Václav Němec se věnuje různým metafyzickým rozvrhům v díle Maria Victorina (cca 285–365) a pomocí srovnání s příbuznými metafyzickými systémy 3.–4. století se snaží zodpovědět otázku po Victorinových filosofických pramenech. Ladislav Chvátal ve svém příspěvku hledá nejpravděpodobnější kandidáty na post přímých textových pramenů Maxima Vyznavače (cca 580–662) s ohledem na jisté tři druhy pohybu, a to jak v aristotelské, tak novoplatónské filosofické tradici. Jana Plátová zkoumá jeden z fragmentů ztraceného díla Hypotyposes Klementa z Alexandrie a upozorňuje na výraznou podobnost Klementova textu s fragmentem kodexu neznámého evangelia, zvaného Papyrus Egerton 2. Vít Hušek se zabýval čistě teologickým problémem milosti a odpuštění hříchů u Ambrosiastra (4. stol.), který rozvíjí neobvyklý motiv naděje na obrácení i po fyzické smrti. Kniha je určena především odborníkům a studentům filosofie, filologie, teologie a kulturní historie, ve své různosti a pestrosti však jistě osloví i širší čtenářské publikum se zájmem o antické křesťanské myšlení a současné české patristické bádání. Přejít na detail knihy.
Čteme Bibli s církevními otci
(2012) - M. CampatelliJak číst Písmo svaté s vírou. Bible formuje každou generaci křesťanů a kulturní společnost vůbec. Autorka, znalá patristiky, předkládá pravidla, která otcové používali pro výklad Písma. Otcové byli mistry v četbě bible ve světle těch nejpokrokovějších vědeckých teorií své doby. Avšak to nejdůležitější spatřovali ve svátostné (ikonické) povaze jak biblického textu, tak celého stvoření, a v postupném vrůstání čtenáře do světa Písma. Bible je totiž spolu se stvořeným světem stěžejní „knihou“ pro pochopení Božího zájmu o člověka. Přejít na detail knihy.
Milost v patristice
(2011) - L. Karfíková, J. A. DusMIROSLAV ŠEDINA, Charis a Charitky: od Hésioda k Filónu Alexandrijskému; JIŘÍ MRÁZEK, Milost v deuterokanonické a intertestamentární literatuře; MATYÁŠ HAVRDA, Milost jako pokračující tvoření: Irenej z Lyonu; PETR KITZLER, Vis divinae gratiae, potentior utique natura: Tertullianovo pojetí Boží milosti; VÁCLAV VENTURA, Órigenova mnohotvárná milost; LENKA KARFÍKOVÁ, Milost v Katechetických homiliích Theodora z Mopsuestie; VÍT HUŠEK, Milost stvoření, zjevení a odpuštění podle Pelagia; LADISLAV CHVÁTAL, Filanthropia: Pojetí “milosti” u Dionysia Areopagity Přejít na detail knihy.
