Znáte opravdu dobře Žižkov?

recenze

Zloději času (2012) 5 z 5 / Medvědářka
Zloději času

Před časem jsem byla oslovena přímo samotným autorem Vítězslavem Jarešem, jestli bych si nechtěla přečíst něco z jeho tvorby. V té době se na trhu objevila jeho kniha 12.12. a tak jsem byla zvědavá, co že si to přečtu. Na mejlík mi přistála ukázka z 12.12.,Vor v zákoně a Hlavní role. K tomu i celá kniha Zloději času. Byla jsem překvapená, polichocená a hlavně moc mile překvapená. S autorem jsem si i moc hezky popovídala přes fb.
Povídky jsem začala číst, ale ta první nějak nezaujala nebo jsem na ní nebyla tak dobře naladěná a knihu odložila s tím, že se k ní prostě vrátím později. Její čas opravdu nastal a já byla tak překvapená tím, co jsem v knize našla.
Znám Žižkov. Nějaký čas jsem zde žila a jeho uličkami se hodně nachodila, abych poznala co nejvíce své okolí. Tady se mi ale zjevil v jiném světle.
Povídky mají společnou jednu věc a to hospůdku u Habásků. Tam se dostane snad každá postava z povídek. Jako tajemná nit se na stránkách objevuje Pán Vonk. Pán s dlouhým á. Nikdy nevíte, kdy na vás vykoukne a nebo kdy a kde se objeví postava z té či oné povídky, kterou jste už před tím četli. To mě na tom bavilo strašně moc a to poznání, že je vše tak hezky propojené, je prostě geniální. Je vidět, že autor se při psaní téhle knihy těmi postavami vážně bavil. Že opravdu přemýšlel nad tím, jaký potéosud svým postavám připraví.
Co je ten potéosud? Neřeknu, protože by jste byli ochuzeni o jeden z zážitků a kouzel této knihy.

Komentáře (0)

Přidat komentář