Zajímavá kniha tahle Diamantová holubice.

recenze

Diamantová holubice (2017) 4 z 5 / Medvědářka
Diamantová holubice

Už jen samotný námět a prostředí vás láká ji otevřít. Obálka k tomu jen napomáhá, protože ta je úžasně navržená. Přitáhne nejen pohledem, ale pokud po ní přejíždíte rukama, tak cítíte její tvar a strukturu.
Příběh sám o sobě je zvláštní. Poznáváme mladou ženu Emily, která se vrací do země, kde vyrůstala a kde zanechala svou nejlepší přítelkyni Hazel. Když zabijí Hazelina otce Lincolna, nikdo nepochybuje, že v tom má prsty Blakie. Začíná hon na člověka a za pravdou.
Jenže jak se děj začíná víc rozbíhat, začínají se otvírat otázky a hledají se odpovědi. Je za tím opravdu Blakie nebo to má prsty Marsch? To je obchodník, který skupuje pozemky kolem, kde se pak těží a pase dobytek.
A co když za tím je úplně jiná osoba a něco jiného? Vždyť kolem jsou posvátná místa, kam se i místní neodváží sami vstoupit. Ta místa mají svá pravidla, své duchy, které není radno si znepřátelit.
Příběh sám o sobě neobvyklý, i když místy vleklý. Co zaujme určitě je exotika prostředí, kultura domorodého kmene a mluva, kterou autor použil při dorozumívání mezi místními. Trochu až moc zamotaná zápletka vyústila až v neuvěřitelný konec, kdy od začátku je jasné, že není vše jen černé nebo bílé. Jak stránky ubíhají, tak se zjevuje stále více důvodů, proč byl Lincoln zavražděn a Emily se do toho zakousne jak buldok, který větří kost. Tuší, že ne vše je takové, jak se zdálo.
Mě ty stránky občas ubíhaly až moc pomalu. Knihu jsem několik dní nevzala do ruky a četla místo toho něco jiného. I přes zajímavý námět chybí dle mého knize jiskra, která by udržela čtenáře v pozoru tak, že by jí nechtěli pustit a odložit. Pokud se ale od tohohle odpoutáte a zaměříte se jen na samotné hledání pravdy, tak to zas tak špatné není. A samotný popis přírody a velká znalost o chování ve kmenech je také pěkné plus.

Komentáře (0)