Za láskou až na konec světa

recenze

Evangelium Máří Magdalény (2017) 3 z 5 / Jack333
Evangelium Máří Magdalény

Nenechal jsem se odradit ani délkou knihy, jež by mohla být klidně rozdělena do dvou příběhů, ani nadměrným popisem děje. Oprostil jsem se od toho všeho a chtěl zažít slasti i strasti Kateřiny z Voračova.

A po právu. Vše započne na jihu Čech s nápadníky pro krásnou dívku i uprostřed Českého království, kde vládne husitský král Jiří z Poděbrad, který posílá za hranice výpravu s jasným osvětovým cílem, aby ten český národ nebyl pro svět jen národem věčných kacířů. Poté nahlédneme díky nešťastné a zmizelé lásce na dvůr valašského Napichovače, do harému osmanského sultána i do klášterních bran maltského řádu.

To se mi na tom líbilo nejvíce. Neustále jsme totiž nuceni zvyknout si na nové prostředí a jednotlivé hrdiny, které jsou stvořeny spíše jako vedlejší postavy černobílého typu. Nejvíce pohlédneme do myšlení a chování Kateřiny a trochu i jejího snoubence Břeňka Malovce z Malovic, kteří mají svoji úlohu v příběhu, který se věnuje i utajenému Evangeliu svaté Máří Magdalény.

Ubral bych asi ten popis, který hraje to gros knihy, protože tím napětí i ten milostný potenciál slábne. Ani těch pocitů tam mnoho nenajdeme, a přesto vás to chytne a historicky obohatí. Setkat se totiž tváří v tvář s Draculou, byl mým snem, což se mi tady splnilo, aniž bych to předem čekal.

*
Zvědavost ji však hnala dál a po několika krocích narazila na úzké dveře vsazené do kamenného ostění. Vzala za zrezivělou kliku, šla ztuha, ale přece jen se pohnula. Uvnitř ji doslova udeřil do nosu zvláštní zápach. Posvítila si pořádně a ke svému úděsu spatřila podivné háky a řetězy visící od stropu, skřipec na natahování odsouzenců, a dokonce zrezivělou želenou pannu plnou hřebů, jejichž objetí bývá smrtelné. Kateřina se ocitla ve zřejmě nepoužívané mučírně. Opatrně se rozhlédla a cosi spatřila na hrubě otesaném stole. Posvítila si na ten předmět pořádně a vykřikla hrůzou. Byla to seschlá lidská hlava!
*


Řekl bych, že jedna z nejlepších českých knih, které Jan Bauer jako spisovatel napsal. Bavila mě a občas jsem byl v nějakém tom napětí. Možná by měl ale ubrat v tom rychlém sledu vydávání stále nových knih, což neradi uslyší jeho věrní čtenáři, ale myslím, že by mu to prospělo a jeho příběhům také.

Komentáře (0)

Přidat komentář