Scarlet

recenze

Scarlet (2013) 5 z 5 / Blaufik
Scarlet

Scarlet Benoitové je osmnáct a žije se svou milovanou babičkou na malebné farmě ve Francii. Spolu jsou jako jedna ruka, dodávají produkty z farmy do okolních restaurací.
Scarlet se snaží být samostatná a nikoho si nepouští moc k tělu. Jejím velkým vzorem je právě její babička, která ji naučila vše co umí, nejen obstarat práci na farmě, ale také pilotovat vznášedlo.

Celá tato idyla končí ve chvíli, kdy je babička unesena a policie případ uzavře pro nedostatek důkazů. Scarlet ve které se bouří bezmoc se vztekem je pevně rozhodnutá najít babičku stůj co stůj.

Když se jednoho dne snaží vymyslet plán jak babičku najít a při tom obhospodařuje farmu, tak se ve dveřích zjeví její otec, kterého už dlouho neviděla. Je ve velice zuboženém stavu, zbitý, opilý a zjevně blouznící. Dovídá se, že jeho stav má na svědomí jakýsi gang, který stále drží babičku.

Jenže ona nevěděla,
jak je to zvíře zlé,
a vůbec se ho nebála.


V tu chvíli se na scéně objevuje Vlk. Pouliční rváč, který pravidelně navštěvuje místní tavernu. Od něj se Scarlet dozvídá, že má určité informace o tajemném gangu a i když nerada, svěří se mu se svým trápením a on jí přislíbí svou pomoc.

... Scarlet vylekalo zakdákání slepic.
Položila obrazovku na stůl a vyhlédla z okna.
Její žaludek udělal přemet.
Na dvorek padl mužský stín a slepice se od něj rozeběhly pryč, ke svému kurníku.
Jako by vycítil její pohled, Vlk zvedl zrak a zahlédl Scarlet v okně.
Scarlet uskočila. Polykala naprázdno a zaháněla rostoucí paniku. Vběhla do předsíně a z kouta pod schody popadla babiččinu brokovnici...


Scarlet ovšem netuší, jaké tajemství před ní celé roky babička skrývala ani jaké úmysly s ní vlastně tajemný
Vlk má.

Po přečtení prvního dílu z této série, jsem byla opravdu nadšená. Knihu jsem přečetla jedním dechem a tak jsem se rozhodla, že zkusím chvíli vydržet, než se pustím do dalšího dílu. Přece jen bych nerada, abych všechny knihy ze série přečetla během pár dní. Ráda si tuto sérii vychutnám a tak jsem po delší době sáhla po Scarlet.

Obálka knihy se opravdu povedla. V jednoduchosti je krása a to platí i pro Scarlet. Dívenka v dlouhém červeném plášti v temném lese určitě zaujme na první pohled. Tleskám.
V knize můžeme najít celkem čtyřicet sedm kapitol a stejně jako v minulém díle je v knize použitý velice příjemný font. Nechybí v ní ani poděkování autorky.

Ne vždy se autorovi podaří, aby další díly ze série byly stejně čtivé jako ten první. Marissa Meyerová ovšem psát umí a druhý díl byl snad ještě lepší než ten první. Jak je to možné ?
Možná je to tím, že se autorka pustila hned do dvou dějových linek. Fanoušci mechaničky Cinder se nemusí bát, že by se nedověděli, jak to s touto slečnou dopadlo a jestli se na radu doktora Erlanda pokusila uprchnout z vězení a vydat se do Afriky.
Spojení dvou dějových linek Scarlet - Cinder bylo doopravdy bravurně vymyšlené, zároveň oprášení další známé pohádkové postavy, převlečené do moderního kabátku, který je více než čtivý - v tom je ta síla.
Autorka totiž neplácá jen tak páté přes deváté. V knize máme tedy dvě paralelní dějové linie, které se postupem času krásně sjednotí.

Tentokrát se jedná o převyprávění klasické pohádky o Karkulce. Sama jsem před čtením knihy byla zvědavá, jakým stylem zde bude vyobrazen hrozivý vlk, ale ani ve snu by mě nenapadlo, že jej autorka udělá drsným pouličním rváčem.
Vlk je svým způsobem opravdu sympaťák každým coulem. Snaží se Scarlet pomoct najít milovanou babičku a chrání ji, aby se jí nic nestalo. S ním je v bezpečí opravdu všude. Ovšem někdy je to pro něj doopravdy oříšek, jelikož Scar má svou hlavu a nenechá sebou jen tak manipulovat. Jde tvrdě za svým cílem - najít a zachránit babičku.

Ve druhé dějové linii se věnujeme mechaničce Cinder, která se právě snaží uprchnout z vězení. Při útěku si ovšem trochu pomýlila cely a tak se setkává s kapitánem Thornem.
Povede se jim spolu uprchnout ze svého vězení a vydávají se najít Michelle Benoitovou, ženu, která je vodítkem k princezně Selene.

Postavy v této knize byly opět naprosto skvěle vykresleny. Na rozdíl od prvního dílu, který byl poměrně předvídavý, zde nechybí ani notná dávka napětí a překvapení. Také mě neustále nepřestává překvapovat svět, do kterého autorka tuto sérii zasadila. Letumóza - nemoc podobná moru, dopravními prostředky jsou vznášedla, lidem pomáhají androidi.

Celá kniha je opět velice čtivá, plná napětí a oproti prvnímu dílu se můžeme dočkat také více akce. Romantická linka, která na nás v knize rovněž čeká je do děje příjemně zasazena, nemusíte se bát, že díky ní bude kniha sladší než kostka cukru. Vše je krásně v rovině a to se mi moc líbí.

Komentáře (1)

Přidat komentář

simi28
28.02.2017

Pěkná recenze. Cinder jsem četla a musím říct, že je opravdu povedená.