Poslední přání...

recenze

PS: Miluju tě (2005) 5 z 5 / Aracely
PS: Miluju tě

Tato nádherná kniha mi vehnala slzy do očí a zlomila mi srdce a to se mi u knih stává málokdy...
Jako první jsem viděla film, takže jsem věděla, do čeho jdu a přesto jsem byla velmi mile překvapena... Film se s knihou nedá moc srovnávat. Oboje se mi líbilo, ale tištěná verze příběhu jednoznačně vede.

Holly a Gerry jsou nerozlučný manželský pár a nedají bez sebe ani ,,ránu." Jsou to spřízněné duše. Jejich manželské štěstí, ale netrvá dlouho. Gerrymu je diagnostikována vážná nemoc, které bohužel podlehne a z Holly se stává ve třiceti letech vdova. Vůbec si život bez něj nedokáže a ani nechce představit... Je těžce zkoušena Osudem a neví, co se svým životem udělat, jak dál žít bez Gerryho...

Pár měsíců po jeho smrti dostane Holly balíček s dopisy, které pro ni její manžel sepsal. Je jich deset a na každé z obálek je nadepsán jiný měsíc. Holly musí uposlechnout jejich obsahu a následující obálky otevírat po pořádku.

,,Holly se rozplakala, smutek ji zaplavil. Ačkoli zároveň cítila úlevu; úlevu, že Gerry bude aspoň na chvíli s ní. Prolistovala obálky. Teď byl duben. Březen zameškala, takže si vybrala právě ji. Pomalu ji otevřela a vychutnávala každičký moment. Uvnitř našla malou krabičku. Stálo na ní:

Ušetři si další modřiny a kup si lampičku na noční stolek!
PS: Miluju Tě...


Slzy vystřídal smích a ona si uvědomila, že se Gerry vrátil!"
Str ~ 35


S pomocí dopisů, přátel a rodiny se Holly postupně zase začne ,,zvedat ode dna." Má milující, velmi početnou rodinu, která jí občas přivádí k šílenství a kamarádky, na které je vždycky spoleh, i když jsou trochu bláznivé :-). I ony také hrají v příběhu významnou roli. A jejich životy se budou dále vyvíjet...

S Gerryho posledním vzkazem Holly opouští svůj starý život a začíná objevovat život nový, s novými začátky a možná i časem s novou láskou...

Každý se ze ztrátou milované osoby vyrovnává jinak... Holly přišla o svého milovaného manžela a svou spřízněnou duši. A musí se s tím vyrovnat a prostě žít dál, i když se to v tu chvíli zdá být nemožné... Nápad s dopisy se mi moc líbil. Osud si s námi někdy nehezky pohrává...

Vždy bysme naše milované, měli opustit s láskyplnými slovy. Může to být naposledy, co je vidíme...
Každý jsme nějaký, ale rodina je to nejdůležitější, co máme a občas na to zapomínáme...

Toto moudro jsem si z knížky vzala já...

Kniha se mi moc líbila. Autorka píše opravdu čtivě, citlivě a jsem ráda, že se mi díky čtenářské Výzvě dostal do rukou tento krásný, dojemný a nezapomenutelný román. Budu si ho pamatovat ještě dlouho po přečtení a vsadím se, že ostatní čtenáři také...

Doporučuji k přečtení!!!

Komentáře (8)

Přidat komentář

Aracely
09.01.2017

Hřibče: Četla jsi téměř všechny jo? Tak to já jen tuhle a líbila se mi :-). Také doporučuji!

Hřibče
09.01.2017

Od Cecelie Ahern jsem četla téměř všechny knihy a i když mám její knihy moc ráda, tak tato je podle mě jedna z jejích nejlepších. Rozhodně doporučuji!!! :)


Aracely
29.12.2016

Děkuji za pochvalu :-). Ano, je to velmi emotivní a člověk na to musí mít tu sílu, ale zároveň je to Krásná kniha a za přečtení stojí!
Jen to zrovna není oddychová četba :-)...

Samira
29.12.2016

Krásná recenze, která láká i neláká ke čtení. Není pochyb, že půjde o čtení velice emotivní, na které musí mít čtenář dostatek sil, ale věřím, že úžasné. Děkuji za ni :)!

Aracely
11.12.2016

monushka: Děkuji za pochvalu :-). Ano, souhlasím, s knihou to opravdu nemá moc společného.

monushka
10.12.2016

Tuto knihu jsem poprve cetla po jejim prvnim ceskem vydani pred jedenacti lety. Od te doby jsem ji cetla asi patnactkrat a pokazde ve mne kniha vyvola stejne pocity. Film take neni spatny, ale s knihou toho nema moc spolecneho. Hezky jsi to napsala :)

Aracely
09.12.2016

Moc děkuji Martino :-). Oboje se mi líbilo, ale kniha je o trochu lepší :-). Začni knihou ;-).

mac.martina
09.12.2016

moc pěkně napsané... myslím že si tuhle knížku časem ráda přečtu a na film se taky podívám když jsem ho ještě neviděla ale vím o čem je...

Skvělá recenze :-)