Podaří se Ilan uchovat své tajemství?

recenze

Ilan se narodila bez deformací. Čistá. To je přece výhra, říkáte si. No… v jejím světě ne. Kdyby jako čistá i vyrůstala, v patnácti letech by ji odvedli do nory (obdoba nevěstinců). Její matka ji toho chce ovšem uchránit. Ji samotnou měl čekat stejný osud, ale svou výjimečnou krásou zaujala vládce města a ten si ji vzal jako desátou manželku. K lepšímu životu si tím sice moc nepomohla, ale pořád lepší než bordel, že. Rozhodne se proto Ilan vydávat za znetvořeného chlapce. Ilana. Skrývat pravdu jí pomůže skutečnost, že jejich lid, sklenaři (já pořád měla tendenci to vyslovovat dlouze) musí ze zákona chodit zahalený a s koženou maskou přes celý obličej. Proto Ilan dosud nikdo neodhalil. Navíc se u ní v pěti letech objeví dar naslouchat sklenitu (nerost, po němž sklenaři získali jméno, protože ho jako jediní dokážou zpracovat), který je u chlapců velice vzácný, navíc v tak nízkém věku. Dívka by ho teoreticky vůbec mít neměla. Pro Ilan dar představuje šanci vyhnout se práci v dolech a jít do učení, aby se z ní jednou stal brusič sklenitu, anebo když bude hodně šikovná, třeba i naslouchač. Její matce se podaří přesvědčit mistra Agadona, aby ji přijal za učedníka už jako pětiletou. Brzy se ukáže, že je mnohem šikovnější a dělá pokroky mnohem rychleji než její spoluučni, kterým je od sedmi do deseti. Na prvních stránkách sledujeme její vzpomínky na dětství od narození až do necelých třinácti let. V době, kdy se příběh odehrává, už je tedy v učení sedm let. Faja (vládce města) Ilan a jejímu mistrovi zadá za úkol vyrobit meč z černého sklenitu (tedy z toho úplně nejobyčejnějšího), který má mít neobyčejné schopnosti a má být vybroušen k dokonalosti. Doslova. Dostanou na to týden. To opravdu není moc času. Faja chce totiž meč věnovat kapitánovi tzv. pětadvacítky (25ti členná skupina bojovníků, která dohlíží na to, aby byl ve všech městech dodržován zákon a pořádek… velice zjednodušeně řečeno), aby mu ukázal, že má šikovnější sklenaře než v sousedním městě. Podaří se mu to. Kapitán je prací Ilan tak zaujat, že si ji na pět let pronajme. Pro Ilan to znamená, že odteď bude skupinu doprovázet na cestách. Nemá na výběr. Kapitána nenávidí za to, že ji odtrhl od matky a bratra. Vyrazí na cestu a krátce na to se stane událost, která málem odhalí Ilaninu důkladně tajenou totožnost. Bude si muset dávat velký pozor, aby se nic takového neopakovalo… Podaří se Ilan uchovat své tajemství? Je to otázka, na kterou jsem si v průběhu čtení přála znát odpověď. Věřím, že i vy si ji budete klást… a proto na ni samozřejmě neodpovím.

Kniha Naslouchač je román autorky Petry Stehlíkové a vydalo ho nakladatelství Host. Jenom za květen je to moje třetí knížka od Hostu a nejspíš zdaleka ne poslední. Mám teď asi nějaké Hostovské období :-) Žánrem je fantasy a čte se jedna báseň. Ve středu jsem začala a ve čtvrtek skončila. Jen pro představu. Opět se budu rozplývat nad obálkou :-) Kromě toho, že je krásná na pohled, je taky taková… jak to jen říct? úžasně mazlivá. Nejradši bych knihu pořád brala do ruky… určitě to znáte :-) Příběh je vyprávěn ich-formou z pohledu Ilan. Je to zajímavé, ale ani jednou se nepodřekla. Kapitoly jsou dlouhé tak akorát… a já nemůžu najít jedinou věc, kterou bych vytkla. Co se podobnosti s Kostičasem týče… Ano, je tam. Ale na první pohled vám to nepřijde. Já mám velkou radost, že ani trochu nebije do očí, protože jsem z toho měla docela obavy. Vyjmenovávat jednotlivé podobnosti tu nebudu, nevidím k tomu důvod. Dneska mi psaní nějak nejde od klávesnice, takže tady asi skončím. Na závěr tedy už jen dodám, že se nemůžu dočkat pokračování a doufám, že vyjde co nejdřív. :-)

Já! Chci! Druhý! Díl! :-) Hned! O:-) :-)

Mé hodnocení? Zasloužených pět! :-)

Četli jste Naslouchače? Co na něj říkáte?

Komentáře (0)