Otomar Dvořák - Ďábel na řetězu
recenze
Ďábel na řetězu (2013)
/ Hřibče
Spisovatel Otomar Dvořák zavádí čtenáře v historickém románu Ďábel na řetězu na začátek 11. století, tedy do doby velmi kruté a drsné, kdy Čechy byly roztříštěné a vládl v nich nepokoj.
Tento stav způsobila smrt Boleslava II. a rozkoly mezi jeho třemi syny o to, který z nich bude vládnout Čechám. Jak už to tak bývá, nebyli se schopni dohodnout, což ještě víc přispívalo k úpadku země. Toho využil polský panovník Boleslav Chrabrý a na čas se zmocnil nejen Moravy, ale i samotných Čech. Netrvalo však dlouho a vlády se zmocnil, ovšem s polskou podporou, Boleslav III. Ryšavý.
Zprávy o Ryšavcově návratu do Čech se velmi rychle rozšíří mezi znepokojeným lidem až doputují k diákonovi Drslavovi. Drslav je vzdělaný a moudrý muž, který je mezi českými klany velmi uznáván, a to nejen pro své rady a dobrá rozhodnutí, ale i pro znalosti v oblasti léčitelství.
Obavy z Boleslava III. vedou až k tomu, že se klan Vršovců rozhodne využít času, který zbývá, než Ryšavec doputuje do Prahy, a chce z řad svých mužů vybrat jednoho, který by mohl usednout na knížecí stolec a na místě nového pražského biskupa by si představovali právě Drslava. Drslav je však nekompromisně odmítne a tak musí odejít s nepořízenou.
O pár dní později si k sobě Boleslav Ryšavý pozve na hradiště Milobuz Drslava a snaží se ho přesvědčit, že se změnil a jde mu pouze o nastolení klidu a rovnováhy v zemi. Drslav jeho slovům uvěří a rozhodne se jej podpořit. Slíbí mu, že promluví s rodem Vršovců a zkusí je přesvědčit, aby přijali Boleslavovo pozvání na hostinu, jejímž účelem bude smíření mezi rody a nastolení pořádku.
Drslavovi se opravdu podaří podezřívavé Vršovce přesvědčit a na hostinu přijdou. Začátek hodování se vyvíjel slibně a vypadalo to, že se Boleslav III. opravdu změnil. Jeho přátelské chování ani v nejmenším nenasvědčovalo podlé zradě, kterou ukrýval ve svém srdci. Cílem hostiny nebylo totiž nic jiného než vyvraždění všech mužských příslušníků rodu Vršovců!
Drslav neunese vinu za smrt klanu Vršovců a zhroutí se. Stáhne se do Břevnovského kláštera, kde později přijímá řeholní jméno Prokop. Opouští tak svůj dosavadní světský život a odchází k řece Sázavě, kde chce žít jako poustevník, ale ani zde nenachází klid. Jako by jeho osobnost přitahovala mocné muže, kteří jej žádají o pomoc a rady v politických otázkách. Není proto až tak překvapivé, že se Prokopovi naskytne příležitost podílet se na výchově mladého Břetislava, jediného syna knížete Oldřicha. Prokop v tom vidí šanci, jak českou zemi vyvést z nepokojů a vymítit z ní konečně ďábla. Je to však nelehký úkol a jeho výsledek je velmi nejistý. Podaří se Prokopovi proměnit zlo v dobro a přemoci tak ďábla nejen v ostatních lidech, ale i v sobě?
Historický román Ďábel na řetězu se velmi dobře čte a je napsaný lehce a srozumitelně. Hlavní postavy jsou vylíčeny bez romantického přikrášlení, které je typické pro některé historické romány. Autor zde představuje česká knížata v celé jejich “nahotě” a odkrývá tak jejich nejniternější myšlenky a pohnutky.
Kniha poměrně podrobně čtenáře seznamuje s tehdejší politikou a různými machinacemi k získání a udržení moci. Zjistíme tak, že se složitost tehdejší politiky ani příliš neliší od té dnešní. Nemyslete si však, že by Ďábel na řetězu byl pouze o politice, to opravdu ne, i když kolem ní se děj poměrně často točí, vhledem k tomu, že hlavní postavy příběhu tvoří i česká knížata.
Osobně si myslím, že je Ďábel na řetězu určen spíše těm čtenářům, kteří se nespokojí s jednoduchým historickým příběhem pro pouhé pobavení, ale jde jim naopak o hlubší historický vhled, který je přiměje k zamyšlení.
Příběh o svatém Prokopovi mě velmi zaujal a jsem ráda, že jsem si jej mohla přečíst. Kromě toho, že jsem se seznámila s opomíjeným a nepříliš známým českým patronem, tak jsem si udělala i “pořádek” v některých Přemyslovcích a poznala je tak blíže.
Děkuji nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku!
Ukázka:
“Dymuto,” řekl a dál přitom zaujatě sledoval hašteření chlapců, “teprve dnes jsem pochopil, co po mně Bůh žádá. Dal mi příležitost, jakou ještě nikdo neměl. Mohu vychovat budoucího vládce podle svých představ, mohu mu vnuknout myšlenky, které budou ku prospěchu této země, mohu ho doslova vytvořit k obrazu svému. Skrze něj, skrze Břetislava, změním od základu české knížectví, vymítím z něj ďábla, naplním ho duchem pravdy a lásky.”
“Trnu nad tvými slovy, bratře.” pohlédla na něj s rozechvěním Dymuta. “Bojím se, že to je nad lidské síly. Jen Bůh může...”
“Bůh může své plány naplnit jedině skrze člověka, kterého si vyvolí.”
“Myslíš, že tys ten vyvolený?”
“Při rozjímání v jeskyni jsem měl vizi, snad prorockou... Kdoví, jestli mě neoslovil sám Duch boží? Musím to udělat, Dymuto. Možná selžu, ale musím se alespoň pokusit.”
Komentáře (5)
Přidat komentář
24.07.2013
Hm, opravdu je název zavádějící a anotace k tomu ďáblu také sváděla. Recenze se moc hezky četla a těším se na další!
24.07.2013
Název může být trošku zavádějící, ale rozhodně se jedná o velmi zajímavý historický román, který stojí za přečtení. :)
Ps: Ano, tvůrčí krize je na chvilku pryč, tak snad mi to vydrží. :)
24.07.2013
Tak podle názvu bych si vůbec netipla o čem ta kniha bude. :)
Koukám, že tvůrčí krize už tě opustila, to je dobře ;)
Hřibče také napsala
John Green - Papírová města
Courtney Cole - Pokud zůstaneš
Vlasta Dušková - Kavky nad městem
Jude Deveraux - Casa Grande
Taylor Stevensová - Loutka
vypadá to dobře fakt si mě nalákala děkuju