Moudré z nebe

recenze

Moudré z nebe (2015) 5 z 5 / Blaufik
Moudré z nebe

Richard je malý, tlustý, ale chytrý klučina, milovník Star Treku, který žije se svými rodiči a se sestrou v bytě v Brně.
Rodiče ho přihlásili do sportovní třídy, nicméně Richard sport nesnáší. Ze všeho nejlepší je totiž jíst hromady sladkostí a s nikým se nepodělit...

Spolu s Richardem zažíváme radosti a starosti dětství let devadesátých, řešíme, jestli pan prezident má vůbec nohy, když se mu říká "hlava státu", nebo co se stane, když se zapomene vystoupit z páternosteru.

...Ptal jsem se mamky, co to znamená "pták na desátou", že tomu nerozumím, a vona říkala, že to jsem já, ale dál mi to nevysvětlila, tak jsem se zeptal na "přetrhnu tě jak hada" a "už je ruka v rukávě", ale mamka tomu buď nerozumí, nebo je to zase nějaká ta dospělácká věc, tak jsem si řek, že to nechám chvilku plavat, mamka nemá ráda, když se jí pořád na něco ptám, ale příště se určitě musím zeptat na Zagroše Kudlu, kdo to byl a tak, protože mi to děsně vrtá hlavou, a taky na takový ty divný věci, co začínaj na "ne", ale bez toho "ne" to jsou blbosti, třeba "nebohý", "nešvar" a tak, a taky na kaktus, musím se určitě zeptat na kaktus, protože cirkus je cirkus bez cirku a fíkus je fíkus bez fíku, ale kaktus není kaktus bez kaktu, a to je prostě divný...

Kniha moudré z nebe určitě na první pohled zaujme svou
obálkou a to jak ve starším, tak i v novém vydání.

Po zalistování v knize zjistíme, že se nejedná o jeden ucelený příběh, ale kniha obsahuje deníkové zápisky a to z
let 1992 - 1997. Pokud se budeme řídit rokem narození autora, tak si lehce spočítáme, že kniha, na kterou čteme tuto recenzi je psána z pohledu kluka, kterému bylo v roce 1992 pouhých 5 let.

Co se týká slohu, tak věty jsou poměrně košaté a tak jak anotace slibuje - skáče se v nich od tématu k tématu. Celý deníček je psán z pohledu Richarda a tomu odpovídá také nespisovná čeština. Samotné zápisky působí poměrně autenticky.

Čtení této útlé knížečky mne doopravdy bavilo, myslím, že děti devadesátek zavzpomínají na své první chvíle trávené u počítače, na to, jak po nich rodiče křičeli, ať tolik nebuší do klávesnice, nebo třeba na "hýbající dinosaury", kteří ve své době byli na každém správném výstavišti a nejeden z nás měl hrůzu v očích, jen co je spatřil na vlastní oči.

I když je v knize obsažená již zmíněná nespisovná čeština, tak řádky ubíhají jeden za druhým a humorné situace se střídají s vážnějšími tématy.
Myslím, že kniha je úžasná na odpolední relax po práci. Díky krátkým zápiskům stihneme spolu s Richardem probrat spousty důležitých věcí a dozvíme se, co klučina z prvního stupně prožívá na vesnici u babičky a dědy, nebo třeba jak obdivuje svého milovaného strýce.

Díky situacím, které jsou v knize obsaženy nejeden ze čtenářů jistě zažije Déjà vu a s úsměvem na tváři si vzpomene na svá dětská léta.

Za sebe mohu knihu s klidným svědomím doporučit všem, kteří se chtějí pobavit a nepotrpí si na spisovnou češtinu v knihách.

Samotná kniha nyní vychází v nakladatelství XYZ v novém kabátku (chápejte, má nový formát), spolu s ilustracemi z pera Štěpána Janíka. Určitě neváhejte a po knize se podívejte.

Komentáře (0)