Mise napříč časem, světem i staletími

recenze

Pasažérka (2016) / Snow Fairy
Pasažérka

Ocitnout se najednou na úplně jiném místě je jistě hodně strašidelné. Ještě strašidelnější je, se ocitnout na úplně jiném místě a dokonce i v úplně jiný čas, úplně jinou epochu světa po tom, co jste utíkali před lidmi, kteří se vám snažili ublížit a co předtím ublížili někomu, koho milujete.
Etta patří do skupiny jedinců, kteří mají opravdu vyjímečné schopnosti. Nicméně Etta o těchto schopnostech ani cestování časem vůbec nic neví a taky neví, proč se najednou, z 21. století, najednou ocitá někde v 18. století a dokonce na moři na pirátské lodi.
Postupně ale odhaluje, že jestli se nedozví víc, bude v nebezpečí nejen život její, ale i těch, na kterých jí nejvíce záleží, včetně rodiny a někoho, o kom by snad nikdy neřekla, že by jí mohl být tak blízký...

Víme, že přechod mezi minulostí a současností je velmi tenký, nicméně Etta dokáže říct, jak vlastně tenký tento přechod opravdu ve skutečnosti je.

Hranice mezi minulostí a současností jsou ve světě Pasažérky Alexandry Bracken velice nápadité a jejich koncept je od začátku zcela originální.
Od krásné obálky až po samotný příběh se autorce jednoznačně daří. Její vyprávění je poutavé, originální a návraty do minulých let a do minulých století se kniha stává o to více zajímavou a přitažlivou. Alexandra Bracken nechá čtenáře objevovat nejen současný New York, ale také celý zbytek světa v jeho nejrůznějších etapách minulosti. I přesto, že jsem neměla velký problém se začíst, prvních několik desítek stránek postupovalo nicméně trochu pomaleji. Jeden z důvodů, proč tomu tak je, je možná fakt, že se samotná Etta snaží pořádně pochopit všechno, co dokáže se svými schopnostmi, což už je koncept sám o sobě celkem důmyslně propracovaný a rozvětvený.

Pasažérka je bez menších či větších individuálních problémů kniha jednoznačně plná potenciálu, ze které originalita vystupuje skoro na každé straně. Velmi oceňuji fakt, že se autorka rozhodla udělat z hlavní mužské postavy charakter s tmavým odstínem pleti. Nevtíravé pojetí rasové rovnosti dnes už celkem přijímané v kontrastu s minulostí, kdy se rasová nesnášenlivost projevovala poněkud otevřeněji je poměrně aktuální téma ze všech oblastí života a společnosti. Autorka spojila různé věci do sebe takovým způsobem, že dohromady dávají velmi působivý svět, kde obdaření lidé dokáží cestovat časem a kde, stejně jako v mezi lidmi mimo knihy, probíhají různé zbytečné spory o moc a nadvládu. Honba za mocným artefaktem je v Pasažérce základem příběhu, jehož spád a styl, kterým je napsaný, okouzlí čtenáře a zavede ho na místa nejen vzdálená, ale už taky třeba neexistující.
Pasažérka je jednoznačně kniha, která by neměla uniknout nikomu, kdo rád objevuje nové, neobjevené a velmi zajímavým způsobem originální světy.

Komentáře (0)

Přidat komentář