Mé sladké šestnácté století

14. května v 07:21, autor: Ivett7, přečteno 46x

Mé sladké šestnácté století

Recenze knihy: Mé sladké šestnácté století

Cat zanedlouho oslaví šestnácté narozeniny a ráda by se vyhnula obrovské oslavě, kterou chce uspořádat snoubenka jejího otce Jenna. Jako dcera slavného režiséra a kontroverzní herečky se jí totiž dostává hodně pozornosti a rozhodně po žádné další netouží. Na tyto starosti však na chvíli zapomene, když spolu s tátou a Jennou letí do její vysněné Florencie - centra renesance a umění. A tam se stane něco, co ji navždy změní - při prohlídce města vstoupí do cikánského stanu, a když z něj vystoupí, ocitne se najednou v šestnáctém století. Po prvotním šoku se Cat snaží přijít na kloub tomu, co se zde má naučit a jak se dostat domů. Ale po seznámení se se svou renesanční rodinou a především svůdným Lorenzem se rozhodne užít si naplno každou chvíli, aby po návratu domů neměla čeho litovat. Ovšem ani v jiné době se jí nevyhnou problémy a starosti, které dívky jejího věku zažívaly a oslava šestnáctin v porovnání s nimi už najednou tak hrůzně nevypadá. Zvládne se Cat těmto starostem vyhnout a dokáže opustit své nové přátele?

Tato kniha je moje velká srdcovka. Četla jsem ji už nesčetněkrát a nikdy mě nepřestane bavit. Na první pohled jde o jednoduchý, nenáročný příběh, což kniha vlastně je, ale já jsem po jejím přečtení vždy v naprosté euforii a pokaždé mě nějakým způsobem obohatí. Jako milovnice cestování časem jsem se do knihy zamilovala samozřejmě už jen podle obálky. A navíc, pokud je kniha plná vtipných scén, dostane mě okamžitě.. A tady o ně opravdu není nouze.

Cat je hrdinka, se kterou jsem se okamžitě ztotožnila. Plně jsem chápala její pocity, obdivovala její vášeň pro umění, smála se jejím pokusům zapadnout v šestnáctém století a její skvělé hlášky mě vždy dostaly. Možná se to nezdá, ale kvůli své matce, která ji v pěti letech opustila a jejím hollywoodským eskapádám to Cat opravdu neměla jednoduché a rozhodla si uzavřít srdce pro všechny kromě svého táty. A tím možná o hodně přišla. O to je krásnější sledovat, jak se postupně snaží lidem důvěřovat, jak vzniká její přátelství s hodně hodně vzdálenou sestřenkou Alessandrou, její láska k nové tetě, strýci a bratranci a v neposlední řadě, jak své srdce plně otevře Lorenzovi... a nelituje toho.

Lorenzo.. tak to je kapitola sama pro sebe. Nevím, jak ostatní, ale já se do něj ihned zamilovala. A právě on je nejspíš hlavním důvodem, proč jsem knihu četla tolikrát. Sladkých kluků není nikdy dost, ale myslím, že Lorenzo je ještě něco víc. Vidí Cat takovou, jakou ona sebe ne a dává jí to všemi způsoby najevo. Ukáže jí, že láska nemusí vždy bolet a že za některé věci stojí za to bojovat. A nakonec ani on není ochuzen - nejen, že Cat tohle všechno naučí, ale zároveň se i jemu dostane dobrých rad od Cat, které možná změní jeho osud. A navíc je to prostě tak úžasný italský svůdník.. Nemůžete mi jej někdo přenést do 21. století?

Na překvapivé konce u autorů jako S. J. Maas už jsme zvyklí.. Ale dle mého názoru vás čeká plot twist i v závěru této knihy a jen doufám, že vás, stejně jako mě, přiměje hned sáhnout po dalším dílu. V knize navíc kromě samotného příběhu máme trochu možnost porovnat současnost a minulost a klady a zápory každé doby. Za mě tedy na plné čáře vede šestnácté století (a možná konkrétně i ve Florencii), ve kterém jsem se prostě našla. Jediná věc, která by mě opravdu trápila a kvůli které bych současné století nejspíš neopustila, je tehdejší postavení žen ve společnosti, domluvené sňatky a v podstatě nemožnost vzít se z lásky. No a když tu o tom tak píšu, jistě vás napadlo, že právě tohle se v knize také promítne.

Mé sladké šestnácté století je prostě opravdu sladký příběh o dívce, která se v šestnáctém století naučila dát lidem šanci, postavit se problémům čelem a nebát se lásky. Přesně to byste od knihy měli očekávat, a pak vás možná i překvapí. A abych nezapomněla - Lorenzo, Lorenzo, Lorenzo...

Komentáře (0)