Kritika SSN

recenze

Knihy od Clancyho mám rád, ale tahle byla opravdu jiná.

Už od začátku mě zarazil zvláštní způsob vyprávění děje, který je podivně osnovovitý a povrchní. Vše sledujeme jakoby z velké dálky, zkratkovitě a neosobně. „Takticky“ je možná to správné slovo. Po zhruba čtvrtce knihy se to lehce zlepší, ale dojem odosobněnosti jsem měl celou knihu.

Co se týče děje, tak je to americká pohádka o atomové ponorce, která potopí celé čínské námořnictvo a v podstatě vyhraje válku. Doslova cituji konec knihy, kdy kapitán ponorky dostává medaili od čínského i amerického prezidenta: „Ponorka kapitána Mackeye byla jedinou jednotkou v Jihovýchodní Asii, která doslova zničila celou čínskou ponorkovou flotilu, kdy zaznamenala přes šedesát potvrzených vítězství a sama nebyla nijak poškozena.“

Děj je nejenom naivní, ale po čase i nudný. Americká ponorka potká nepřátelské čínské, nebo ruské ponorky. Kapitán nepřátelské ponorky udělá chybu, nebo má slabší sonar, nebo jeho torpédo neplave dost rychle. Americká ponorka chybu neudělá, protože má lepší námořníky, ponorku i torpéda. Nepřítele potopí, nebo zmrzačí a poté co vyplave na hladinu a bojuje o život ho dorazí dalším torpédem. Tohle pořád znova, neustále dokolečka dokola, asi šedesátkrát.

Jak moc zábavné je sledovat „taktickým pohledem“ bitvy neexistující ponorky v neexistující válce, kde čínská ponorka nikdy netrefí a americká trefí vždycky ponechám na vás.

Jediný důvod, proč jsem tuhle knihu četl a dočetl je technická stránka věci. Zde je vidět, že má Clancy netriviální znalosti skutečného fungování námořnictva. V tomhle ohledu byla kniha fajn.

Paradoxně lepší než celá kniha je rozhovor na konci, kde se novinář vyptává Clancyho a skutečného kapitána ponorky Littlejohnsna a jejich pohled na věc stojí za přečtení.

Komentáře (0)