Když se propadne čas

recenze

První díl Propasti času zapůsobil trochu jako bomba. A nebyl to jenom názor můj a dalších čtenářů tady na databázi, ale také „profesionálních“ recenzentů. Bureš dokázal již tolikrát omleté téma cestování časem pozvednout na úplně novou úroveň. Promíchat několik různých dějinných epoch do jediného mixu může znít jako béčkový námět, ani zdaleka ale nebyl béčkově napsaný.
Zákonitě přišel druhý díl a s ním i obavy, zda se nejedná jen o pokus marketingově vytěžit úspěšný první díl. Už od první stránky je však jasné, že se jedná o další perlu na poli české fantastiky. Bureš opět používá osvědčený koncept, kdy na příběh nahlíží očima několika postav. A příběh je to opravdu obsáhlý s velkým množstvím témat, přesto skvěle drží pohromadě.
Setkáme se s novými zajímavými postavami a také s těmi starými, které se zajímavě rozvíjejí. Děj začíná pár měsíců po konci prvního dílu, ale myslím si, že kniha by klidně mohla fungovat i samostatně. Toňa úspěšně přežila první díl a souhrou okolností se stala římskou císařovnou. Vyvstal tak před ní úkol sjednotit říši a bránit ji před vnějšími nepřáteli. Navíc si řekla, že když už je na trůně, tak se pokusí antickou společnost reformovat a zhumanizovat. To se samozřejmě nelíbí mocným římským senátorům. A tak Toňa s přítelkyní Serenou a jejím multifunkčním robotem bojuje nejen proti zlým islamistům z konce 21. století a proti ještě zlejšímu středověkému kardinálovi, ale také proti vnitřnímu nepříteli Septimiovi Severovi, kterému zhroucení časoprostoru ukradlo možnost stát se císařem.
Román je stejně strhující jako první díl, ani mi nepřišlo, že je o sto stran delší! Čte se opravdu jedním dechem, děj krásně plyne a odsýpá. Stejně jako v prvním díle se stáváme svědky velkých bitev, kde proti sobě stojí staré a ještě starší a nové proti supermodernímu. Akce je autorovou velkou devízou a s přehledem ji zvládá, ale dostane se i na plastické charaktery a propracovanou psychologii postav.
To mě na celé sérii možná baví nejvíc, ta realističnost nejen co se násilí týká, ale také motivace a chování postav. Zajímavý je vývoj, kterým prošla Toňa, skvělý je Severus a také nezničitelný Viktor, který pro rozptýlení zabíjí šavlozubé tygry a mamuty, a který je hrozbou i pro Serenu a jejího robota.
Císařovna je podle mě na světové úrovni a kdyby nebylo na obálce jméno českého autora, klidně bych věřila, že to napsal nějaký věhlasný autor ze zámoří. Očekávám třetí díl, který by podle autora měl být poslední. Ať při vás stojí Velká matka!

Komentáře (0)