Je vše opravdu ztracené?

recenze

Anthony Peardew žije ve svém starém domě Padova, kde skrývá před celým světem svou pracovnu plnou nalezených věcí, které jiní ztratili. Snaží se tou sbírkou odčinit tu největší ztrátu, kterou za svůj život zažil. Před mnoha lety dostal dárek od své snoubenky Therese, jenže ho ztratil. Bohužel v ten den zemřela i milovaná Therese.
Do domu za ním chodí jeho mladá hospodyně Laura, která se mu vzorně stará o dům a pomáhá mu i jinak. Anthony je spisovatel a ona mu přepisuje jeho povídky. Povídky o nalezených věcech z jeho sbírky. Jednoho dne Anthony není a na Lauru padne úkol vrátit aspoň jednu ztracenou věc jejímu majiteli. S tím jí pomáhá zahradník Freddy a milá dívka Sunshine, která je její novou kamarádkou.
Na tuhle knihu jsem se velice těšila. Zajímavý námět, se kterým se ještě nesetkala a který nakonec předčil mé očekávání. Silný příběh, kde každá maličkost má své místo a vy jen žasnete, jak to celé do sebe zapadá.

Seznamujeme se z laskavým starým mužem, který i po letech truchlí pro svou lásku a pro slib, který nakonec nesplnil. Dostal od ní medailonek s podobiznou svaté Terezie z Lisieux, její patronky. Jenže ho ztratil a ve stejný den mu navždy odešla i jeho milovaná. Plány na svatbu a celý jejich život se proměnil v prach. Anthony se málem vzdal, ale nakonec si uvědomil, že tak by si to ona nepřála. Začal sbírat předměty, které jiní možná ztratili. Měl je schované ve svém velikém domě. Pečlivě označené místem, časem a datem nálezu. Jenže jak je vrátit někomu, komu můžou chybět? Začal psát povídky o těch věcech.

Jak stárnul, nezvládal se starat o všechny své věci a tak najal mladou ženu Lauru. Ta po nevydařeném manželství hledá práci a když poprvé vstoupí do Padovy, nastane v její duši zvláštní klid, který ještě víc vzroste po setkání se starým mužem. Jejich vztah se časem promění v přátelství a tak je Laura velice překvapená, když zjistí, že po Anthonyho smrti připadne jeho dům a všechno v něm jí. Konečně odhalí jeho tajemství. Jeho sbírku předmětů, které vypráví svůj vlastní příběh. Jedinou podmínkou toho všeho ale je, že alespoň jeden předmět vrátí majiteli, který daný předmět ztratil. A díky jejím novým přátelům se jí to nakonec i začne dařit.

Jenže… Máme tu i druhou časovou linku sledující osudy Eunice a Bombera. Ti dva spolu začnou pracovat ve vydavatelství, které patří Bomberovi. Jak jejich příběh zapadá do našeho vyprávění?

Kniha sama o sobě mě překvapila. Tušila jsem od první chvíle, kdy jsem četla anonci, že se mi bude líbit. Ale že to bude až taková jízda, to jsem nečekala. Milé a hřejivé, kdy se střídá úsměv a slzy dojetí smíšené s nádechem smutku. Nesledujete jen příběh Anthony s Therese nebo Laury a jejích přátel. Máte před očima nádherné přátelství i dalších dvou lidí a v povídkách o ztracených věcech prožíváte další příběhy. Ne vždy to skončí dobře. Stejně jako v pravém životě. Jenže jsou to opravdu jen vymyšlené povídky? Netrefil zde někdo hřebíček na hlavičku a nevyprávěl nakonec pravdivý příběh, i když vlastně nevědomky?

Jak stránky letí, vše najednou do sebe zapadá a když se blíží vyvrcholení celého příběhu, tak jen nevěřícně koukáte na stránky. Jak to, že jste si to neuvědomili dříve. Celou dobu jste měli před očima to pravé tajemství a kruh se pomalu uzavírá. Já se přiznám, že jsem při tom brečela dojetím a musela knihu na chvilku odložit. Nevěřícně jsem na knihu zírala a utírala si slzy. Prostě hodně silný příběh. Tedy z mého pohledu určitě. Jen mě napadá otázka. Pokud je tohle prvotina autorky, na co se můžeme těšit dál? Protože tohle mi jako prvotina nepřišlo. Bylo to promyšlené, zábavné, dojemné a hlavně k zamyšlení.

Komentáře (0)