Jak se bojovník proti autoritám sám stal autoritou

18. června v 19:16, autor: Lector, přečteno 22x

Einstein: jeho život a vesmír

Recenze knihy: Einstein: jeho život a vesmír

Název Isaacsonovy životopisné knihy nepřipouští pochybnost, co je jejím hlavním tématem. Napsat její stručný profil postrádá v tomto kontextu valného smyslu. Takže, aby snad nenastaly nějaké pochybnosti: ano, je to kniha o A. Einsteinovi, jeho pracovním i soukromém životě o jeho práci a o jeho vidění světa – toho pozemského i nadpozemského. Co nevyplývá z názvu, a co je vhodné hned v úvodu zdůraznit, je skutečnost, že jde o dílo mimořádné kvality, jež odpovídá významu samotného Einsteina.
Autor si předsevzal popsat životní příběh geniálního fyzika, lehce naivního pacifisty a životního optimisty co nejvěrněji. Protože Einsteinův život byl nesmírně vrstevnatý a v mnoha Einsteinových životních situacích gradovalo několik linií najednou, nebylo pro Isaacsona určitě jednoduché nalézat vyvážený přístup.
Dílo je členěno do 25 kapitol završených epilogem a dovětkem českého vydání věnovaným působení Einsteina v Praze. V úvodu je poněkud netradičně prostor věnován představení hlavních postav děje, což ocení především ti čtenáři, kteří se s Einsteinem a fyzikální scénou těch dob teprve seznamují.
Isaacson vcelku logicky zvolil chronologický přístup, který čas od času musel porušit pro to, aby zachoval ideovou návaznost spojenou s hlavními myšlenkami či Einsteinovými aktivitami, které se táhly napříč Einsteinovým životem.
Prostor knihy je vcelku rovnoměrně rozdělen mezi Einsteinovu práci a jeho soukromý život, ale ne vždy to bylo možné, o čemž jednoznačně svědčí jeho první manželství s Milevou Marićovou, se kterou se Einstein seznámil během studií na univerzitě a se kterou, zvláště na počátku vztahu, řešil mnoho fyzikálních problémů. Býváme svědky toho, že o Einsteinově práci i jeho soukromí se i dnes stále dost spekuluje. Aniž by to Isaacson prezentoval jako záměr, cítí čtenář, že mnohé detaily jsou uvedeny právě jako reakce na tyto spekulace.
Pokud se zaměříme na Einsteinovu práci, postupuje autor životopisu velmi systematicky a poměrně detailně popisuje genezi Einsteinových hlavních myšlenek včetně přešlapů a slepých uliček, do kterých tento imaginativní a nekonvenční fyzik občas zabloudil. Dává čtenářům pocítit, jak nesmírné intelektuální vypětí Einstein občas podstupoval, aby se dobral cíle, jenž v mlze nejasně viděl a k němuž se za každou cenu snažil dostat. Jeho hlavní překážkou byla relativně slabá znalost matematického aparátu, který zvláště při formulaci obecné teorie relativity. Isaacson věnoval velké úsilí tomu, aby pochopil podstatu relativistické fyziky a kvantové mechaniky a mohl je v adekvátním zjednodušení předat čtenáři své knihy. Bezpochyby se mu to podařilo, přesto se však nejeden čtenář dostane do svízelné situace při popisu klíčových fyzikálních teorií.
Popis soukromého života se na první pohled zdá jako oddychová záležitost. Vzhledem však k Einsteinově složité osobnosti a jeho vztahu a chování i k lidem velmi blízkým, má leckterý čtenář problém Einsteina akceptovat jako velikána. Einstein jako by disponoval dvě mravními systémy: jedním zaměřeným na lidstvo a jeho prospěch, roli států a odpovědnost politiků, a druhý, jímž se řídil on osobně ve vztahu ke své rodině. Právě jeho rodina se pro něho občas stávala přívažkem a on měl problém řadit ji na přední místo ve svém životě.
Třetí rovinou je Einsteinovou veřejné angažmá, jeho pacifistické názory a jejich veřejná prezentace. Tato rovina nabývala na intenzitě spolu s tím, jak se vytrácely Einsteinovy schopnosti v oblasti teoretické fyziky a matematiky. Einstein se ve své době stal celebritou první třídy, jíž by se i dnes málokdo vyrovnal. A budiž mu ke cti, že své pověsti a postavení nezneužíval, vystupoval pokorně a bojoval v zájmu lidstva. A to bez ohledu na svoje zájmy, což se projevilo nejvíce v době jeho berlínského pobytu a nástupu nacismu k moci a paradoxně o mnoho let později v USA v průběhu McCartyho „lovu na čarodějnice“.
Albert Einstein z Isaacsonova díla vychází jako osobnost s hlubokým respektem k lidské svobodě a solidaritě. Byl neohroženým zastáncem individuálních práv s despektem k autoritám. Právě tyto vlastnosti spolu s nekonvenčním myšlením, bohatou představivostí a myšlením „v obrazech“ byly výbavou, která Einsteina odlišila od ostatních fyziků a umožnila mu zformulovat tak velké dílo. Mnozí fyzikové stáli kousek od milníku, jehož Einstein pak dosáhl jako první. Někteří, jako Hilbert, jej dokonce předstihli, ale pokud tak učinili, bylo to jen v oblasti formálního popisu. Nikdo z nich nedokázal udělat ten odvážný a principiální krok, a sice vzdát se starých pořádků a newtonovské fyziky, a vystavit se svými „nehoráznými“ myšlenkami posměchu.
V Isaacsonově díle naleznete spoustu zajímavých a mnohdy i nových informací o díle tohoto génia. Co je však na této knize nejdůležitější, je skutečnost, že je monumentální oslavou lidského ducha nespoutaného konformitou usilujícího o pochopení podstaty vesmíru.

Komentáře (0)