Hledání pravdy

recenze

Joe Talbert dostane v rámci studia úkol. Sepsat životopis někoho neznámého, zmínit jeho důležité životní milníky. Rozhodne se navštívit místní Pečovatelský domov, kde chce najít člověka se zajímavým životním osudem. Nakonec se dostane ke jménu Carl Iverson. Usvědčený vrah, který v roce 1980 znásilnil a zabil čtrnáctiletou dívku ze sousedství. Ten v domově dožívá, jelikož mu byl díky diagnostikované rakovině plic odpuštěn zbytek trestu a on nyní své poslední dny tráví nekonečnými pohledy z okna domova. Joe po počátečních obavách pomalu proniká do Carlova životního příběhu a snaží se nalézt pravdu o tom, co se stalo v dávné minulosti.

Ukázka:
Brzy možná budu dělat rozhovor s brutálním vrahem, s člověkem, který se nezastavil před životem mladé dívky, se zločincem, který prožil přes třicet let v pekle nejhorší věznice v Minnesotě, a přesto jsem se toho rozhovoru ani zdaleka neobával tolik, jako jsem se bál dalšího setkání s vlastní matkou. Přesto jsem cítil, že mám vítr v plachtách. Rozhodl jsem se, že je příznivý a že mi určitě přinese dobré hodnocení ze semináře z angličtiny. S tímhle větrem jsem cítil šanci, že doženu zpoždění, které jsem kvůli věčnému odkládání nabral. Udělal jsem si gauči pohodlí a přitom mě ani na vteřinu nenapadlo, že by ten vítr mohl mít i ničivou sílu. Když jsem pak konečně usnul, obestíralo mě konejšivé přesvědčení, že moje setkání s Carlem Iversonem nemá žádnou odvrácenou stranu, že mi naopak zlepší, snad i ulehčí život. Když se dneska podívám zpátky, bylo to ode mě přinejmenším bláhové.

Autor vytvořil velice sympatického hlavního hrdinu. Joe Talbert je obyčejný kluk, s kterým se život moc nemazlil a který touží po tom, aby se postavil na vlastní nohy a utekl matce závislé na alkoholu a svému autistickému bratrovi Jeremymu, kterého má ovšem velice rád a okolnosti mu často přihrají roli Jeremyho otce a muže, který drží celou dysfunkční rodinu pohromadě. Proto se přihlásil na univerzitu, na kterou si sám vydělal a celé studium si platí z brigády v baru, jen aby vyletěl z matčina hnízda, které mu nikdy nebylo zrovna přívětivým útočištěm.

Jeho hlavní výhodou je charakter. Dostáváme hlavního hrdinu, se kterým se můžeme ztotožnit v základních hodnotách, zejména co je a není správné. Líbil se mi Joeův vztah s bratrem Jeremym, na kterém šlo vidět, jak moc mu na jeho mladším bráchovi záleží. Na sympatiích mu přidává i občasná slovní neobratnost, nebo jeho schopnost, vypořádat se s nastalou situací ne vždy v mezích diplomacie. Zarputilost a houževnatost, se kterou se pustí do pátrání, bez problému vtáhne do děje, také díky zvolené ich formě. V neposlední řadě se vyznačuje otevřeností a upřímností, proto se čtenář dozví během knihy dost o traumatech, která nosí v sobě.

Druhá hlavní postava Lila přináší do knihy rozptýlení, kdy sledujeme nejen postupné odkrývání stop ústřední dvojicí, ale také vývoj jejich vztahu, který v mnoha místech příjemně odlehčuje atmosféru knihy.

Umně vykreslený byl vývoj vztahu mezi Joem a Carlem. Z počáteční nejistoty, kdy si představoval setkání s netvorem, ale seznámil se starým, hubeným mužem, kterému nemoc vysála už téměř všechnu sílu z těla, se po malých krůčkách dostáváme až ke vzájemné důvěře.

Když jsem se dostával ke konci druhé třetiny knihy, znejistěl jsem, jestli se dočkám napínavého finále, nebo se i zbytek knihy ponese v tom investigativním duchu odkrývání starých stop. Poslední třetina mě vyvedla z omylu, protože šlo o čistokrevnou thrillerovou jízdu zasněženou Minnesotou.

Thriller, který si vystačí z velice komorní atmosférou, několika velice reálnými postavami a drsnou Minnesotskou zimou. Dotýká se mnoha společensky aktuálních témat, jako je dysfunkční rodina, pedofilie, válečná traumata a i dospívání mladých a jejich hledání místa ve světě. Thriller, u kterého bych i dalších dvě stě stran četl s radostí.

A-asi to byla skvělá kniha. A-asi si jí někdy rád přečtu znovu.

Komentáře (0)