Gejša

recenze

Příběh malé Čijo začíná ve vesničce Joroido na pobřeží Japonského moře. Zde žije se svým otcem, matkou a starší sestrou v malém polorozpadlém domku, kterému sama trefně přezdívá "opilý."
Její maminka je smrtelně nemocná a otec celou situaci špatně nese a tak jednoho dne Čijo spolu se sestrou prodává.

Jako devítiletá se díky jednání svého otce dostává do Gionu, konkrétně do kjótské čtvrti gejš a její pouť končí v okiji Nitta, kde se z ní stává služka, která musí poslouchat na slovo.
Bohužel byla se sestrou rozdělena, což Čijo špatně nese. Po dlouhé době se jí konečně podaří Sacu najít a obě se domluví, že spolu utečou. Čijo se pokus o útěk nepodaří a navíc je díky tomuto skutku předurčena zůstat pouhou služkou.

...Ale pak jsem jednou nohou uvolnila tašku, a ta s hrozným rachotem sletěla dolů a na dvoře se rozbila. Hned po tom mi vyklouzl jeden sandál a spadl dolů. Slyšela jsem, jak pleskl o zem, a pak se ozval ještě horší zvuk - zvuk kroků, blížících se po dřevěném ochozu ke dvoru...

Časem si jí ovšem všimne Mameha a dohodne se s matkou, že Čijo naučí vše potřebné a tak se před ní otevírá cesta k postavení profesionální gejši. Z Čijo se stává půvabná dívka s pronikavým, šedomodrým pohledem, která díky svému vzhledu a nadání vybočuje z davu.
Vše ale nejde tak jednoduše, jak si Čijo vysnila. Kromě nádherného Kjóta plného čajoven, divadel, postranních uliček a zdobných chrámů na ni čeká taky spousta nebezpečí a hlavně Hacumomo, gejša ze stejné okije, která se rozhodla, že Čijo nemá nárok se stát gejšou a tak se rozjíždí boj o přízeň mužů a spousta intrik a podrazů.

..."Když chceš přerazit prkno," řekla Mameha, "jeho naštípnutí uprostřed je jenom první krok. Dokážeš to teprve tehdy, když na tu prasklinu vší silou skáčeš, dokud se nezlomí vpůli."
A tak každý večer, s výjimkou těch dnů, kdy měla Mameha nezanedbatelné povinnosti, přicházela do naší okiji se setměním, abychom se vykradly za Hacumomo...

Když Čijo překoná všechny překážky stává se z ní Sajuri. Vzhledem k tomu, že v životě gejši není místo pro opravdový vztah a ona už od dětství touží po jednom muži, je rozhodnutá vzdát se všeho pro to, aby s ním mohla sdílet svou lásku...

❀

Gejša - kdo by ji neznal. Miluju film, který jsem viděla opravdu mnohokrát a už delší dobu jsem toužila také po knize. Byla jsem opravdu ráda, když mi knihu přinesl Ježíšek. Strašně jsem se těšila, až si knihu přečtu a byla jsem zvědavá, jak se mi bude líbit. Tak se pojďme podívat, co na tuto knihu říkám.

Jako vždy, i teď se spolu podíváme na obálku. Kniha existuje ve dvou vydáních se dvěma rozdílnými obálkami. Jako první se tedy podíváme na obálku, kterou jsem použila v úvodu této recenze. Ta je opravdu nádherná. Detail obličeje mladé Sajuri s pronikavým pohledem jejích krásných šedých očí se doopravdy povedl. Na tuto obálku se doopravdy nemůžu vynadívat.
Na druhé obálce je také vyobrazena filmová Sajuri, tentokrát se ale nemůžeme pokochat jejím pohledem, neboť zde má sklopené oči. Po pravé straně je barevná fotografie gejši v červeném kimonu.
V tomto případě se mi více líbí první obálka, neboť je jednodušší a zajímavější. Čímž ovšem nechci říci, že druhá obálka je vyloženě ošklivá.
Jako první na nás v knize čeká poznámka překladatele do angličtiny, kde nám vysvětluje, jak a proč vlastně tato kniha vznikla.
Následuje celkem 35 kapitol, které jsou spíše delší.

Kniha Gejša je vlastně výpovědí jedné z nejznámějších gejš, která si musela prožít malé osobní peklo než se dostala na výslunní. Celé vyprávění je psáno v -ich formě, jelikož se jedná o výpověď. Nejsme tedy v průběhu příběhu ochuzeni o pocity a celé vyprávění díky tomu působí přesně tak, jak působit má.

Tato kniha je jednou z těch, které sice nejsou plné akce a napětí, nicméně si k sobě čtenáře připoutají. Popisování japonské kultury a zvyků, spolu s přiblížením toho, co všechno musely zdejší dívky podstoupit, aby se staly gejšami je přímo dechberoucí. Díky knize si čtenář uvědomí, že gejša se opravdu nerovná prostitutka, gejša je krásnou a nadanou a chytrou společnicí, bavičkou.

Malá Čijo je opravdu statečná holčina, kterou osud, který ji potkal nesrazil na kolena. Díky její píli a odhodlanosti se z ní časem stala jedna z nejslavnějších gejš.
Moc mě mrzelo, že byla se sestrou rozdělena a vlastně na světě zůstala sama, tak nějak jsem tajně doufala, že se ty dvě ještě někdy setkají. Nicméně její příběh mě opravdu dostal a já jsem si ji velice oblíbila.

Barvitě vykreslené charaktery jednotlivých postav jsou velkým plusem. Díky tomuto aspektu jsem měla u čtení pocit, jako kdybych se dívala na filmové zpracování. Možná jsem byla z části ovlivněna filmovým zpracováním, které jsem viděla dříve, než jsem si mohla přečíst knihu.
Když už je řeč o filmu, určitě čtení této knihy doporučuji všemi deseti, jelikož ve filmu opravdu velká spousta věcí úplně chybí. Nicméně i tak se film velice povedl a myslím, že nezkazí celkový dojem z knihy.

Kniha je svým stylem vyprávění opravdu velice čtivá a troufám si říci, že je jednou z nejlepších knih, kterou jsem kdy četla a rozhodně jsem ji nečetla naposledy. Jsem velice ráda, že tento skvost můžu mít ve své knihovničce.

Pokud se toužíte na chvíli přenést do předválečného Japonska a nahlédnout za oponu umění gejš, tak knihu vřele doporučuji.
Za doporučení určitě stojí také stejnojmenný film v hlavní roli se sympatickou Ziyi Zhang.

Komentáře (0)