Evoluční fanatik vs. náboženští tradicionalisté – Dan Rhodes znovu exceluje

recenze

Profesor sněhem zavátý (2016) / JanH
Profesor sněhem zavátý

Je to zásadní otázka, která rozděluje nejen vědce, ale i „normální“ lidi na dva tábory už hezkou řádku let – stála u kolébky lidstva slepá náhoda, nebo se člověk na Zemi objevil v důsledku Božího zásahu? Ano, tento myšlenkový střet mezi evolucionisty a kreacionisty se často vede vášnivě a nekompromisně, jedni druhé dokonce považují za náboženské zpátečníky a fanatiky, věřící biblickým pohádkám, resp. za zaslepeně nekritické stoupence Darwina a jeho rádoby vědeckých báchorek o tom, jak se rybám přestalo líbit v moři a tak vylezly na souš, tam se přizpůsobily změněným podmínkám, staly se z nich savci atd. Jde zkrátka o téma nejen sporné a diskutabilní, ale mnohdy i výbušné. A teď si představme, že nějaký spisovatel se rozhodne právě tento dávný spor učinit ústředním tématem své knihy – a dodejme, že autor ne ledajaký, ale uznávaný literární komik. Pak se může klidně stát, že jednoho krásného dne spatříme ve výloze knihkupectví malou nenápadnou publikaci s nápadným názvem Profesor sněhem zavátý a napadne nás, že dát za skvělou zábavu 199 Kč není vůbec špatná investice...
Dan Rhodes se kromě svých známých bavičských dovedností tentokrát čtenářům představuje i jako odvážný improvizátor, riskující dokonce kvůli svému literárnímu nápadu soudní spor. Věc se má totiž v jeho knize tak, že onen sněhem zavátým profesor se patrně nikoli shodou náhod jmenuje Richard Dawkins. A jak víme, právě takto se jmenuje reálně existující osoba, honosící se mnoha oceněními a považovaná za sice poněkud extravagantního, ale v některých kruzích především pro svůj bojovný ateismus respektovaného učence. Nebude se tento skutečný Richard Dawkins na svého literárního dvojníka dívat s nelibostí? A co když se jeho nelibost změní ve vztek, od něhož je už jen krůček k podání žaloby, např. za nactiutrhání? Takto uvažovala anglická nakladatelství, zdráhající se knihu vydat, až tento literárně-gordický uzel rozťal sám Dan Rhodes a zveřejnil ji vlastním nákladem!
Příběh začíná v kupé vlaku, v němž se nachází věhlasný profesor Richard Dawkins a jeho asistent, jistý Hooyer. Jejich cílem je Horní Řitka, kde se tamější spolek žen rozhodl vyslechnout jednu z profesorových slavných přednášek na téma „Bůh neexistuje – na to jsem odborník já“! Nyní jsou však oba muži znepokojeni stále hustěji padajícím sněhem, který by mohl cestu do jejich cílové stanice značně zkomplikovat či dokonce znemožnit. Jejich obavy se vzápětí potvrzují, když vlak zastavuje v městečku s názvem Trhový Dírec a je oznámeno, že pro obrovské závěje zde jízda končí. Je to prekérní situace, ale na naše dva cestovatele se usměje štěstí alespoň v tom, že je jim nabídnuto solidní ubytování, což se ovšem hned zase pokazí zjištěním, že jejich hostiteli jsou místní vikář a jeho žena. Pro profesora je nesmírně těžké a nanejvýš nepříjemné komunikovat s tak přízemními lidmi, kteří ještě dnes, kdy věda vítězí na celé čáře, věří v Boha a dokonce se k němu modlí! No – snad se počasí umoudří a druhý den faře i jejich podivínským hostitelům ukáží záda.
Sněhová kalamita však pokračuje a Richard Dawkins a jeho asistent musí chtě nechtě akceptovat fakt, že se z Trhového Dírce hned tak nedostanou. To samozřejmě znamená další pobyt na faře a kontakt s knězem, který leze profesorovi čím dál víc na nervy, třebaže skoro nemluví a chová se zdvořile a přátelsky. To je sice hezké, ale ten člověk věří v Boha a tak popírá vědu a tím i jeho, Dawkinse!
Jak příběh pokračuje, vychází najevo, že věřící nemusí být nutně zabedněnci a hlupáci, jakkoli se takovými mohou na první pohled jevit. A evoluce, přirozený výběr druhů, boj o přežití? Opravdu to jsou nezpochybnitelné sloupy, na nichž je vybudována nezničitelná stavba moderní vědy? Když je vše tak jasné, proč tomu tolik lidí stále nevěří, resp. mají z Darwina (a Dawkinse!) legraci?
Dan Rhodes v knížce Profesor sněhem zavátý jako vždy osvědčuje své kvality špičkového autora humoristické literatury, která však navíc sleduje i jiný, vážnější cíl, totiž přimět čtenáře zamyslet se nad všeobecně přijímanými názory a postoji a naučit ho kritickému myšlení.

Komentáře (0)

Přidat komentář