Dílo slovenské královny historických romancí

recenze

S dílem slovenské královny historických romancí Jany Pronské se náš čtenář mohl zatím setkat v roce 2011 v knize „Hřích první noci“, podle stejnojmenného slovenského originálu „Hriech prvej noci“. Letos na podzim se tak dostala na náš trh její druhá kniha „Slané prokletí“.

Děj nás zavede do středověkých Uher, tedy na dnešní Slovensko, kde na Solnohradě je mladá a krásná Seleina fyzicky i duševně trýzněna svým druhým manželem Arvanem Révaiem. Ten dobyl Solnohrad a jejího prvního manžela Jakuba nechal popravit. A to vše jen pro jedno – bohatství plynoucí z vlastnictví solných pramenů a dolů. Arvan a jeho rodina nic jiného neznají, než bažit po další a větší moci a penězích. Po Seleině chtějí jen jedno, mužské potomka, který by jim zaručil dědičné právo na všechno to bílé zlato. Osud Seleiny a jejího dědictví se dramaticky změní, když se do Uher vrátí Jakubův starší bratr Ctibor. Smrt bratra a krádež rodinného bohatství spolu s hradem Solnohrad není ochoten akceptovat. Vyžene Arvana i s jeho zlodějskou bandou ze Solnohradu. Avšak v jeho očích je i Seleina taky zrádná bestie, která obětovala rodinu i svého manžela Jakuba. Ale zlost je špatný rádce. A především jen Seleina a její komorná a porodní bába vědí, že legitimní dědic Solnohradu existuje. I kdo jeho skutečným otcem.

Historické romance patří k nejtypičtějším žánrům literatury pro ženy a dívky. Proto jsem jako čtenář-muž k této knize, kterou mi poslal Josef Pepson Snětivý (nakladatel i překladatel knihy), přistupoval s jistými … odstupem. Ale stejně jako nemiluji pouze jeden druh filmů, neposlouchám jeden hudební styl, ani v knihách nepreferuji pouze jeden žánr či autora. Mám rád prostě dobré věci (knihy), které mi nabídnou to, co jsem od nich očekával. A „Slané prokletí“ jako moje první historická romance předčila všechna moje očekávání. Kniha je totiž dokonalou kombinací jak tedy romantiky, tak historického příběhu s propracovaným dobrodružným dějem. Pronská velmi umně obsadila svůj román množstvím charakterově odlišných postav, čímž docílila přiměřené dramatičnosti. Ke všemu její postavy nejsou až tak zcela černobílé, jak by se od romance očekávalo. Za velmi zdařilý považuji její styl, kdy na jednu stranu značně realisticky a emocionálně popisuje násilí na ženách, utrpení o to větší díky jejich postavení v tehdejší společnosti, na druhou stranu to odlehčuje některými postavami mužů, vyobrazenými s lehkou dávkou vtipu pro jejich (tedy náš mužský) machoismus.

Knihu s nepřehlédnutelnou krásnou obálkou vydalo nakl. Čas v roce 2013.

Bohdan BoboKing Volejníček

Komentáře (0)