Ďábel je právě jen člověk

recenze

Ďábel je taky jenom člověk (2016) / RenataP
Ďábel je taky jenom člověk

Tohle mi zůstalo v hlavě ještě dlouho po dočtení této knihy.
Ďábel je právě jen člověk. Nebo je právě tak promyšlený, jak může být jenom lidská bytost. Co začínalo jako lehký a svěží román z prostředí Berlína, předvánočního, vánočního času... končí jako docela promyšlená a v mnoha liniích hluboká hra s lidskou psychikou.

Jen si to představte, jednoho dne za vámi přijde člověk, který se představí jako sám kníže pekel a chce s vámi uzavřít smlouvu o koupi vaší duše. Částka - libovolná. Milionová... ba co víc, jsem si jista, že by onen člověk mohl jít i na miliardy. Na druhé straně si jen tak kolem sebe kupuje duše i za drobný úplateček či za úsměv, nakonec i ty vedlejší linie jsou velmi zajímavé, protože v nich vidíme, kvůli jakým maličkostem a hloupostem jsou lidé schopni upsat duši ďáblu.

A i když se příběh rozvíjí chvílemi trošku akčním, chvílemi trochu mysteriózním způsobem a chvílemi je to prostá komedie, v tom nastalém žánrovém zmatku se může čtenář neuvěřitelně bavit. Je to chytlavé. Neustále máte pocit, že musíte vědět, co bude dál. Přemýšlíte společně s hlavním hrdinou, chytáte za slovo dialogy, které tvoří hybnou hmotu celého díla a které jsou opravdu výtečné!

Co také chválím je to, že autor nezahrnul do příběhu příliš mnoho zbytečných postav, je jich tam celkem omezené množství, a tak máme možnost se s nimi dobře seznámit. A také je znát, že autor je psycholog. To oceníte při jeho hře s psychologií zla a postava Toniho Auerbacha se stává tou, která vás nejvíce láká, ačkoliv se ji nejvíce bojíte...
Renata

Komentáře (0)

Přidat komentář