Horselen
přečtené 597
+ Miluju ty drobné detaily, které nám autor podstrkuje (název konkrétního pachu z mrtvoly, oblečení á la nějaká osoba atp.). Dá se z toho i něco naučit. + Miluju ten osobitý styl psaní, tak typický pro Nesbøeho. + Zbožňuju Harryho Holea, líbí se mi, že se autor už i víc zaměřuje na mezilidské vztahy + Série se dá číst na přeskáčku, i když u nejnovějších dílů už to nedoporučuju + Přesně mi to sedlo do nálady - Zatmění bylo, víc než ostatní knihy, občas až moc nechutné - Nebylo to tak napínavé jako dřív, u některých odboček bylo od začátku jasné, že jsou jen odbočky a dokonce jsem odhadla vraha (respektive napadl mě v průběhu čtení) - Poslední čtvrtina knihy už mě tolik nebavila a závěr mi přišel přitažený za vlasy - Je škoda, že si člověk za ty roky nepamatuje tolik detailů z minulých dílů, na které je odkazováno... celý text
Vášeň
2022,
Geneva Lee
Uf, K-O-N-E-Č-N-Ě to mám za sebou. Ještě jsem snad nečetla knihu, která by měla méně děje. Vždyť se tam vůbec nic nedělo. I ty sexuální scény, na kterých je kniha stavěná, už jsem četla daleko lepší. Příběh jsem rozečetla, několik měsíců nechala ležet, zapomněla a dočetla, aniž bych si cokoli potřebovala osvěžit - protože tam nebylo na co vzpomínat, jelikož se celou dobu nic nedělo. Ta obálka je nádherná a to je na téhle knize asi tak všechno. A ještě nakonec dodám, že se mi vážně zřídkakdy stane (možná je to vůbec poprvé), abych měla lepší vztah k vedlejším postavám (zde Edward), místo těch hlavních.... celý text
Proč muži chtějí sex a ženy potřebují lásku
2010,
Allan Pease
Naprosto skvělá kniha - vtipná, pravdivá, ze života a doložená studiemi, které byly podány s patřičnou lehkostí.
Dokonalá přítelkyně
2018,
Karen Hamilton
Největší problém, který jsem s knihou měla, byl hrozně strohý styl psaní a děj v přítomném čase. Od začátku jsem se tedy moc nechytala a příběh se rozjel až v polovině. Ale i tak mi to přišlo takové nedotažené. Ano, Juliette byla psycho, ale pořád jsem čekala na něco víc. Na smysluplnější Juliettin nápad, na propracovanější děj, zkrátka na něco většího. Kniha má naštěstí velká písmena, takže strany ubíhaly rychle.... celý text
Sedm manželů Evelyn Hugo
2023,
Taylor Jenkins Reid
Taylor J. Reid má asi nadpřirozenou schopnost vdechnout život fiktivním postavám. Kniha byla stejně úchvatná jako samotná osobnost Evelyn Hugo. !SPOILER! Uvědomila jsem si, že bych vlastně nepotřebovala žádné propojení mezi Monique a Evelyn, jelikož příběh Evelyn by vystačil sám o sobě. Šokující zvrat nemusí být tak šokující, pokud přemýšlíte trochu dopředu, ale já se snažila nepředbíhat a ve finále se mi ten "wow moment" dostavil.... celý text
Rodina především
2021,
Karen M. McManus
Souhlasím s tvrzením, že tohle je autorčina nejslabší kniha. Vybrat téměř všem postavám jména začínající na A a významně je od sebe neodlišit, nebyl od autorky zrovna nejchytřejší tah. Obzvlášť když to ani nemělo žádný hlubší význam, to mě zklamalo. Stěží jsem je rozeznala na posledních stránkách. Rozčilovalo mě, že si postavy nepamatuju. Vyprávění z různých úhlů pohledu za mě bylo absolutně zbytečné, protože kapitoly byly tak krátké, že než jste si stačili zvyknout, kdo vlastně mluví, vypravěč se zase změnil. Zápletka byla nerealistická, přišlo mi, že se v knize nic neděje, zkrátka a dobře mě to moc nebavilo.... celý text
Moje vina
2022,
Mercedes Ron
Přečíst tu knihu o pár let dřív, byla bych nadšená. Nyní už jsem si ale daleko víc uvědomovala všechna ohraná klišé a hrozně mě to štvalo. Navíc mi začalo vadit, jak se hlavní postavy staví k řešení svých problémů. Mám problém? Prostě se opiju, vezmu si drogy nebo se s někým vyspím - a je to, vyřešeno. To je tak "ohraný". Co kdyby nám autorka projednou nabídla i nějaké schůdné, netoxické, ne-sebedestruktivní a dospělé řešení... ale vzhledem k věku hlavních postav, nu, asi se nic takového konat nebude. Chápu, že zobrazovat násilí tak, aby Nick působil víc sexy a protektivně je asi v kurzu, ale už jsem na to jeho "nejradši bych mu rozbil hubu" začínala být alergická. Další drobnosti se kterými jsem měla problém nebo mi přišly nelogické: - Opravdu by se poprvé líbali v naprosto veřejném prostoru, kde je mohl kdokoli vidět a ještě za přítomnosti Anny? - Autorka se snaží Nicka vykreslit jako někoho, koho by měla každá holka chtít. Ano.. zmlátit ze žárlivosti někoho za to, že se líbá s člověkem, se kterým ani nechodíte a ve finále se tu stejnou noc sám vyspat s někým jiným, to je ukázka vztahového materiálu. - Fakt by byla Noah schopná vyhrát závod, i po tom, co do sebe oklopila tolik alkoholu? Myslím, že by ani nesedla za volant. - Proč má autorka (potažmo Noah) potřebu se shazovat a nadávat si za to, že jí po pěti dnech od rozchodu chybí její expřítel? A ještě má nutkání si to sama v sobě omlouvat? Jako haló, odkdy se člověk přenese přes nevěru za týden, po tom, co někoho opravdu miloval? Jak říkám... tahle kniha je toxických řešení plná. - Ta změna dynamiky vztahu mezi Noah a Nickem na mě byla moc rychlá. Z člověka, který tvrdil, že za žádnou cenu nikdy nebude mít vztah se stal někdo, kdo chce lásku až za hrob? Možná jsem v posledních letech ztratila spoustu iluzí, ale tohle bylo trochu moc. Nicméně, jelikož byla kniha extrémně čtivá a ve finále mě bavila, rozhodla jsem se jí dát 4 hvězdičky. Automobilové závody mi přišly jako skvělé a velmi originální zpestření. Další díl ale nutně číst nepotřebuju a pravděpodobně asi nebudu.... celý text
Kde zpívají raci
2020,
Delia Owens
Ani nevím proč, ale od knihy jsem čekala román s nádechem thrilleru... nu nedočkala jsem se, avšak zklamaná určitě nejsem :D. Když už jsem si našla čas na čtení, nemohla jsem přestat. Jediné, z čeho jsem nebyla až tak odvařená, byl konec. Asi jsem čekala, že pravda vyjde najevo daleko dříve. !SPOILER! Překvapilo mě, ze autorka nechala v závěru Kyu zestárnout a zemřít, na můj vkus to bylo až moc rychlé a člověku to nedává velký prostor pro fantazii, jak žila dál. Je to takové moc definitivní. Taky mě mrzí, že detaily a skutečný průběh vraždy jsme se vlastně nikdy nedozvěděli. Hodně by mě zajímala reakce Chase v osudnou noc a vysvětlení, jak se na oné věži vlastně ocitli spolu. Nemůžu uvěřit tomu, že by věřil, že se s ním Kya chce znovu sejít po tom, co se mu dlouhodobě úspěšně vyhýbala a po jeho pokusu o znásilnění. Naopak oceňuji soudní proces, je vidět že autorka vzala v potaz mnoho skutečností a minimálně menší právnickou řešerši si určitě udělala. Na závěr dodám, že mi přišlo hezké, jak se nás snažila pomocí červené čepice navádět na myšlenku, že vrahem byl ve skutečnosti Tate.... celý text
