Eneo Eneo přečtené 424

☰ menu

Prachožrouti

Prachožrouti 2013, Paolo Bacigalupi
3 z 5

Zábava na pár odpolední vhodná pro ty, kteří mají rádi uvěřitelnější postapo příběhy. Moc se mi líbila atmosféra, ale po přečtení asi 1/3 knížky se začíná příběh tak nějak zvláštně unyle linout, ztrácí svižný vývoj, postavy se ze svých vybroušených charakterů ztrácí kamsi do průměrna.... celý text


Soběstačný

Soběstačný 2020, Zuzana Dostálová
4 z 5

Uf. Zcela jednoduchým jazykem přežvýkaný příběh o dospívání doplněný životními strastmi, které některé potká každý z nás a možná proto je tak snadné k příběhu přilnout. Sladký koláč, který vás místy překvapí hořkými připečenými okraji, kterých je však v knize až neuvěřitelně požehnaně. Líbilo se mi, jak se autorce podařilo sympaticky vykreslit postavy - poměrně jednoduchý charakter založený na tragické události a opakování jedné věty u každé z nich, pomocí níž máte pocit, že už ji znáte nějakou řádku let.... celý text


A každé ráno je cesta domů delší a delší

A každé ráno je cesta domů delší a delší 2018, Fredrik Backman
5 z 5

Neskutečně jímavý příběh o něčem, co většina z nás vnímá pouze povrchově, dokud se nás to přímo netýká. Děkuji za vcítěný projev lidskosti.


Pražské jaro

Pražské jaro 2018, Simon Mawer
3 z 5

Očekávání nad knihou předčilo můj reálný dojem po přečtení. Po Pádu jsem čekala větší jízdu. Ano, můžete po mně hodit kamenem za výraz vzhledem k tématice, myslela jsem však čtivost, která pro mě byla bohužel horší, místy jsem se moc příběhem prokousávala, některé pasáže se mi zdály v knize zoufale zbytečné a některé linky naopak nedokončené. Chápu závažnost tématu a jsem moc ráda, že něco takového je na našem knižním trhu dostupné.... celý text


Muž jménem Ove

Muž jménem Ove 2014, Fredrik Backman
5 z 5

Ove. Člověk, kterého prvních pár kapitol prostě nemůžete vystát a přemlouváte se k otočení další stránky. No jo, jenže to by nemohl napsat Fredrik Backman. Po přečtení Medvědína mi bylo celkem jasné, že vzdávat to na začátku kvůli nesympatiím k hlavnímu hrdinovi by byl přešlap. Tak jsem to s tím protivným morousem zkoušela dál, než jsem si ho nakonec zamilovala a dočítala se slzami dojetí. Zase jednou tleskám nad stylem vyprávění, u něhož nikdy netušíte, jestli se budete v příštích řádcích smát, či smutně zamýšlet nad příběhem, ale většinou ve vás svede vyvolat autor obě nálady naráz.... celý text