betys6914
přečtené 444
Babylon
2024,
R. F. Kuang (p)
Fantasy o překladatelích bojujících proti systému? Věděla jsem, že tohle bude dobré. Jen jen netušila jak moc. Tahle kniha má nespočet kvalit. Uvěřitelné postavy, originální systém "magie", kritický pohled na historii, ale ta největší je láska k jazyku. Sama jsem vystudovaná tlumočnice, a tak mě právě tahle část vzala za srdce víc, než jiné. Nejde jen o jazyk, ale o to, co ho tvoří, co k sobě váže lidi hovořící stejnou řečí. Že jazyk nese kulturu, že je nádherný, tvárný a zároveň neuvěřitelně rigidní. Že se jazyky a jejich kultury mísí, prolínají, ovlivňují navzájem k lepšímu i horšímu. Že jazyk není jen hromada slov poskládaných podle různých gramatických systémů. Jazyk je existence, jazyk je život. První polovinu knihy se tak můžete kochat spolu s hlavním hrdinou neuvěřitelnými možnostmi, které nabízí studium něčeho, co opravdu milujete. Jaké to je se s vášní věnovat něčemu co znáte, umíte a sdílet to nadšení s ostatními. Jenže pak ta ochranná bublina praskne a najednou je třeba čelit realitě. Má systém, který vám všechno dal, právo vám to také vzít? Kdo jsem a kam patřím? Jak dlouho můžeme zavírat oči pro naše osobní pohodlí? Stojí za to bojovat proti něčemu, co je o tolik větší než my? Čím víc jazyků umím tolikrát jsem člověkem nebo jen nahraditelným nástrojem? Babel vás prvně, nadchne, pak pohltí, rozčílí a na konci ho obrečíte. Takže ano, utíkejte do knihkupectví. Čteno v originálním anglickém znění. Jsem zvědavá co s tím udělá český překlad. Jaká to ironie.... celý text
Sedm věží
2022,
Sara Baume
Zápletka této knihy by se dala shrnout do jedné věty. Mladý pár se přestěhuje na samotu. A to je všechno, děkujeme nashledanou. A přesto je to nejlepší věc, kterou jsem tento rok (2023) četla. Pokud potřebujete od knihy děj, pokud chcete zvraty, zápletky, dramatická rozuzlení a chytré dialogy, tohle není pro vás. Ale pokud se chcete nechat unášet detailním popisem, metaforami, které vás píchnou u srdce a textovou zvukomalbou, čtěte dál! Autorka se sama vyjádřila, že vymyslet zápletku je pro ni vždy nejtěžší. A tak napsala knihu o dvou lidech, kteří se přestěhují na samotu a chtějí vyšlapat na blízkou horu, ale nějak to pořád odkládají. Tak místo toho čtete o jejich zdánlivě osamoceném životě, odstřihnutém od lidí, věcí, názorů, světa. Čtete o čmelácích, kteří žijí v zídce, prádelní šnůře, která se každý rok prohýbá o něco víc, chuchvalcích prachu v koutech, oleji usazeném ve škvírách na podlaze, nových vykvetlých květinách, starých svetrech, reklamních kalendářích, potlučených miskách, vadnoucí zelenině, mladých býčcích, koberci na schodech, ladné a bázlivé chrtici Pipě, vzteklém čmuchajícím voříškovi Vossovi. A i když se zdá, že se v knize nic neděje, vy pořád máte co číst a pořád chcete vědět o těch nezajímavých fádních věcech v životě Cinky a Acha. Jak vyrobili poštovní schránku, že je potřeba nakoupit psí krekry, že na silnici našli sušenky, které někdo vytrousil z auta, na stěně domu se usazuje lišejník, kdo z nich viděl tuleně a že se v průduchu v koupelně už zase uhnízdili špačci. Tahle kniha mi dovolila spočinout. Odprostit se od světa, kde se stále něco děje a jedno drama střídá druhé. Dovolila mi jen tak sedět, dýchat a rozhlížet se po drobnostech, které tak snadno přehlížíme. A byť se život hlavních hrdinů může zdát někomu chudý já v něm naopak viděla hluboký klid a smíření, že je úplně v pořádku, pokud po nás na světě opravdu nic nezůstane. Při čtení jsem se cítila, jakoby mě slova houpala, držela za ruku a vodila po přilehlých pastvinách, prašných silnicích, nechala nahlédnout do utajený zálivů, pokynula mi přes práh věčně vrzajícího domu. Určitě to bylo i díky občasnému rozdílnému grafickému členění textu, které mě nutilo dávat slovům a větám jinou kadenci a rytmus a tím i zcela nový význam. Nechtěla jsem, aby tahle kniha skončila, ale když skončila, bylo to perfektní. Stejně jako v Sedmi věžích i všechno ostatní na světě pomine, rozpadne se a nenávratně zmizí. A že nebe, hora, celý svět nad tím sotva přimhouří oči a je to tak správně.... celý text
