Stín nad Innsmouthem
Povídka od:
Howard Phillips Lovecraft
Z knihy:
Bezejmenné město a jiné povídky, Stín nad Innsmouthem a jiné horrory (5 povídek), Stín z času, Stín nad Innsmouthem (7 povídek), H. P. Lovecraft – Komplet Sebraných spisů, Barva z kosmu
Vypravěč povídky projíždí městem, před kterým ho okolní obyvatelé varovali. Jeho obyvatelé se chovají velmi podivně a nepřátelsky.
The Shadow over Innsmouth
Rok vydání originálu: 1936
Komentáře (10)
Přidat komentář
Stín patří patrně zcela objektivně k tomu nejlepšímu, co Lovecraft napsal. Subjektivně pak tvrdím, že je to vůbec nejlepší, rozhodně má nejoblíbenější povídka z jeho pera. Nenapsal myslím nikdy nic tak atmosfericky plného, hutného, dramatického, tak upřímně a všeobsáhle děsivého.
Povídku (no ona je to spíš novela, ale to je asi vcelku jedno) jsem včera večer četl asi po páté. Podařilo se mi, opět, číst hotelovou příhodu kolem jedné hodiny ráno na vesnici, ve spícím domě. Kolem foukal vítr, bouchaly jakési plechy (což mne upřímně překvapilo) a vřískaly kočky. To pak pohotově běžíte s protagonistou hotelovými pokoji a slyšíte pomalu klesající kliky, bušení na dveře, šmátrání klíče v zámku. A cítíte rybinu. Povídka je ovšem stejně kvalitní ať ji čtete za jakékoliv atmosféry či nálady, v tom není problém, jenom ta tmavá popůlnoční doba přidává na jisté autenticitě.
Autor nám předává vcelku hluboký příběh o jednom městečku s nepříliš šťastnými osudy (nevím proč, ale Obeda si představuji jako Andreje Babiše...), které postupně tleje, děje se v něm cosi prohnilého a nebezpečného. Předává nám jej prostřednictvím šepotů, kterým je jen zatěžko věřit, předává nám ho prostřednictvím pohledů, které nelze ani na mžik setřást. Předává nám jej prostřednictvím rybího puchu visícího ve vzduchu, který již nikdy nevyvane. Předává nám příběh psaný pod taktovkou otce Dagona a matky Hydry, nad nimiž stojí strašlivý kolos těšící se ze svého jistě brzkého návratu, Cthulhu. A předává nám jej v městě, které je troskou, městem toliko bývalo. A já zcela nezakrývám, že to upřímně miluji.
Nechci snad říct, že mám rád, ale... ale čtu Kafku. A čtu ho s hlubokým zájmem. Nejsem si jist, zda se někdy na tomto světe někomu podařilo alespoň hrubě napodobit atmosféru jeho knih. Zámek, i Proces jsou čímsi zcela unikátním. Ale kdybych měl jmenovat jednoho jediného tvůrce, který alespoň zdánlivě atmosféru Zámku vytvořil ve vlastním díle, byl by to Lovecraft a bylo by to dílko Stín nad Innsmouthem. Zámek vyšel dříve, nežli Stín, přeci však pochybuji, že jej Lovecraft v té době četl. Jedná se tak o opravdu zcela zvláštní počin. A je to počin, který mám upřímně rád. Lovecraftovy se podobně jako Kafkovi podařilo vykreslit hmatatelnou atmosféru cizosti, obskurnosti a zvrácenosti, třebaže každý volil jiné prostředky, Lovecraft má puch a vyděšené žvatlání opilce, Kafka má chlad a kněze vyzívajícího ve francouzštině K., aby o Zámku nemluvil. Každý z nich pro své cíle volil jiné cesty a přesto jsou si tak podobném. A obě tato díla mám hluboce vryta do svého mozku.
Mimochodem, kritiku zakončení příběhu nesdílím, považuji ho za vcelku vhodné. Ale přeci jenom tu shledávám jednu chybičku na díle. Místo toho, aby byla povídka dělena do pěti kapitol, volil bych možná spíše formu deníkového zápisu nejen příběhově, ale i formátově. Kdyby byla povídka dělena podle data sepsání protagonistou a na konci byla více rozsekaná, možná by to lépe vykreslilo atmosféru naléhavosti, atmosféru neodvratné změny, která takto v bloku textu možná působí poněkud podivně.
Chlap prichádza do pochmúrneho, divného prímorského mestečka s temnou minulosťou. Občas v jeho temných, pitoreskných uliciach miznú ľudia, miestni sú čudní ako hrom v zime a more okolo ešte zvláštnejšie. Odhaľuje desivú, miestami až obludnú históriu prekliateho Innsmouthu. Dokonalá atmosféra. Geniálne prostredie. Môže vás potešiť, že si na chvíľu oddýchnete od Cthulhu, ktorý s touto novelou síce súvisí, ale poviedka sa oňho iba decentne obtiera a inak si ide svojou vlastnou cestou. To je po Volaní Cthulhu, V horách šialenstva a Zjaveniach Cthulhu predsa len príjemné osvieženie. Dej síce trocha stagnuje, ale to sme u HPL dávno zvyknutí, nie? Namiesto kritizovania oceníme beštiálnu atmosféru skazeného, hnijúceho, zaživa sa rozpadávajúceho, neľudského mestečka. Text bol sfilmovaný v r. 2001, ale paradoxne pod názvom Dagon. Paradoxne preto, že Dagon je síce Lovecraftova poviedka, dej filmu s ňou však nemá nič spoločné. Text jemne pripomína Čapkovu Válku s mloky, ktorá vyšla v r. 1935. Stíny nad Innsmouthem boli napísané v r. 1931, ale vyšli až 1936. Ešte mi nedá nespomenúť brutálne mená OBED Marsh a ZADOK Allen (!). Tak sa ponorte do Innsmouthu. Ale varujem vás: možno nikdy neodídete.
Jedna z nejlepších povídek. Útěk z města je skličující. Povídka má ponurou a temnou atmosféru.
Paradoxně díky tomu, že jsem četla adaptaci do komiksu, tak jsem věděla, do čeho jdu...a možná právě proto se mi povídka líbila o to víc. (Nemám ráda řeči typu: "Už jsem četla/viděla adaptaci, teď už nemusím číst originál, protože mě už nic nepřekvapí.")
Tenhle text mi dopnil mezery, které komiks nemůže zpracovat, když se soustřeďuje na něco jiného, na menším prostoru. Tam mě totiž mrzelo rychlé zpracování konce, který se mě v době čtení hodně dotknul, ale byl strašně rychlej. Vážně jsem byla proto na tohle zvědavá.
Pecka! Děkuji moc za možnost, že jsem tohle mohla číst :)
Skvělá povídka, která mě bohužel od absolutního hodnocení v závěru odradila. Ten sám o sobě rozhodně není špatný, ale mně subjektivně přišel hrozně na sílu, jako by autor chtěl co nejvíce "šokovat" a na úkor toho zničit celý ten "reálný feeling", který budoval zbylých 90% stránek a na kterém jsou ty nejlepší Lovecraftovo povídky postavené. Takhle mi ten závěr přišel spíše úsměvný a jaksi nahodilý. Nicméně to je v rámci mého hodnocení asi jediná vada na kráse. Zbytek je skvěle napsaný, tajemný, napínavý a skvěle rozšiřující celý mistrovo vesmír.
Innsmouth je Místo. Zvláštní a ve své podstatě zvrhlé. Svou tradici však drží silně a neochvějně.
P.S. Konečně mi v Inssmouth Horror expansion of Arkham Horror board game začaly některé věci dávat smysl. Taky vím, proč jsme ještě nikdy nevyhráli ... Zatím ...
Jen to místy nudilo, narozdíl od hry.
Rozhodně nejlepší povídka této sbírky o jednom žabo-rybím kultu a člověku, který odhalí děsivou pravdu - 75 %
Moje první povídka od autora co jsem četl a mám takový pocit, že jsem našel co hledám - v hororu.
Úžasná povídka, která krásně vykresluje klaustrofobický strach z neznámého. Zároveň je stěžejní pro Lovecraftovu mytologii.
Ok, tohle je bez přehání jedna z TOP povídek od Lovecrafta vůbec.