Dýchací metoda
Povídka od:
Stephen King
Z knihy:
Čtyři roční doby
Příběh vyprávěný o Vánocích v soukromém newyorském klubu o mladé těhotné ženě rozhodnuté porodit své dítě bez ohledu na to, co se stane. Exklusivní klub, který nemá ani jméno, je místem mnoha dobrých historek – neobvyklých, ale pravdivých…
The Breathing Method
Rok vydání originálu: 1982
Komentáře (25)
Přidat komentář
Nepřečetla jsem od Kinga zdaleka všechno, takže se možná neorientuju, ale není tohle nějaký spin-off? Působí to tak: tajemný prostor, na který se dělají dost konkrétní narážky, ale zůstanou bez pointy, Stevens, který sice stačí jen tak naznačený, jak je v povídce, ale větší smysl by jeho pár významných vstupů dávalo, kdyby to byla postava známá z dřívějška.
Povídka je dobrá i tak. Přesněji obě povídky, rámcová i vnořená. Titulní Dýchací metoda je klasický Kingův horor všedního dne s výbornou charakterizací postav, dlouhým rozjezdem a co do logiky slabším závěrem, ale rozhodně působivým. Tajuplné rámcové vyprávění mě bavilo víc, i když si do něj King trochu neuspořádaně sem tam odložil nápad, který se mu asi nechtělo zpracovat samostatně. Dlouho to vypadalo, že na konci bude zvrat... a nic, napětí vyšumělo do prázdna. Vlastně se to podobá starosvětským strašidelným příběhům, které taky znepokojují spíš atmosférou a neviděným, což tady i ladí s dějem.
Jedna z těch, které neradím číst před spaním. Ale atmosféra a nápady - působivé.
Asi najslabšia poviedka z knihy Čtyři roční doby, ale aj tak veľmi dobré čítanie :)
Tahle povídka mi přišla jak ze seriálu Věřte nevěřte. Autor buduje atmosféru, a pak se musíte pročítat příručkou porodnictví.
Dýchacia metóda vyšla v geniálnej zbierke Kingových noviel Čtyři roční doby. Spomedzi peciek Vykúpenie z väznice Shawshank, Nadaný žiak a Telo je najmenej slávna, ale rozhodne to neznamená, že by bola slabá. Naopak, ide o utajovaný poklad, klenot, drahokam a diamant. Je to jedna z "tých" kingoviek (á la Pán v čiernom obleku), ktoré sa tvária ako "bežný" príbeh a na konci si uvedomíte, že vás dostala, uniesla do neznámych končín a tam nechala kochať sa nezabudnuteľnými vecami. King má plusy a má mínusy, ale v jednom je geniálny: ak sa rozhodne napísať vyložene strhujúco dojemný záver, pri ktorom budete vyťahovať vreckovky, môžete si byť istí, že ich spotrebujete minimálne jedno balenie. Dýchacia metóda je presne ten typ kingovky.
Jako zena, kterou tato zkusenost teprve ceka, jsem tohle cetla docela s hroznym ocekavanim. Dikybohu to neskoncilo tak, ze by Sandra bouchla jako prefoukly balon nebo ji odkraglovali v porodnici, z toho bych mohla mit trvale trauma :D Hrozne me to tahlo az do konce a koncept tajemneho klubu ma potencial, o tom by se dalo napsat jeste mnohem vice...
Působí to jako napsané jen kvůli nápadu. Dostanete takovou bizarní myšlenku a chcete se o ni podělit se čtenáři. To by ostatně nijak nevadilo. Právě kvůli nápadům se povídky píšou. Jenže pak máte další nápad. Trochu nedotažený. A tak si asi King řekl, že když to dá dohromady, tak to projde. A tak napsal tuhle novelu.
Novela Tělo obsahovala dvě povídky, ale ty byly jen její částí. Zde je to jinak. Aby hlavní myšlenka zůstala pohromadě, vložil King povídku do povídky. A tak se zbavil dvou nápadů v jedné novele.
Zdá se, že obalová povídka vytváří jen zvláštní snovou atmosféru. Jenže jak ověřit co je sen a co realita? A co když spolu nějak souvisí?
Tohle ocení asi jen nadšenci do povídek a fanoušci Kinga. Musím opět obdivovat Kingův um. Po literární stránce je to napsané fakt dobře. Ale bez pointy vnější povídky, to zůstává jen bizarním nápadem a to je na mě trochu málo. 70%
Asi nie tak bombasticke, strasidelne a nervy drasajuce, ale o to rafinovanejsie. Krasne nahovorene ako audiokniha.
Mne tam chybalo viac zahadnychndetailov o klube. Samotna dychacia metoda bola dobra.
Povídka je rozdělená na dvě části. Pokud vás zajímá jenom příběh Dýchací metoda, přeskočte začátek. Jenže potom přijdete o první část, kde je všechno to ostatní před a po prvních Vánocích.
Problém je v tom, že jsem tu divnou grupu chlapíků, co si vypráví příběhy nějak paranoidně neprožívala. Nepomohlo ani to, že před hlavním příběhem, David jemně naznačí pár dosavadních příběhů, ale je to moc stylem "tohle by vás vlastně nezajímalo, protože čekáte na ten hlavní, tak vás nebudu zdržovat.". A zároveň nemůže být kvůli prostoru moc rozebráno téma "Někam patřit i přes ty divný věci kolem.", což je škoda.
Samotná druhá část na kterou se těšíte potom vyzní ne neuspokojivě, ale nelze o ní říct, že uspokojivě. Čekala jsem víc, když jsem byla autorem takhle potahávana. Poslední stránky měly být asi jakási brzda, možnost výběru, zda v klubu zůstat, i když je třeba "držet hubu a krok", což není spoiler, jak to dopadlo, když to víme z první části.
Celkově to byla dobrá povídka. Jenom jsem nepochopila, zda v tom to něco víc skutečně bylo a já to nenašla. Nebo to tam nebylo, tak nebylo co najít.
"Páááni!" Příběh mě naprosto dostal, ta síla a odhodlání těhotné ženy a pánský klub plný záhad, líbí se mi, že je necháno na čtenáři, proč je ten klub tak záhadný.
SPOILER! Dlouho dlouho čekáme, co z příběhu vyleze. A ono nakonec živé dítě porozené mrtvou ženou. A tak ani samotná historka, ani ta omáčka kolem mi moc nechutnala. King umí uvařit líp!
Nejslabší povídka z celého kvarteta o jednom exklusivním pánském klubu a jednom zvláštním příběhu - 70 %
Jestli měl King dlouhou chvíli, měl uplatnit dejchací metodu raději při luxování baráku, sekání trávníku, zkrátka při něčem užitečnějším nežli datlování téhle kecárny. Na ceně jí přidává jen odkaz na perfektní kus, který jsem četl předtím - Loučení s Lennoxem (tady zmíněno jako Dlouhé loučení čili i citace z kdovíjakého překladu). 11-2/16
Klasicky zdlouhavy zacatek, ktery je typicky pro Kinga avsak posledni tretina je strhujici.
Nebýt toho závěru tak by to byla obyčejná povídka, King ale umí závěr vždy dotáhnout tam kam je potřeba.
Pro mně zdlouhavý začátek, ale jelikož jsem si povídku pustila z CD a přečetl mi ji pan Petr Pelzer - stala se z toho posluchačská lahůdka. A zatím co jsem se nechala unášet příjemným hlasem, zjistila jsem, že povídka vůbec, ale vůbec není zdlouhavá. Je poutavá! Je poutavá natolik, že jsem na tři a půl hodiny nevěděla o světě a tichoučce naslouchala vypravěči.
Za mně pět hvězdiček.
Má dobrý námět, ale mě to moc nesedlo. Ano je to dobrá povídka, ale je nejhorší z nejlepších v této knize. 85%
Tuto povídku jsem dočetla hned během pár hodin, po povídce Tělo, která se mi až tak moc nelíbila to pro mě bylo konečně něco čtivého v knize Čtyři roční doby.
Příběh v příběhu. Vypravěč, postarší právník, je pozván svým šéfem do klubu, který se ukáže být nikoli klasickým klubem s členstvím a podobnými „přízemnostmi“. Těch zvláštních věcí je tu víc a asi není radno se příliš ptát. Jisté je, že v klubu se vyprávějí příběhy, poslední čtvrtek před Vánoci je vyhrazen příběhům tajemným – jakým je i Dýchací metoda, který vypráví bývalý praktický lékař. Příběh o jedné neprovdané těhotné pacientce.
Povídka má vysoký standard Kingova vypravěčského umění, avizované hororové tajemnosti ve mně v psané formě vyvolávaly něco mezi příjemným šimráním a úsměvem. O případné filmové podobě radši nepřemýšlím, protože film už bych mi asi tento luxus odstupu neumožnil.