Vychází Země bez zákona, fantasy jako řemen!
novinky
PR článek, 18.07.2014
Jindřich Rohlík je známý především jako tvůrce úspěšných počítačových her, ale také jako žurnalista o počítačových hrách píšící a hovořící (časopis Level, TV pořad Game Page). Ve svém prvním románu přináší originální fantasy psané stylem westernů drsné školy.
"Rohlík se jako správný pistolník nevykecává a do tváře westernu i fantasy se dívá jen tak dlouho, dokud druhá strana nesklopí zrak a nepřihraje mu skleničku pálenky. Jeho slunce je žhavé, země prašná, muži i ženy drsní a rány mečem pádné. A cizinec, co zrovna přijíždí do města, je v jeho podání ten správný, temný hombre ze staré školy...", říká o jeho románové prvotině literární kritik Boris Hokr.
Autor skutečně pojal román jako poctu žánru, na němž podle vlastních slov vyrůstal a který je dnes pomalu na vymření; spojil ho však zároveň s tím, co dnes naopak slaví úspěchy: s fantasy. S tím ho ostatně také lecos pojí, vždyť jeho nejúspěšnější hra Brány Skeldalu i doposud publikované povídky jsou právě fantasy. „To je věc, která mě už dlouho lákala. Vždyť to by přeci bylo něco! Napsat fantasy jako western! Všichni tihle větrem ošlehaní pistolníci s reflexy zostřenými pravidelným užíváním whisky, to je přeci jako dělané pro válečnickou fantasy!“, říká.
Příběh románu Země bez zákona se odehrává na velkém, málo obývaném území u východní hranice krátce po skončení války. Král si zemi přivlastnil kvůli stříbrným dolům, ale jinak pro ni nemá využití. Původní obyvatelé kamsi zmizeli a zbylo tu tedy spousta místa pro osadníky. Ti se do východozemí ženou za lepším životem, nadějí a půdy je tu pro ně víc než dost. Jenomže vždycky se najde někdo, kdo ji chce všechnu pro sebe a neštítí se přitom ničeho.
Poctivým statkářům pak nezbývá, než si najmout žoldáky, kteří pro ně za hrst zlaťáků udělají špinavou práci. „Cizinec se houpal v sedle černého válečného oře a pomalu se sunul kupředu sluncem znavenou plání. Takových chlapů se po válce u východní hranice potloukaly spousty: opotřebovaných vojáků; vítězů, co na ně nezbyla žádná odměna. Zatímco cedili krev, svět se pomalu změnil.“
Autor potom do tohoto téměř klasického syžetu umně a s citem vplétá jasně čitelné fantasy motivy, které byste od daného žánru sami očekávali a bez kterých by se popravdě ani neobešel. Dějem se pomalu plíží tisícileté zlo, jež země nedávno zkropená krví vyvrhla na povrch a jež se později utkává se silou neméně mocnou a neméně starou, jejíž zbytky pro změnu kolují hlavnímu hrdinovi v žilách.
„Cizinec si oba řečníky prohlédl. Někdo tu viditelně nehrál zrovna moc poctivou hru. Býčí šíje začínaly tam, kde končili v davu ti nejvyšší lidé. Hromotluci byli dokonce o hlavu vyšší než cizinec sám. Vpředu měli mírně zkosené hlavy s výraznými nadočnicovými oblouky. Když mluvili, odulé rty se jim sotva pohybovaly. Jejich beze studu odhalená, nahá těla ukazovala ten druh svalů, který, kdyby se tu a tam nepohnuly, byste si klidně mohli splést s menším geologickým útvarem. Jejich kůže byla matně šedá, jakkoliv to klidně mohlo být prachem a tím, že se už roky nemyli. Co se cizince týkalo, vůbec nepochyboval, že před ním teď stojí půlobři.“
Propojování žánrů, zvlášť pokud není cestička řádně prošlapána, s sebou nese jistá rizika, Jindřich Rohlík se však svého úkolu zhostil navýsost dobře a příběh plyne hladce a bez zádrhelů. Mikoláš Tuček ve své recenzi v časopisu Score píše: „Ač se tu postupně objevují obři, drakodavové a nemrtví, spíše než o fantasy se jedná o western s hrdinou, co dokáže jedním pohledem odvyprávět celou válku. Příběh má důstojnou a stylovou tečku, po které vám bude trochu líto, že nemáte po ruce další díl.“
Země bez zákona vyšla v polovině června a je tudíž čerstvě na pultech knihkupectví.
Země bez zákona
Jindřich Rohlík
Chlapů jako on se po válce u východní hranice potloukaly spousty. Bývalých vojáků, co zapomněli včas zemřít; vítězů, na které nezbyla žádná odměna. Temná minulost stará pár týdnů nebo i stovky let tu nemusela být nápadná. Příběhy ... více