Nejnovější komentáře
Srdcové eso
„Tak já půjdu proti proudu, tahle autorka asi nebude můj šálek. Je to takový Podraz a Dannyho parťáci v jednom. V jednu chvíli jsem měla pocit, že každý manipuluje s každým.
Rose, tak ta mi sympatická moc nebyla a čím déle jsem četla, tím moje averze k ní sílila. Alkoholik a gambler v jednom na to jak byla mladá. Levi byl celkem zajímavý. Když to shrnu dohromady, tak takový průměr a do čtení jsem se musela nutit.“... celý text
— havrmoni
Heřmánkové údolí
„Zajimava kniha. Byla napinava a silny pribeh.“
— Silvisek
Prostonárodné slovenské povesti
„Úplná klasika - ľudové rozprávky v tej najčírejšej (a niekedy trochu brutálnej - rozkrájanie na kúsky, rozliatie na kolomaž) podobe, spomienky na detstvo zaručené! Vylepšené o doslov, ktorý tiež odporúčam dospelým čitateľom prelúskať, pretože odhalí čo-to z pozadia rozprávok, odkiaľ prišli, ako sa tradovali...“... celý text
— Hradčiatko
Osamělost prvočísel
„Nebylo to asi úplně špatné, ale mne zkrátka číst knihy o lidech s mindráky nebaví.“
— FanDE
Muž jménem Ove
„Sice jsem to původně řekl v souvislosti s Medvědínem, ale ani po přečtení Oveho se pro mě nic nemění na tom, že Backman je velice pravděpodobně prostě génius, který co dvě tři strany jen tak mimoděk trousí věty, ze kterých se vám, nedáte-li si pozor, může na moment zastavit srdce.
(Po páté Backmanově knize dokážu stejně dobře pochopit nejvyšší i nejnižší hodnocení, ale já mu to prostě hodlám žrát i dál.)“... celý text
— Aleš.R
Pět polibků
„Rozčlenenie deja na 5 bozkov je originálne a toho sa autorka drží v celej knihe. Snaží sa a vcelku veľmi zdarne podávať klišé tohto žánru aspoň trochu inak. Veľmi pekné čítanie :)“... celý text
— Hradčiatko
Deset důvodů, proč tě miluji
„Pekné dielko, autorka má naozaj nadanie na tento žáner, len vo mne neostalo toľko spomienok, ako by som čakala na samotné postavy a dej.“
— Hradčiatko
Smutek poručíka Borůvky
„Čteno do čtenářské výzvy. Psáno to bylo jako pohádka, ale celkově mě to až tak nebavilo. Některé příběhy byly moc hezké, jiné zase moc ne.“
— Kristulda
Milovala jsem život
„Prečítala som z jeden deň, a to pôvodne ani nebol zámer do čitateľskej výzvy, nemohla som sa skrátka odtrhnúť... Nádherne napísané, citlivo a uveriteľne, a to aj pre čitateľov ako som ja, kde je samovražda, večná prítomnosť duše, vzťahy s dospievajúcimi deťmi a tenký ľad krehkosti života denným chlebom. Doporučujem so zápisníkom, dá sa poznamenať hodne životných postrehov, trefných a neotrepaných!“... celý text
— Hradčiatko
Rusko - vagon třetí třídy
„Keď je človeku zle a manžel chce odpútať pozornosť, tak vyberie svoju knihu z police a zrazu... človeku nie je zle, pretože ho pohltí nečakane dobre napísaná kniha, pre nás asi umocnená spomienkami na skutočnú cestu vagónom tretej triedy po transibírskej magistrále a otázkami: "vystúpite v Skovorodine na dva dni? a čo tam?" "no práve..." to je presne ono, prečo si to prečítať, pretože zaujímavé príbehy a ľudia nečíhajú len na známych staniciach a nablýskaných policiach.“... celý text
— Hradčiatko
Pouští a pralesem
„Každé prázdniny u starkej v Levoči som ju čítala... ja a hromada ďalších detí a vnúčat, toto bola nádhera, literárna a letná, istota každoročného návratu a obľúbených statí, ktorá ani rokmi nestratila na svojej pútavosti. Ten ohmataný originál stále u milovanej (a vďakabohu stále žijúcej a vášnivo čítajúcej skoro 90-ročnej) starkej stále je a pomaly k nemu dospievajú pravnúčatá...“... celý text
— Hradčiatko
Doba z druhé ruky: Konec rudého člověka
„Najviac rozhovorov sa odohráva v kuchyni. Aj u nás. Začali sme Modlitbou za Černobyl a zrazu sme sa s manželom snažili zohnať čo najviac diel tejto autorky. Nielen preto, že sme strávili pamätné dni v Bielorusku. Nielen preto, že náš adoptívny syn je Rus. Nielen preto, že jeho najlepší kamarát je Ukrajinec. Pre ľudskosť a pravdu, čo z nich dýcha.“... celý text
— Hradčiatko
Dom v stráni
„Motivovala ma výzva, lebo som mala naučené zo školských lavíc Martin Kukučín, vlastným menom Dr. Matej Bencúr napísal Dom v stráni... na maturitu som sa to naučila, prečítala som po 18 rokoch a môžem len chváliť! Cítila som smútok, pokoj, slnkom rozohriate kamene, prácu, sklamanie, nadšenie, neochvejnú lásku, rozlúčku. Prekvapivo veľmi dobré!“... celý text
— Hradčiatko
Povídky a jedna báseň
„Pána Svěráka nekriticky zbožňujem. Bite ma, režte (ako sa hovorí v slovenskej rozprávke Popolvár najväčší na svete), ale ja ho zbožňujem ako autora, umelca aj ako človeka, pretože i z jednej minúty osobného stretnutia som si odniesla hlbokú ľudskosť: "chcete podepsat pro manžela... k sobášu?? vynasnažím se!" Máme doma skoro všetky knihy, teším sa na ďalšie! (Áno, sú manželove, má ich z pred aj po sobášom).“... celý text
— Hradčiatko
Deníček moderního fotra aneb Proč by muži neměli mít děti
„Dobre, niekto môže oponovať ohľadne literárnych hĺbok, ale... jak ja som sa smiala!!! Smiala som sa nahlas ešte cestou z knižnice v autobuse domov, ako sa blížil chvost dinosaura k nosu tatínka :DDDDDDDDD To nevymyslíš, to je život, život rodiča, fakt ma to bavilo a doporučujem, kým čakáte, až sa vyvaria plienky alebo odmočí ďalšia hrozná škvrna od kečupu, človeku sa smiechom uľaví :D“... celý text
— Hradčiatko
Vrahova žena
„Tak to bylo něco! Nečekala jsem moc, ale tohle byla vážně jízda a ta část ze soudní sídně byla naprosto top! Děj odsejpal, napínavé, geniální a prostě nemám co bych knize vytkla no a ta závěrečná část? Sice jsem to tak nějak tušila, ale i tak to byla třešnička na dortu a já si rozhodně pohlídám další knihy tohohle autora.“... celý text
— Dumicek
Velký Gatsby
„Čím to bolo, že to... nebolo... Žeby čítaním v origináli? Asi ani nie, to by nebolo po prvý raz ani posledný, ale... nejak to neklaplo, aj keď vlastne nie je čo vytknúť, no predsa ma to tak nevtiahlo, ako som očakávala.“... celý text
— Hradčiatko
Vyvrhel
„Musím říct, že jsem z této knihy byla příjemně překvapená. Ač mi chvilku trvalo se začíst, stálo za to vydržet a pak už stránky letěly jedna za druhou :-)
Příběh je hodně napínavý a i když se může zdát, že je to čtení pro muže, nenechte se mást. Kniha je akčňák jako vyšitý a hlavní hrdina Jamie Carter je prototyp toho správného chlapa, který ženám prostě musí imponovat :-D Člen Pluku 22 SAS, čestný, spravedlivý, nebojácný, obětavý, pravdomluvný - což je tedy zároveň i jeho slabina, jelikož ve zkorumpovaném světě britské a americké armády se mu to často stává přítěží :-)
Jamie za svou kariéru absolvoval spoustu misí, ale zatím žádnou podobnou, o kterou jej požádá jeho velení teď.
Jamieho jediný přítel Dave Vann se během operace přestal ozývat a na Carterovi je, aby ho vypátral. Bohužel se Dave ztratil zrovna v Afghánistánu, což není zrovna bezpečná oblast pro nikoho, natož pro samotného britského vojáka.
A tak sledujeme Jamieho napínavou, lstivou a nebezpečnou cestu do Afghánistánu a pak dále po stopách Vanna. Najde ho ? Pomůže mu vrátit se domů? Co ho to bude stát? :-)
Malé negativum pro mě bylo, že ze všech těch zkratek mi šla občas hlava kolem :-P A vadilo mi to šílené nářečí :-D
Jinak byl příběh skvělý a najdete v něm snad vše. Politikaření, korupci na denním pořádku a je jedno o které organizaci se bavíme, jestli o CIA nebo MI6 :-P Američané, Britové, Tálibán a jejich přetahování se o území, zbraně, zabíjení...
Knihu určitě doporučuji ;-) Je to zároveň první díl série, takže se můžeme těšit na pokračování, já se těším už teď :-)
„Furt ten samej krvavej příběh, pomyslel si Carter. Sotva jedna velmoc vodtáhne, hned se na její místo cpe jiná, aby využila příhodnou situaci. A místní lidi si nemůžou ani vydechnout.““... celý text
— kramlinka88
Duch Monte Carla
„Budem sentimentálna - pretože film sme s mojou milovanou babičkou videli asi 150x (neprehráňam, mali sme ho na VHS tak 20 rokov...), čiže prečítať si knižku bolo pohladenie na duši, okorenené ešte o ďalšiu dejovú líniu radžovej milenky, ktorej rola bola vo filmovej verzii hodne upozadená a tu nebývalo sympatická, aj keď bola naozaj vedľajšou postavou.“... celý text
— Hradčiatko
Tiché hlasy
„Patricia Gibney mě nepřestává udivovat svými originálními příběhy. Venku hnusné počasí a sázkou na jistotu byla bezpochyby její poslední detektivka. Tiché hlasy - opět napínavý thriller se svatebním vzkazem pro Boyda: "Než uděláš největší chybu svého života, setkej se se mnou. Pokud to neuděláš, budeš mít na rukou její krev. Ona je se mnou. Víš, kde nás najdeš."
A jsme na počátku mimořádně komplikovaného vyšetřování ragmullinské policie - Boyd, Kirby, McKeown, Lynchová a pochopitelně Lottie. "Detektiv inspektorka nebyla žádná hlupačka, vytvářela si souvislosti, aniž si to uvědomovala, že to dělá, což bylo nebezpečné pro vrahovy plány."
Jen maličká vsuvka: musela jsem si označit všechna ta jména, která figurovala v okruhu vražd. Prostě jsem se mezi Rachel, Ellen, Beth, Hazel, Stellou, Maddy, Annie, Jesiccou a Tarou občas ztrácela.“... celý text
— jeny-v
Domluvený sňatek
„Osobne beriem knihy do ruky podľa žánru a podľa toho si aj plním očakávania. V dobe, kedy sa odohráva dej, bolo už samo o sebe sympatické, že sa hlavná hrdinka nezačala ľutovať, pasívne nečakala na "čo nastane" a chytila sa práce, svojím spôsobom to bola dosť výzva voči osudu, takže si svoj happy-end zaslúžila.“... celý text
— Hradčiatko
Zapomeňte na neděli
„Celkem jsem se divila co jsem si vybrala za knihu, že to bude asi dost sladké čtení, ale potom jsem se začetla a byla v tažená do příběhů Helene a Justine.. moc krásně napsané.. smutné, melancholické, ale také plné lásky, naděje a života“... celý text
— Vivetkav
Krverůž
„S touto knihou jsem měla lehký boj. Příběh jsem rozečetla dvakrát, dvakrát jsem knihu odložila aniž bych ji dočetla (což musím zdůraznit, že se mi ještě nikdy nestalo), ale jak se říká, do třetice všeho dobrého a konečne jsem ji dočetla. Knihu jsem si koupila kvůli tomu, že jsem si vždy chtěla přečíst Šepotání, ale už se u nás skoro nikde nedá sehnat, a tak jsem sehnala jinou autorčinu knihu, abych viděla, jestli mi vůbec sedne její styl psaní. Bohužel, jak už asi chápete, nebyla jsem moc nadšená. Já osobně miluju retellingy všeho druhu, a na Fantoma opery jsem se moc těšila, ale tohle bylo hrozně nudné. Většinou se v té knize děje pořád to stejné dokola a dokola a pak se všechno shrne v posledních padesáti stranách a juhuu, máme vyřešenou celou zápletku. Kapiroly z pohledu Trna byly alespoň nějak záhadné, ale nakonec to nemělo nějaký velký plottwist, ve který jsem doufala. Bohužel za mě je to jeden z horších retellingů co jsem četla. Knihu hodnotím 2,5/5.“... celý text
— Sixtinka144
Falešná guvernantka
„A tu si človek povie - Cartlandová, viem do čoho idem, prečo nie? Príjemná pohodička, mäkká pohovka a deka, príbeh s istotou šťastného rozuzlenia - super! Okrem toho, kebyže sa ja osobne narodím v tomto období, najskôr by som bola guvernantka (učiteľka sa nezaprie) a čo si viac priať, ako takého zamestnávateľa a záchrancu? :)“... celý text
— Hradčiatko
Tati, prosím ne!
„Já už tyhle knihy nedávám další silný a tragický příběh o sexuálním zneužívání přečtená za den ale s těžkým srdcem co se týká hlavní postavy ostatní bych s prominutím z....a jak se k ní všichni chovaly já bych stý s k.....ý rodiny už dávno utekla.“... celý text
— Lvíček835
Změna zraku
„Na tento pozoruhodný básnický výbor jsem narazil nedávno v antikvariátě ve svém rodišti, kde bych tuto raritku (pouze 750 výtisků a přidat autora i sbírku sem na Databázi jsem musel sám) od bulharského autora, o němž se na Wikipedii dozvíte jen v bulharštině, francouzštině a nizozemštině, spíše nečekal.
Jsou to básně prazvláštní, značně hermetické a vzpírající se plynulé četbě i porozumění. Zjednodušeně řečeno takový bulharský Holan, ale ještě enigmatičtější, „nelidštější“, topornější. (Pro svou jazykovou nekompetenci i nesnadnou dostupnost nedovedu srovnat české znění básní s bulharskými originály, ale intuice mi napovídá, že za výše uvedené charakteristiky snad na některých místech může nešťastný překlad – ten mi totiž místy připadá nedotažený, málem jako podstročnik, a rovněž poněkud trnitý, nepěstěný, nevycizelovaný – a nedostatečná redakce. Ale třeba to tak má být a já jen Janě Markově a Vlastimilu Maršíčkovi zbytečně křivdím.)
Kănčev těží z přepestrých zdrojů obraznosti i slovní zásoby, jeho básně jsou ohledáváním a testováním hranic jazykové a poetické sémantiky. Často vytváří jakési pseudomeditace a pseudoaforismy, jejichž paradoxnost a absurdita je podle mě nebývalá a dosti unikátní. Snad nikdy totiž nenaplní logické čtenářské očekávání, je nepředvídatelný až „destruktivní“ (v tomto je jaksi – opožděně, či návazně – temně avantgardní), pokud jde o myšlenkovou a obrazovou linearitu, koherenci a mnohdy i elementární básnickou sdělnost. A to nemyslím nutně kriticky, byť mi v řadě případů bylo líto, že to prostě „nenapsal jinak“, tj. uchopitelněji a pro širší upotřebení. Díky tomu je však jeho tvorba výrazem mocné kreativity, a jelikož překvapuje svou nesamozřejmostí a nepoddajností, láká k opětovnému čtení a promýšlení.
Modré slunečnice
Dokonce ani východ slunce nemůže
otevřít oči slepci, když upíná zrak
do slepé ulice a vidět chce své slunce.
To příslovečné mlčení všech lidských slov.
Už krvácejí chladné dásně obzoru.
Já usmívám se vzdálenějším obrysům
a vlny patrnosti se mi zjevují:
co vidím okem, ztrácí se hned jako tvar...
Měsíce jsou spíše modré slunečnice.
Jako nejzajímavější texty jsem si zatrhl Smutné srovnání, Dokud je třeba, Náhle, Nedá se říci…, Čas, Kámen, Kudy kam, Řvoucí ryba, Budoucnost, Prostota, Starý učitel a již citované Modré slunečnice. Přičemž tedy název, aby té nesamozřejmosti nebylo málo, je zpravidla s „obsahem“ dané básně spojen asi tolik, co jednotlivé verše či dvojverší nezřídka mezi sebou. Vůbec se zdá, jako by Kănčevova tvorba byla bohatou a svým způsobem hlubokou studnicí jednotlivých veršů-citátů (tedy oněch pseudoaforismů, jak jsem to nazval výše), jež by se osamostatnělé nádherně a plodně uplatnily i jinde a žily dál vlastní život v nových kontextech. A vlastně i to je na Kănčevově básnictví sympatické a cenné.
Dokud je třeba
Být pro lásku, pro lásku beze slov.
Být pro krásu, pro krásu bez oděvu.
Být pro čisto, pro čisto bez humoru
a pro smích, ale pro smích bez lidí.
Být pro lásku, pro lásku bez zkušeností.
Být pro krásu, pro krásu bez útoku.
Být pro čisto, pro čisto bez kapek
a pro déšť, ale pro déšť bez havranů.
Být pro lásku, jen ale pro lásku! Tak klidně:
od sebe klidně odtrhni tři mračna.“... celý text
— V_M
Zločin a trest
„Čakala som boj s čítaním a naopak, šlo to samo! Jedna z tých "doporučených" kníh zo školy, kde sa dá naozaj ponoriť do deja, zamyslieť a tiež si tak trochu povedať... možno keby sme na tej strednej boli duševne zrelší, dívali by sme sa na to inak, ale na to treba mať nažité, urobiť pár chýb v živote, rozhodnutí, aby človek mohol oceniť. Vybrala som si ju po návšteve múzea Dostojevského v Kazachstane, malé mesto Semey / Semipalatinsk, ešte menšie múzeum, ale nadšenie miestnych veľké a som rada, že ma tak inšpirovalo!“... celý text
— Hradčiatko
S ďáblem v ráji
„Dala jsem si trochu času, abych knihu ihned po přečtení nezatratila. Nejen, že mi nesedla škatulka hvězdy popu, bojovala jsem s rolemi dvou ex, s nedůstojným chováním Sixe a omylem byla i cesta do Somálska. Jasně, Beth chtěla rodinu na dovolené spojit, chtěla, aby se chlapci usadili, proto pozvala Sloane i Drew na čtrnáctidenní pobyt na Havaji, chtěla, aby se otec věnoval nejen Joshovi, ale i Joelovi, ale vznikla z toho utahaná peripetie. Zapůsobila až závěrečná část, kdy do děje vstoupily postavy z první knihy - z té, která u mě zabodovala víc: Talin, Jonathan, Hayes i Ben. A na tohoto sympatického právníka, jak doufám, opět s pověstí "ďábla", jsem zvědavá....“... celý text
— jeny-v
Perla Petrohradu
„Priznávam, zaujalo, skúsim zohnať pokračovanie. Asi som ovplyvnená samotným prostredím, do ktorého sa mi dobre vžíva, lebo môj osvojený syn je z Petrohradu a spolu sme mesto objavovali, prechádzali múzeá, ulice, tvorili si spoločný život na pozadí spomienok a o tom vlastne táto kniha je - o sile byť iným, ísť si za svojím snom a bojovať oň, o strate a bolesti... Môj syn študuje za ošetrovateľa - náhoda, ale tiež milá, krásne sa čítalo.“... celý text
— Hradčiatko
Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení
„Mám ráda české kriminálky a detektivky takže jsem se ráda začetla do knihy pojaté formou rozhovoru novináře Martina Moravce s dlouholetým šéfem pražské mordparty Josefem Moravcem. A bylo to vynikající, poutavé, napínavé čtení.“... celý text
— Radka1911