xindl007 komentáře u knih
Přečteno jedním dechem. Asi jsem měla začít první knihou v sérii, ale v knihovně jsem po této sáhla spíše ze zvědavosti a z důvodu, že jsem chtěla zase detektivku. Tato autorka má potenciál a zřejmě se velmi brzy stane moji oblíbenou, mám totiž půjčenou ještě jednu knihu od ní a sice - Pohřbení. Už se na ni těším a časová nesouslednost mi v mém případě nevadí.
Bože, jak mě tahle knížka nebavila. Ne a ne se do ní začíst a když konečně skončila, ulevilo se mi.
Za mě rovněž palec nahoru! Mám ráda, když se spojí romantická kniha s detektivní zápletkou. A tohle Sandra vážně umí. Čtení mě moc bavilo a od knihy jsem se nedokázala odtrhnout.
Prostředí mně blízké. Odehrává se hodně času v nemocnici a při vážných případech. Prolíná se minulost s přítomností. Skutečně je znát, že autorka je lékařka. V těchto věcech ví, o čem mluví. Leckdy i slza mi ukápla, obzvlášť když ten dotyčný pacient bylo třeba tříleté dítě a nepodařilo se ho zachránit. Mám za sebou praxi na dětské onkologii, okamžitě se mi spousta věcí připomněla, především ta bezmoc. Z literárního hlediska je ten zbytek spíš slabší. Nicméně i tak vede k zamyšlení. I krásná a úspěšná žena může závidět své méně krásné, méně úspěšné, přesto tisíckrát šťastnější kamarádce...
Rozhodně zajímavá kniha. Trošku zase něco jiného, než jsem četla dosud. Jeden vyšetřovatel uvízne ve slepé uličce, předá případ dál, druhý se o kousek někam posune a předá dál atd.
Tato kniha mě bavila moc. Občas jsem Hortense v duchu nadávala, jak může být pořád dokola tak naivní , s prominutím, koza, ale dostala rozum, díky bohu!
Děj, odehrávající se v Ostravě? To ani náhodou. O Ostravě není zmínka, ba ani pípnutí o ní. Chtěla jsem si ji zařadit do čtenářské výzvy... Jediné o čem je pípnutí je Opava. Ale to je od Ostravy snad hodně daleko. Jako psát o Kladně místo o Praze či o Prostějově místo o Olomouci.
Jinak kniha mě docela bavila, znám rozhodně lepší , ale i horší. Takže pro mě průměr.
Nevím, co k této knize říct. Nutno dodat, že film jsem nikdy neviděla. Bylo to napsáno tak, že se samotný příběh skoro četl sám. Poutavý, citlivý, dechberoucí. Smutný. Vše z toho tam bylo a ještě víc. Na film se musím taktéž podívat, i když věřím, že dojmy z knihy jsou více. Děkuji za čtenářskou výzvu, jinak by tento příběh kolem mne prošel bez povšimnutí a to by vážně byla škoda
Knížku jsem si vybrala jen kvůli čtenářské výzvě. Výhoda pro mě, že nemá moc stran. Jistě se najdou čtenáři, co knihu ocení. Já bohužel spadám do té druhé kategorie.
Souhlasím s alekis. Čtení od konce není snadné, člověk se občas musí pár Kapitol vrátit a ujasnit si souvislosti. Ale stále platí, že Deaver umí zatraceně překvapit. Mistr manipulace se mu neříká pro nic za nic ????
Jsou knihy, kde je těch 500 stran skutečně nabitých nějakým dějem. Tady jsem úplně nepochopila, o co paní autorce šlo. Celkově hodnotím knížku kladně, ale mohla ušetřit trošku naše lesy...
Já si nejspíš tohoto autora již nepřečtu, jelikož mě děj moc nebavil a občas jsem i přeskakovala stránky..
Pěkný, čtivý příběh. Děj neotřelý, hlavní hrdinka si vytrpěla své, hlavní hrdina rovněž. Není nouze o vtipně dialogy a trochu té erotiky.
Tahle autorka to umí rozhodně lépe. Příběh mě nijak zvlášť neoslovil. Snad proto, že podobných zápletek už tu bylo mraky?
Jak bylo zmíněno níže , nečekejte žádné výbuchy smíchu. Historie je zde postavena na hlavu, lidi se soustavně v něco mění, ale bylo to fajn a pobavila jsem se. Příjemná fantazy oddechovka.
Hodně dávno jsem shlédla film, kde byla podobná zápletka. Žena, která žila dva životy. Jeden s rodinou v domečku na venkově, druhý po usnutí uprostřed velkoměsta. Nevíte někdo název? Ráda bych se na něj podívala znovu. Tato kniha byla podobná. Ve finále to dopadlo přesně obráceně, než ve zmiňovaném filmu, ale i tak jsem se do knihy začetla a bavila mě. Jistě, v určitém okamžiku už čtenáři dokáží s přesností říct, který z příběhů je fikce a který realita, přesto přečteno jedním dechem a líbilo se mi to.
Kniha se mi vcelku líbila, mám ráda Francii. Přesto mě kniha nechytla tolik, jako minulé díla autorky. A trošku jsem nepochopila ten konec, byl zvláštní a nějak si ho ještě přebírám v hlavě.
První čtvrtina knihy se hrozně vlekla. Pořád dokola popisován každý detail domu, zahrady atd. I rozhovory nekonečně dlouhé. V druhé části už mě začala knížka bavit trošku víc, ale i tak jsou to jen tři hvězdičky.
Kniha se rozhodně dá číst. Taková pohodová oddechovka, jak již bylo zmíněno níže. Ale proč hlavni hrdinku poslala její matka do Afriky jsem jaksi nezjistila.
Krásný příběh. Historie i fikce v jednom. O dějinách Japonska jsem toho doposud moc nevěděla a zde se mi malinko rozšířily obzory. I když oba hlavní hrdinové zažili mockrát situaci, že byli na pokraji smrti, pokaždé se dokázali ať dílem štěstěny či vlastním přičiněním z toho dostat. Konec už byl malinko jako pohádka, přesto mě příběh opravdu nezklamal. Doporučuji si na knížku udělat čas, je opravdu pěkná.