TheCiko5 komentáře u knih

Kniha o psaní. Psaní o psaní. Fašistický spisovatel sepisující vlastní paměti a více či méně šikovně obměňující jistá fakta, aby poupravil svoji minulost. Kniha je vlastně velmi chytrý dialog spisovatele a jeho "neteře". Myslím, že hra by si zasloužila zpracování do audioknižní podoby.
Moc dobré

1 22.03.2024

Rozhovory o rozhovorech. Myšlenky, poezie, špetka filozofie. Humor, nohy, chlast. Psaní, vůně, drogy. Jaký byl doopravdy? Jak voněl? Jak psal? Ále co. Srát na to. Jdu se vykoupat.

10.03.2024

Každý z nás máme vztah se svojí matkou, s svými rodiči. A každý z těchto vztahů je něčím specifický, jiný... Těžko proto hodnotit knihu, kde je ústředním tématem právě tento vztah. Dítě posláno pryč z nějakého důvodu. Motiv mámy jasný, pro dítě nepochopitelný. Hezký střet generačních názorů... pěkně napsané.

08.03.2024

Tohle je prostě klasika!
Nedefinoval bych to úplně jako knihu o fotbalu. Fotbal spíš celkově dokresluje hlavní situace a samozřejmě tak umocňuje jejich důležitost. Fotbal je jakousi hospodou pro širokou veřejnost, přičemž přístup má naprosto každý. Moc se mi líbila "studie" manželských vztahů obou starých pánů. To by se dalo tesat :-)
A Poláčkova čeština... ? Bravo!!!!

6 08.03.2024

Tak to je velká pecka!!!
Pročítám...
Chystá se...
Těšte se!!!

14.02.2024

Krásná knížka. Velký výpravný příběh. Pěkně rozpracované postavy. Jediný, co mě nejvíc mrzí, je poměr vyprávění "kriminálního příběhu" versus nábožensko-politická stať.
Přišlo mi, že Mankellovislo hlavně o to, předat čtenářům svůj názor na čínskou "okupaci" Afriky a pak si uvědomil, že už napsal 450 stran, tak příběh narychlo ukončil.
Ale fajn... Mankell je i tak velmi čtivý.

2 07.02.2024

Mo Hayder je prostě famózní. Vůbec mi to nepřijde jako něco přes padesát kapitol. Kniha se čte tak hlaďounce a plynule, že si člověk až musí klást otázku, proč to rovnou nepíše "po Pratchettovsku" - jedna kniha = jedna kapitola Zeměplochy ;)
Skládám si komplet paní Hayder a jednoho dne to dám chronologicky:-)

2 07.02.2024

Nádherný text, který jakoby vypadl z pera Hollywoodských scénáristů v čele s Timem Burtonem. Hlavní role Johnny Depp, v roli strašící matky Helena Bonham Carter. Režie? Tim sám.
Citlivá linka do sebe se propadajícího hlavního hrdiny, který má vzadu v hlavě neustále poblikávající červenou kontrolku. Ta se postupem mění ve řvoucí alarm a nemůže to skončit jinak než to skončí.
Výrazné temné dílko na jeden večer.
Doporučuji!

1 25.01.2024

Původně jsem chtěl Egypťana přirovnávat k velkým dílům jako Gargantua a Pantagruel, nebo k "Vladařovi", ale v průběhu četby jsem zjistil, že naopak Egypťan Sinuhet je dílo, ke kterému budou přirovnávány ostatní knížky.
Sinuhet je žhavý, útočný, ale nebál bych se napsat filozofický román, který přestože se na určitou problematiku dívá někdy až třemi úhly pohledu, tak neztrácí nic ze své poutavosti a čtivosti.
Waltariho znalost egyptské historie je samozřejmě fascinující a možná právě i díky ní je v knize ukryta spousta důležitých detailů, které jen podtrhovaly a zvýrazňovaly moji pozornost.
Velké dílo plné životních myšlenek je dnes "klasickým" dílem - přesně podle pana Wericha: "Odolává všem stylům, vlivům, směrům, zkrátka trvá ve své kvalitě."

10 31.12.2023

Pěkná sonda do života celé Afriky. :-)
Vyprávění je pěkné a hezky se čte, ale obsah logicky vydá na tisíc stran. Z toho důvodu mi přijde, že autorka v poslední pětině knihy už "spěchá", aby byl kone. Kapitoly se zestručňují, věty zkracují, vyprávění osekává na kusé informace.
I tak ale moc pěkné dílo a zpětně gratuluju k cestě !

23.08.2023

Na to, že autor vlastně ani ne na sto čtyřiceti stránkách nemá moc prostoru, dokázal velmi rafinovaně knížku rozdělit na čtyři subjektivní pohledy na tentýž děj. Každá postava má svůj osobitý styl vyprávění, svoji motivaci, svůj temporytmus. Fakt fakt. *
Velmi dobré, rychlé a intenzivní čtení.
Takové roztomile naučné populárně kontroverzní divadelní pornodrama. :-)

* Fakt fakt = naprostá a ověřená pravda.

3 22.08.2023

Naprosto famózní kniha!
Způsob, jakým Vás autorka vtahuje do atmosféry Římského Fóra, je naprosto dokonalý! Úžasně prokreslené charaktery Medullovy rodiny i římských státníků. Z naprosto každé věty textu stříká inteligence autorky na všechny strany. Ohromující erudovanost a k tomu ještě unikátní práce s českým jazykem. Čumím jako blázen.
Velice doporučuji!

21.08.2023

Autorka pravděpodobně sázela na autentičnost samotného tématu a nutno přiznat, že některé výjevy jsou vskutku děsivé a mrazivé. Je tam ale samozřejmě limitace v podobě mladého věku vypravěčky. Fakt, že některé specifické výrazy nahrazuje jinými - jaksi "dětskými"- je sice na jednu stranu pochopitelné, avšak na druhou stranu často dochází k jakési paralyzaci příběhu a děj občas lehce stagnuje.
Nicméně myšlenky velmi silné a vůbec celý námět je skvělý. Doporučuji !

1 21.08.2023

Otázka za milion dolarů:
"Může být herec dobrý dramatik?"
Odpověď je prostá. Ano i Ne.
Jistě. Autor dbá na text a jednotlivé charaktery. ( Ty jsou velmi pěkně nastíněné, ale bavme se o motivaci těchto postav. Polovina postav motivaci nemůže mít. Neustále hledají, tápou, šlapou vedle. A nositel "děje", nebo alespoň myšlenky je člověk, který pije, fetuje a chce se zabít. Co chce dokázat? Zabít se? Vyvolat soucit? Nevím.
Z toho vyplývá, že závěrečná katarze je až zoufale předvídatelná a tudíž hra postrádá rytmus, napětí a tím pádem i děj.
Jestli mají monology Richarda napovědět něco o jeho motivaci, důvodu, záměru, tak ani tady se to bohužel nepovedlo.
V Česku i díky lokálním konotacím nehratelné.
Bohužel, mrzí mě to...

19.07.2023

Nádherná práce! Autorka inspirativním způsobem odhaluje nejenom zákoutí duše a myšlení pana Bati, ale především nenásilnou formou ponouká čtenáře aby tytéž zákoutí objevovali sami v sobě. Musím se přiznat, že kolikrát se nejedná o věci příjemné a komfortní a samotnému mi při čtení některých pasáží nebylo dvakrát do zpěvu. Domnívám se ale, že přesně takové pocity by čtenář při čtení této knihy MĚL zažívat. Vždyť začít svůj život vnímat z jiné perspektivy a přiznat si, že nedělám všechno správně, je dle mého první krok k lepšímu. Cesta to bude nelehká, ale věřím, že tato knížka (ač to někdy bude nepříjemné a bolestivé) mi tu cestu příjemně vydláždí.
Gratuluju slečně autorce a všem čtenářům tuto knížku důrazně doporučuju!!!!

1 31.01.2023

Vzniká obrovský kontrast mezi prvním příběhem - Historie komunistického Estonska versus Ruska spolu s problémem hladu, zimy a nedostatku empatie a ochoty jiným lidem pomoct, a druhým příběhem - bulimičkou, na jednu stranu jídlo obdivující, ale na stranu druhou jídlem pro normálního člověka pohrdající.
V. Woolfová prý řekla: "Člověk nemůže pořádně přemýšlet, pokud dobře nespí, nejí a nemiluje." Za mě je to blbost.
psáno v afektu 14.12. 2018

1 22.11.2022

Tohle bylo prostě tak těžké.... Byl jsem lehce zhýčkán přirozenou plynulostí Heitzových Trpaslíků, a tak jsem v rytmu této knihy trochu tápal. Ohromné množství odborných termínů a neustálé hledání pravého významu daných slov tempu četby rozhodně nepřidalo. Jako blesk se vždy na moment vynořilo zapálení, svižnost, ale naneštěstí pouze v ojedinělých sekvencích. Mrzí mě to. Ale těším se na pokračování.

22.11.2022

Krásná knížka.
Autor si nehraje na přílišné beletristické vyprávění, spíš se zaměřuje na fakta. Jedná se o dokument, který si umím představit dokonce i na televizní obrazovce. Jasné, stručné, příjemné.

13.11.2022

Márquez se ve svých ranných povídkách celkem zřetelně snaží tancovat na hranici mezi životem a smrtí. Spíš ale než na slavnostní melancholický waltz jsem se díval na cha-chu řízlou polkou a charlestonem. Dobře, chápu, že hranice mezi životem a smrtí může být docela tenká, někdy dokonce úplně zmizí, ale tady jsem nevěděl co si vybrat. Ať jsem se zaměřil na postavy, energii, děj, emoce, formulace, či myšlenku, vždycky jsem se ocitl v autu. Příliš experimentu, málo formy. Za zmínku stojí povídky : "Žena, která chodívá o šesté", "Jak černý Nabo nechal čekat anděly", nebo "Muž přichází v dešti". Tam jsem zavnímal autorem udávaný směr. Tam jsem se stal pozorným čtenářem. Jinde bohužel ne.

27.11.2021

Naprosto unikátní díl Zeměplochy. Těžké melodično je určeno především pro muzikanty, hudebníky, skladatele, výrobce nástrojů i violisty. Románový příběh Zuzanky a Impa má opět spoustu postav a dějových oblouků, jak je u Pratchetta zvykem. Pratchett však rovněž přesně popsal zvuky různých nástrojů, nebo obvyklé vyjednávací postupy manažerů. Závěr děje je obestřen až ambientní atmosférou, která ale velmi pěkně vygradovala a dala tak závěru potřebný punc.
Propracované, překvapivé, přesné, poutavé... a zábavné !

6 27.11.2021