P1tr P1tr komentáře u knih

☰ menu

Nejlepší víkend Nejlepší víkend Patrik Hartl

Nenáročné, pohodové čtení u kterého nemusíte příliš přemýšlet a jen se necháváte vést stránku po stránce od začátku do konce, což je na letní čtení u vody ideální. Tato vlastnost je největší devízou, ale také zároveň negativem této knihy. Lehkost pomáhá jejímu jednoduchému přelouskání, ale zároveň díky své nenáročnosti nezanechá dílo žádný hlubší dojem a tak stejně rychle, jak se vám kniha dostala do hlavy z ní také zmizí. Ačkoliv se příběh snaží být ze života, stále se jedná o fiktivní knižní děj, tudíž je poněkud zarážející, že mu chybí pořádná gradace a zakončení. Celý příběh se line víceméně stále stejným tempem a když jsem došel na jeho samotný konec, necítil jsem přílišnou ukončenost a spíše jsem měl pocit, jako bych dočetl pouze další kapitolu, nikoliv celé dílo. Je to dané dle mého tím, že postavy zažívají jeden průšvih za druhým, až vám po chvíli začnou připadat všední a samozřejmé. Navíc se jednotlivé situace poměrně točí v kruhu a tak je děj poměrně předvídatelný. Každá z mnoha postav má záblesky sympatičnosti, ale bohužel se povětšinou chovají divně a sobecky, tudíž se těžce s někým z nich ztotožňuje a tak jim člověk jednotlivé nepříjemnosti skoro přeje. Překvapilo mě, že kniha je spíše vážná, než humorná a vtipy navíc spočívají de facto pouze ve vkládání sprostých slov. Rozhodně nejde o příliš kvalitní literaturu, ale tím, že se toho v knize stane celkem hodně, tak se víceméně nemáte čas začít nudit a i když se nebudete celou dobu výtečně bavit, knihu dočtete a nebudete toho litovat. Jde o průměrné spotřební zboží, které má jasný účel, který dobře plní. Nebudete nadšeni, ale ani myslím příliš naštváni.

08.08.2019 3 z 5


Žízeň Žízeň Jo Nesbø

Další výtečná Nesbovka, která dokazuje téměř nemožné - že i tak zběhlý autor jako je právě Jo Nesbo se může stále zlepšovat a posouvat umělecky vpřed. Žízni není příliš co vytknout. Jde o výjimečné dílo u kterého máte pocit, že žádné slovo není navíc a že každý kus děje má své právoplatné místo, což je u 600 stránkové knížky zázrak. Jde opravdu o neuvěřitelně čtivé dílo, které chytne hned první větou a až do konce vás nepustí. Příběh je velmi zajímavý a prezentuje nezvyklý případ, kdy jsou nám popisovány neobvyklé způsoby vraždění, které na první pohled mohou působit přitaženě za vlasy, ovšem autor je umně popisuje a podkládá důvěryhodným psychologickým rozborem, tudíž nezbývá, než smeknout. Celé dílo vedle ústřední dějové linie pracuje velmi šikovně s postavami a každá dostane výrazný prostor k rozvoji. Každé rozhodnutí je detailně vysvětleno a podloženo rozborem vnitřních myšlenek, což čtenáře sbližuje s postavami výrazným způsobem. Žízeň je skvělá kniha, kterou ocení snad každý čtenář bez ohledu na to, zda je fanouškem Nesba, či ne. Znalci předchozích případů Harryho Hola mají samozřejmě výhodu, ovšem pokud neznáte všechny knihy z této série, ani tak se při čtení neztratíte. Takže není na co čekat, vzhůru do čtení!

28.07.2019 5 z 5


Neznámý Neznámý Simon Toyne

Simon Toyne se neustále jako spisovatel posouvá vpřed a jeho Neznámý již nezavání tolik brakem, jako jeho předchozí (ale přesto povedená) trilogie Sanctus a nebojím se ho tak označit za plnohodnotně kvalitní literární dílo. Autor vytvořil nový, drsný svět, který postupně odhaluje svá pravidla, která nejsou realistická, ale v rámci dané poetiky dávají smysl. Neustále se něco děje, příběh se bleskovým tempem posouvá vpřed a přináší jedno překvapení za druhým. Krátké kapitoly jen podporují výtečnou čitelnost díla. V rámci vyprávění přeskakujeme mezi několika hlavními postavami, což naštěstí nepůsobí roztržitě. Ba naopak, jednotlivé úhly pohledu se vzájemně doplňují a všechny prezentované charaktery jsou zajímavé a prochází intenzivním vývojem. I vedlejší postavy mají co nabídnout a troufám si tvrdit, že osud žádné postavy vám nebude ukradený, neboť tvůrce jejich popisu a charakterizaci věnuje prvotřídní péči a ať už se jedná o kladné, či záporné charaktery, jejich motivace jsou jasné a pochopitelné. Neznámému není příliš co vytknout, snad jen to, že jedna z ústředních záhad týkající se hlavní postavy není zcela uspokojivě uzavřena a až příliš okatě se tím dává najevo, že jde v tomto případě pouze o první díl z plánované série. Nějakého rozuzlení se v tomto ohledu sice dočkáme, ale nelze ho označit za úplné, což je škoda. Nejde o úplnou katastrofu, která by knihu příliš srážela, ale brání mi udělit nejvyšší možné hodnocení. Samotný hlavní příběh je nicméně naštěstí uzavřen uspokojivě a mohu tak přečtení této knihy jedině doporučit. I když mě zmíněné neúplné rozuzlení jednoho z tajemství lehce zklamalo, na druhou stranu mě rozhodně nalákalo k přečtení pokračování, tudíž vše zlé je pro něco dobré.

28.07.2019 4 z 5


Dobrá znamení Dobrá znamení Terry Pratchett

Mé první setkání s oběma autory a zároveň na nějakou dobu nejspíše poslední. Tvůrci přišli se zajímavým námětem, který bohužel nevyužili ani z poloviny a místo poctivého rozpracování nadějné mytologie zazdívají jakékoliv naděje neustálými odbočkami a prvoplánovým humorem. Jakmile se začne dít něco potenciálně zajímavého a příběh začne nabírat na obrátkách, opustí děj hlavní linku a začne zkoumat jiné postavy a jiný pohled na věc, což vyvolává pocit točení se v kruhu a dění se tak nikdy pořádně nerozjede a tempo je nevhodně rozkouskované. Ačkoliv jde primárně o komediální dílo, nemohl jsem se zbavit pocitu, že humoru, resp. pokusu o něj je v knize až příliš a často se v tomto ohledu tlačí na pilu velmi nepřirozeně. Humor hraje spíše na kvantitu, než na kvalitu a je to znát, neboť většina vtipů prosviští bez povšimnutí a nerozesmějí. Postavy jsou z velké části nezajímavé, zaujme jen domnělé ústřední duo Aziraphael a Crawley, které nicméně oproti očekáváním nemá v knize zdaleka tolik prostoru, jak bych si představoval a zbylé postavy jsou pouze prázdnými karikaturami, které se chovají zrovna tak, jak daná humorná situace vyžaduje. Kniha se mi nečetla lehce a často jsem se musel k pokračování přemlouvat. Velmi mě to mrzí, protože jsem se na toto dílo těšil, ale očekávání nebyla ani zdaleka naplněna. Námět měl potenciál na skvělou knihu, nicméně v podobě, jakou zvolili autoři by kniha byla zábavná a relevantní pouze v případě, že by šlo o povídku čítající 40 stran a ne plnohodnotnou knihu, která jich má 400.

09.07.2019 2 z 5


Útěk Útěk Peter May

Po několika zklamáních od Petera Maye přichází opět povedené dílo, ve kterém nezáří o samotě autorovi vyjadřovací schopnosti, ale jsou podpořeny i zajímavým a emotivním příběhem. Tentokrát autor neskrývá, že nejde o detektivní příběh, ale jde o knihu především o přátelství a o hledání smyslu života a sebereflexi. Samozřejmě se dočkáme nějakých těch překvapivých odhalení, ale dílo na nich nestojí a obešlo by se i bez nich. Postavy jsou velmi dobře vykreslené a lidské a je zajímavé sledovat, jak se každá vyrovnává se stejnou situací po svém, což každému charakteru dodává na jedinečnosti. Mezilidské vztahy fungují a jsou hnacím motorem příběhu. Jsou sice občas přehrocené a lehce přitažené za vlasy, ale nikdy to není příliš přehnané a nereálné a po většinu knihy fungují. Celý příběh provází příjemné, pozvolné tempo a proto je až překvapivé, jak useknutě a přeplácaně působí konec. V něm chce autor odhalit najednou všechny karty a na poli pár stránek vše vysvětlí a zavalí čtenáře takovým množstvím informací a šokujících odhalení, až to působí skoro jako telenovela, či poloparodie. Samotná nová fakta jsou přijatelná, ale fungovala by lépe, kdyby byla dávkována v příběhu průběžně, aby měla čas uzrát. Útěk je trošku jiným dílem, než na jaké jsme od Petera Maye zvyklí, nicméně to není vůbec na škodu, spíše naopak a i přes pár chybek jde o velmi povedené dílo, které se čte samo.

19.06.2019 4 z 5


Okno do času Okno do času Peter F. Hamilton

Velmi kvalitní a zároveň frustrující čtení. Celá kniha je totiž povedená a čte se jedna báseň. Ústřední motiv šlape jako hodinky a je vyprávěn s lehkostí, jasností a všudypřítomnou osudovostí a občasnou vážností. Je obdivuhodné, na jak malém prostoru dokáže autor rozehrát velikou hru a s naprostou lehkostí míchat několik tónů, aniž by to působilo nepatřičně. Hlavní postava je sympatická a její pátrání prožíváte naplno s každým slovem. Čtete, čtete, bavíte se, jste zvědavi, co přijde dál a pak přijde....konec. Ačkoliv kniha nabízí kompletní, uzavřený příběh, který sám o sobě baví, nelze se při zkrácené délce zbavit dojmu, že jsem přecijenom nečetl zcela plnohodnotnou knihu, ale pouze její půlku, nebo jen první, rozpracovaný souhrn děje. V tomto záleží na úhlu pohledu, neboť závěr vše potřebné uzavře, ale zároveň nabízí spoustu podnětů a potenciálu k pokračování vyprávění a tak jsem i přes finalitu zakončení cítil jistou prázdnotu, neboť prezentovaný svět a jeho principy byly tak zajímavé, že mi jejich hrubé načrtnutí přišlo neuspokojivé a chtěl jsem se do nich ponořit ještě více a na delší dobu. Jde o dílo plné paradoxů, kdy mnoho jeho pozitiv lze brát také jako negativa. Čtením rozhodně neprohloupíte, neboť jde o dojemné, zábavné a chytré dílo, jen se připravte na to, že na konci budete chtít ještě víc a nebudete i přes kvality díla cítit plné uspokojení.

03.06.2019 3 z 5


Trhlina Trhlina Jozef Karika

Strhující kniha, která mě po dlouhé době pohltila od začátku do konce. Upřímně je pro mě nepodstatné, zda je námět knihy skutečně založený na pravdě, či zda jde o tvůrcův výmysl. Nic to nemění na tom, že se Trhlina čte neskutečně dobře. Možná bych byl ještě více ohromen, kdybych zjistil, že jde o Karikovu fabulaci, neboť vyprávění působí uvěřitelně a přednes hlavního protagonisty bezprostředně, čehož není lehké docílit a tak by o to výrazněji vynikly tvůrcovi dovednosti. Jde o vtahující zážitek, který se opírá o několik nezpochybnitelných, lehce dohledatelných faktů, ale zároveň občas dojde na zpochybnění vlastního vypravěče, díky čemuž se do Vás příběh zahryzne a je ideálním příkladem na první pohled neuvěřitelného příběhu, který ve Vás nicméně mnohokrát vyvolá víru ve svojí reálnost a tak celou dobu přemýšlíte, zda je to celé pravda, nebo ne, díky čemuž je zážitek ještě intenzivnější. Je až s podivem, jak kompaktně vzhledem ke svému "původu" kniha působí a ještě neobvyklejší je, že samotný děj a napětí z neznámého nejsou znehodnoceny nesympatickými postavami, kdy tyto negativní charakterové rysy naopak předloženému příběhu výborně slouží a vzájemně se doplňují. Pokud máte rádi napětí a nejsou pro Vás cizí nevysvětlitelné fenomény a konspirační teorie, určitě si Trhlinu přečtěte. Jde o neobvyklé dílo, které jakmile Vás chytne, tak Vás už nepustí, což má kniha společné s ústřední lokalitou záhadné Tribeče.

27.05.2019 5 z 5


Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel) Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel) Jonas Jonasson

Velmi vtipná a nepředvídatelná kniha, která bere svůj ústřední motiv s velikým nadhledem a základní premisu rozpracovává hravě do nemyslitelných situací. Už dlouho se mi nestalo, že bych se u knihy viditelně usmíval a občas se dokonce i uchechtl mezi lidmi nahlas. Příběh Zabijáka Anderse a jeho přátel i nějakých těch nepřátel je zkrátka plný neodolatelného humoru, který je pro autora tak typický a přichází se spoustou originálních i známých vtipů, které zaručeně pobaví. Vedle humoru funguje povětšinou i příběh, který mě mnohokrát dokázal příjemně překvapit. To naneštěstí platí pouze o prvních dvou částech, které ale naštěstí zabírají drtivou většinu knihy. V závěrečné části bohužel dílu dochází dech a působí již pouze jako zbytečně překombinovaná a urychlená recyklace dříve řečeného. I slabší pasáže nicméně zachraňují postavy, které jsou i přes svojí zvláštní hloupost a nepochopitelné chování sympatické a i přes charakterové vady jim přejete to nejlepší. Jonasson v mých očích potvrdil, že je velmi schopným tvůrcem a že čím více se utrhne ze řetězu, tím více to stojí za to.

14.05.2019 4 z 5


Špinavý kšefty na North Ganson Street Špinavý kšefty na North Ganson Street S. Craig Zahler

S. Craig Zahler svůj styl nezapře a stejně jako u své filmové tvorby nabízí i v této knize velmi drsný příběh u kterého ani tak nejde o to, co se v něm děje, ale jak se to děje. Netřeba tak čekat žádná velká překvapení a zvraty. Zahlerův styl je plynulý, dává si často na čas a postupně a poctivě představuje čtenářům postavy, které jsou pro něj nejdůležitější. Pozvolnost rozhodně není na škodu, neboť popisy situací a zejména dialogy mají říz a čtou se jedna radost. Nechybí ani tvůrcova trademarková brutalita, která by u jiných spisovatelů působila samoúčelně, ale zde působí jako přirozená součást příběhu a prezentovaného světa. Lehce nakonec přecijenom zamrzí, že kniha nenabízí o něco překvapivější detektivní příběh, neboť opravdu neskýtá příliš velká překvapení, ale to nelze brát jako plnohodnotnou výtku, neboť o to evidentně Zahlerovi ani nešlo. Nicméně i tak bych od tohoto žánru nějakou nečekanou bombu čekal. Legitimní výtkou je nicméně fakt, že na konci knize trošku dojde dech a vyvrcholení příběhu nevyvolává tak zásadní a uspokojivý pocit, jak by mělo, neboť předchozí pasáže se povedli lépe a zakončení působí poněkud uříznutě a uspěchaně. Mimoto se ale jedná o ryze povedené literární dílo, které svojí drsností nesedne každému, ale pokud dokážete ocenit svéráznost a máte chuť rozšířit si portfolio o dalšího zajímavého autora, určitě dejte Zahlerovi šanci.

04.05.2019 4 z 5


Ochráním tě Ochráním tě Peter May

Vskutku slabá detektivní kniha od jinak schopného autora, která vlastně ani není detektivkou. Vyšetřování dle mého odhadu tvoří cca 10 % obsahu knihy a to především na konci, tudíž působí velmi odfláknutě, banálně a uspěchaně a v podstatě se ke zbytku příběhu vůbec nehodí. Většinu stránek totiž tvoří prostý příběh jedné lásky, který sice dokáže výjimečně chytit za srdce, ale povětšinou jde o patetickou slaďárnu, která působí, jako by jí napsal debutující teenager. Postavy jsou nezajímavé, ploché a chovají se naprosto iracionálně a hloupě a tak se s nimi nelze sžít. Jedinou záchranou chabého příběhu by mohlo být zajímavé zakončení, které předchozímu mdlému průběhu dá nějaký smysl, ale stane se pravý opak a finální rozuzlení je naprosto směšné a nelogické a pouze umocňuje předchozí negativa. Jde o velké zklamání, které se těžce obhajuje, neboť má pozitiv opravdu málo. Tím hlavním je tradiční stylistická dovednost autora, kdy i přes stupidní obsah jde o čtivé dílo. Pár jednotlivostí funguje, ale jako celek je kniha velmi podprůměrná.

11.04.2019 2 z 5


Běžkyně Běžkyně Peter May

Peter May si tentokrát až na malé výjimky odpustil přehnané, hysterické scény ústředního dua, které, ačkoliv stále nepříliš sympatické, je alespoň snesitelné. Díky tomu je Běžkyně dobře čitelnou, nenáročnou detektivkou, která poměrně příjemně odsýpá, ovšem ke své lehkosti nepřidává potřebnou substanci. Ačkoliv jsem plynule četl po celou dobu, nikdy jsem se zcela nezačetl a kniha mě nedokázala pořádně pohltit. Zdá se, jako by klouzala ve většině aspektech po povrchu a nedokázala se rozhodnout, čemu se chce věnovat pořádně a tak žongluje s příliš dějovými balóny najednou. Detektivní příběh nenadchne a v mnohých věcech kopíruje své předchůdce a rozhodně nepůsobí svěže. Celý motiv i jeho vyřešení nejsou zrovna nosné a samotné rozuzlení bylo poměrně tradiční a klišovité, až jsem se u čtení musel křenit. Stejně jako minulé díly na mě i tento Čínský thriller působí umělým a neupřímným dojmem a ačkoliv se i tak ve všech apektech jedná o nejvyrovnanější díl, není přesto nejlepším kouskem série a jde pouze o lehký nadprůměr, který při čtení neurazí, ale v paměti dlouho neutkví.

26.03.2019 3 z 5


Bohemian Rhapsody - Oficiální kniha k filmu Bohemian Rhapsody - Oficiální kniha k filmu Owen Williams

Ucházející doplněk k populárnímu filmu, který sice neobsahuje příliš textu, ale bohatě to vynahrazuje kvalitním obrazovým materiálem. Je zajímavé podívat se do zákulisí natáčení a hlavně porovnat filmové verze postav, lokací a dalších dobových věci s jejich skutečnými předlohami a utvrdit se v tom, že tvůrcům se povedlo nevídané a drtivá většina věcí je od reálu k nerozeznání. Bohužel stejně objevný není slovní obsah a ta troška textu v knize obsažená informačně příliš neobohatí a nemám pocit, že bych se díky němu dozvěděl něco, co bych nebyl schopen dohledat si na internetu. Výše zmíněná vizuální prezentace na kvalitním papíru tento nedostatek vynahrazuje a spíše než jako vzdělávací materiál kniha slouží jako připomenutí si vašeho oblíbeného filmu. V tomto ohledu jde o solidní kousek, který nenadchne, ale rozhodně ani neurazí. Když nebudete mít čas pustit si celý film, doprovodná kniha může sloužit jako adekvátní náhrada.

17.03.2019 3 z 5


Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel Jonas Jonasson

Obrovské zklamání. Stoletý stařík je velmi nevyrovnaným kouskem, jehož záměr a styl jsou velmi zřetelné a skýtají obrovský potenciál, který ovšem zůstává hrubě nenaplněn. Hlavním problémem je přetažená délka knihy, která by měla být o půlku kratší. Kadence humoru je totiž velmi nízká a na povedený vtipný moment připadá občas i několik stran nezajímavé výplně. Obzvláště historické pasáže se mnohdy velmi táhnou a jsou až zbytečně popisné. Zamrzí také, že hlavní postava hraje vlastně vedlejší roli a slouží pouze jako nástroj k poznávání přehršle dalších charakterů, které jsou vždy dlouze představovány a zastiňují Alana. Ten je nekonzistentní postavou, kdy je chvíli neuvěřitelně hloupý a nešikovný, aby o chvíli později byl zničehonic inteligentní a rozumný, což působí zvláštně a rušivě. Stoletý stařík je bohužel nepovedeným pokusem o evropského Forresta Gumpa, který se svému vzoru nedokáže vyrovnat, neboť se točí v kruhu, kdy sází celou dobu na stejné postupy a za celých 400 stran se nikam neposune. Přesto knihu nelze odstřelit úplně, neboť je z ní cítit zapálenost autora a upřímná snaha o rozveselení čtenářů, což je rozhodně sympatické, ale na mě to nefungovalo. Pro úplnost dodám, že autorova Analfabetka se mi velmi líbila.

14.03.2019 2 z 5


Dávný čas Dávný čas Trevor Baxendale

Dávný čas je pozvolné, poměrně ambiciózní zakončení kronik Půvabu, jehož záměr je poměrně jasný, ovšem výsledný produkt mě příliš nezaujal. Děj je v mnoha momentech zajímavý a utváří chytlavou mytologii, ovšem tyto chvíle jsou pohřbeny často nudně rozvleklým zbytkem, který postrádá vhodné tempo. Kombinace nevhodného spádu a délky knihy jsou velkými mínusy a kdyby byl počet stran skrouhnut, šlo by o lepší kousek. Takhle působí spousta pasáží prázdně a zbytečně, kdy se příliš často sází na emoce, které se nepodařilo vyvolat, jelikož nově prezentované postavy nejsou příliš zajímavé, naopak jsou poměrně šablonovité a předvídatelné a tak mě jejich osudy příliš nezajímaly. Samotné rozuzlení příběhu není zcela nezajímavé, ale je poměrně uspěchané a rozhodně nestálo za čekaní a výsledný dojem se mu nedaří příliš zlepšit. Smysl celé trilogie Půvabu mi ve výsledku poměrně uniká, neboť knihy nejsou příliš propojeny a působí spíše jako samostatné kusy, tudíž celý jejich příběhový arch postrádá jednotnost a gradaci. Dávný čas není katastrofální knihou, má své momenty, ale nikdy se mu nepodaří se pořádně rozjet a chytnout čtenáře za pačesy a nepustit. Jde o průměrné, nevyrovnané dílo, které neurazí, ale potenciál byl určitě mnohem větší.

03.03.2019 3 z 5


Roj hrůzy Roj hrůzy Mike Tucker

Strhující sci-fi kniha nabízející propracovaný příběh hodný označení Doctor Who. Ovšem překvapivě ještě více autor exceluje v navození a zprostředkování intenzivní válečné atmosféry, která se svojí bezprostředností lehce vyrovná i špičkovým akčním filmům. Je znát, že Mike Tucker měl jasnou vizi a každé její části věnoval maximální pozornost, díky čemuž kniha působí celistvě, vyrovnaně a nemá žádné slabé místo. Noví záporáci a jejich mytologie napojená na pozemskou historii jsou působiví, válečná vřava a pocit nebezpečí jsou všudypřítomné a hmatatelné a rozuzlení příběhu všechno hezky a uspokojivě uzavře. Důležité taktéž je, že jsme se dočkali zajímavých nových postav, které pro děj mají smysl a zásadně ho ovlivňují a žádná z nich nepřijde nazmar. V Roji hrůzy se zkrátka všechno hezky sešlo a jde zatím suverénně o nejpropracovanější a nejlepší knihu z Doctor Who univerza, která se mi dostala do rukou. Funguje totiž nejen jako příběh ze známého seriálového světa, ale jsem si jistý, že po odstranění seriálových reálií by kniha fungovala i jako samostatné, originální dílo, což je dle mého největší pochvala, jaké se licencovanému produktu může dostat. Doporučuji knihu přečíst nejen fanouškům seriálu, ale i nově příchozím.

26.02.2019 5 z 5


Hadohlavec Hadohlavec Peter May

Hadohlavec nabízí nadějný námět přesahující do aktuálního dění v USA, který je bohužel shazován mnoha slabými, někdy dokonce až trapnými momenty a zejména nekončícími trablemi ve vztahu/nevztahu ústřední dvojice. Právě romantická linka je už obehraná a velmi chabá, neboť se neustále točí v kruhu a moc se nikam neposouvá. A když konečně k náznaku pokroku dojde, je mi to jako čtenáři už vlastně jedno, neboť jsem o hlavní postavy již ztratil zájem a díky jejich pubertálnímu a nelogickému chování je nedokáži mít v lásce. Detektivní složka příběhu je solidní a jde celkem do hloubky. Servíruje pár nových, zajímavých postav sympatičtějších než Li s Margaret. Bohužel chytlavý děj je narušován nepovedenými momenty a zvraty, zejména koncem, který je až k smíchu, což narušuje plynulost zážitku a potápí knihu k průměrným hodnotám. Velikou slabinou nejen této knihy, ale celé série, je záporák, jehož motivace mi nepřišla příliš přesvědčivá a hlavně jeho způsob odhalení nepotřebný a samolibý, což je motiv u Petera Maye se opakující. Pokud se vám líbily předchozí díly, budete nadšení i tímto. Pokud ale nejste fanoušky čínských thrillerů, pak Hadohlavec váš názor nezmění.

20.02.2019 3 z 5


Sova Sova Samuel Bjørk (p)

Sova je solidní, čtivá detektivka, která i přes hutnější počet stran odsýpá velmi rychle díky chytrému rozložení příběhu na kratší kapitoly tvořícímu spanilé tempo. Bjork navozuje zajímavé motivy doplněné odpovídající atmosférou vyvolávající naději v zásadní detektivní příběh. Toho jsem se ale bohužel nedočkal a ačkoliv mi čtení uteklo poměrně svižně, nemám pocit, jako bych četl příliš kvalitní thriller a místo toho mi druhý případ Holgera a Mii připadal jako tuctové spotřební zboží hrající až příliš na jistotu ve snaze přiživit se na úspěchu předchůdce. Postavy působí dvojrozměrně a točí se neustále v kruhu a od minulého dílu se nikam neposunuli. Vyšetřování je velmi nešikovně dávkované a kapitoly neustále přeskakují poměrně náhodně mezi jednotlivými postavami, což má za následek, že když je naznačeno nějaké velké odhalení, musíte počkat několik kapitol, než se k němu vyprávění vrátí, což je frustrující a měl jsem tak často pocit, jako by příběh po vzoru televize přerušovali nechtěné reklamní pauzy odvádějící mojí pozornost. A když už se k rozkouskovaným rozuzlením vrátíme, jejich prezentace a povaha nejsou odpovídající očekáváním a spousta příběhových zákrut působí, jako by si je tvůrce vymýšlel náhodně za pochodu, což se projevuje především u postavy vraha, jehož motivy nebyly dostatečně odhaleny. Opravdu směšně a lacině pak působí snaha o vytvoření osudovosti rozuzlení napojením na osobní život jedné z hlavních postav, což nefunguje, neboť jde o recyklaci již minule prezentovaného. Sova není zas tak katastrofální detektivkou, jak se dle mého popisu může zdát, ale jde o nezanedbatelný kvalitativní sešup oproti prvnímu dílu. Kniha zaujme a bez problémů jí dočtete, ale naděje a očekávání byly větší a výš, než do průměru nelze toto dílo zařadit.

04.02.2019 3 z 5


Generace velkého třesku Generace velkého třesku Gary Russell

Poměrně zamotané a občas překombinované vyprávění chvílemi dělá příběh zbytečně komplikovanějším, než ve skutečnosti je, ovšem i to často patřilo k esenci některých epizod seriálu pod vedením Stevena Moffata a právě tuto éru kniha připomíná nejvíce. Ostatní knihy na mě zatím působily opravdu jako literatura, zatímco Generace velkého třesku mi velmi silně připomínala samotný seriál, v čemž tkví její kouzlo. Příběh má náboj, zajímavé postavy, velký spád a rozmanitost a jde v něm opravdu o hodně. Narozdíl od první části Půvabové trilogie je tento díl příběhově hravý, originální a dává naplno na obdiv své sci-fi kořeny. Zamrzí tedy pouze občasná zmatečnost, která nutí číst opakovaně věty, či se dokonce vracet o pár stran zpět pro ujištění a také nekonzistentnost popisu samotnéhu Půvabu, který zde má odlišné efekty a účel, než minule, což nevím, zda je záměr, či mé nepochopení. To předpokládám rozsekne završení trilogie. Nicméně kromě toho jde o vtahující, napínavé vyprávění, ve kterém se Doctor chová jako Doctor a to je nejdůležitější.

25.01.2019 4 z 5


Královská krev Královská krev Una McCormack

Zvláštní kniha, které toho lze mnoho vytknout, nicméně i přes spoustu negativ má nepopíratelné kouzlo. Královská krev načrtává obrysy zajímavého světa kombinujícího středověký styl života a velmi pokročilé technologie, jenže nedaří se jí téma dostatečně rozvinout a tak jsem měl pocit, že nečtu plnohodnotnou knihu, ale velmi dlouhý první akt. Ano, jde o první část z trilogie, nicméně vedle načrtnutí dlouhodobějšího příběhu by kniha měla zvládnout současně odvyprávět vlastní, uzavřený děj. To byl zdá se plán, nicméně se nepodařilo ho naplnit. Ačkoliv se děj odehrává na cizí planetě, pokud by to nikde nebylo řečeno, myslel bych si, že jde o pozemský středověk, neboť sci-fi prvků a práce s nimi je minimum. Příběh se bohužel nestačí pořádně rozjet a najednou dojde na uspěchaný, neuspokojivý konec. Pochybná je také zvolená vyprávěcí metoda, kdy v některých částech se dočkáme zbytečné ich formy prezentující nepříliš zásadní a zajímavou postavu. Doctorovi je věnováno velmi málo prostoru, což je velká škoda. I přes všechno vytknuté jsem si nakonec čtení celkem užil a knihu nemohu zcela zatratit, neboť je vyprávěna se značným entusiasmem a odhodláním, které je nakažlivé a celý příběh provází příjemná pohádková naivita, která činí čtení snesitelnějším, než by si obsah objektivně zasloužil. Politické tahanice zúčastněných jsou také celkem zajímavé a nebál bych se knihu označit za takovou Hru o trůny light. Zkrátka, jde o zatím nejslabšího knižního Doctora, který se mi dostal do rukou, ale i přesto jsem si čtení užil, ačkoliv zároveň cítím, že nešlo o nic převratného. Jde o silnější průměr, možná lehký nadprůměr, který by paradoxně mohl zaujmout více lidi neznalé dalších Doctorových dobrodružství, neboť nebudou vědět, jak excelentní dokáží jiné jeho příběhy být.

22.01.2019 3 z 5


Den Trifidů Den Trifidů John Wyndham (p)

Zástupce klasické sci-fi, který ani desetiletí po sepsání neztrácí nic ze svého původního kouzla a nepůsobí zastarale. Nastíněná apokalyptická situace může lidstvo potkat v různých podobách takřka kdykoliv, díky čemuž působí ústřední zápletka poměrně univerzálně a dodává jí to na atraktivitě a naléhavosti. Den Trifidů není akčním sci-fi, jde naopak o pomalejší post-apokalyptické čtení o zoufalosti nastálé situace a touze po přežití. Myšlenkové pochody postav jsou detailně vykresleny a každé dilema je podrobně charaktery rozebíráno, tudíž známe dopodrobna jejich rozhodovací proces a lze se s nimi snadno ztotožnit a pochopit je. To je největším lákadlem knihy - nabízí mnoho morálně šedých situací, které vás svojí analýzou nutí k zamyšlení, jak byste sami reagovali. Netradičně působí samotní Trifidi, kteří jsou chytře vymyšlenými tvory, kteří na první pohled mohou vypadat primitivně, ale ve výsledku mohou být zkázou lidstva. Negativem knihy je nicméně její určitá omezenost, kdy se soustředí pouze na jeden aspekt apokalypsy a její děj působí občas lehce repetitivně a větší rozmanitost by mu jen prospěla. Ve výsledku jde v podstatě o jistou formu love story, což dodává ději na emočním impaktu, ale nelze se zbavit pocitu, že bych se při čtení bavil ještě lépe, kdyby v něm šlo ještě o něco víc. Přesto jde o velmi kvalitní dílo, jehož místo v historii žánru mu nelze upřít.

16.01.2019 4 z 5