OneBas komentáře u knih

Doerr mě oslovil hlavně kvůli úžasným světlům. Co se týče Zdi vzpomínek, nemůžu říct, že by se mi všechny povídky šíleně líbily. Na druhou stranu za přečtení určitě stojí Život po životě a samotná Zeď vzpomínek. Určitě jsem s Doerrem neskončila.

2 08.02.2019

Šokující, ostatně jako všechny McEwanovy knihy.

Oceňuji autorčinu odvahu otevřít se v této knize a upozorňovat na tak vážná témata, která jsou bohužel stále stigmatizována. Finch byl pro mě zajímavou a neobvyklou postavou, takže jsem jeho část příběhu vždy hned zhltla. Kniha se čte téměř sama, člověk si ani neuvědomuje, jak rychle otáčí stránky. Pěkný příběh s mírným přesahem, u YA literatury jedna z povedených knih.

1 05.02.2019

Z knihy mám dost rozporuplné pocity především proto, že se mi knih četla velmi lehce, ale zároveň jsem se nemohla ztotožnit ani s jednou z hlavních postav a nedokázala pochopit jejich vztah coby nejlepší přítelkyně. Na druhou stranu, Elena Ferrante má velice osobitý styl, kterým okamžitě čtenáři detailně vykreslí prostředí a dobu. I přesto, že jsem z knihy na rozpacích, zkusím druhý díl (hlavně kvůli ukončení prvního dílu).

5 01.02.2019

Podle mě je to strašně přeslazené. Jednoduše si nedokážu představit, že mezi takovouto dvojicí může vzniknout tak silný vztah, který mi přijde přehnaný a nevyzrálý. Dále jsem čekala originální knihu, ale jedná se zase o klasický příběh dvou lidí, kteří si jsou souzeni. Zajímavý mi přišel pouze Park, Eleanor mám díky popisu v paměti jako dívku neschopné normálního života. Bohužel mě kniha zklamala, asi to není kniha pro mě.

1 17.08.2017

Nevím proč, ale tohle je snad jediné dílo od Čapka, se kterým jsem měla problém. Ze začátku jsem se do čtení nutila a ani postavy mi nepřišli ničím zajímavým. Zalíbil se mi až konec, ale i tak jsem z knihy vcelku zklamaná. Myslím, že si ji budu muset někdy přečíst znova a doufám , že změním názor.

2 13.08.2017

Knížka vás donutí číst dál, protože děj knihy je opravdu napínavý. I přesto by se našly nějaké výhrady co se týče hlavní postavy, která se z obyčejné profesorky změní v nekontrolovatelnou střelu. Konec se dal navíc i předpovědět, a tak pro mě nebyl velkým překvapením.

4 28.06.2017

Jsem opravdu moc ráda, že jsem si tuto knihu přečetla, protože mi ukázala, jak může být filozofie zajímavá. Ze začátku mě bavily pouze dějiny filozofie, ale asi v půlce knihy mne zaujal i děj a myslím, že na svět se už budu dívat trochu jinýma očima. Kniha, kterou by si měl každý aspoň prolistovat a najít si svého oblíbeného filozofa.

1 27.05.2017

Bohužel nedokážu ocenit autora jako je Vančura.

1 15.04.2017

Knihu jsem četla už podruhé a jenom jsem se utvrdila, jak skvěla je kniha. Pro mě je to kniha, kterou by si měl přečíst každý už jen z důvodu toho, jak na pár stránkách dokáže autor popsat, čeho jsme kvůli moci schopní.

Kniha se neuvěřitelně lehce čte i přesto, jak náročné zpracovává téma. Myslím, že nejsem jediná, koho zaujaly postavy ( možná ještě víc než děj).

3 14.03.2017

Měla jsem problém se do knížky začíst a na pár týdnů jsem ji dokonce odložila. Poté jsem se ale donutila a v knize pokračovala. To už jsem se pro knihu více nadchla a děj mě zaujal. Nebýt toho konce, o kterém nevím co si myslet, byla by kniha hodna ( podle mého názoru) čtyř hvězd.

3 12.03.2017

Tak jednoduché ale přitom pro mě geniální. Kresby jsou typicky Burton a u příběhů jsem se smála a zároveň soucitila se smutným osudem hrdiny. Oharek mě dostal společně s Čumilkou a Chlapečkem s hřebíky v očích nejvíc.

4 12.02.2017

Kniha pro mě byla velkým očekáváním, ale po dočtení jsem byla malinko zklamaná. I když byl příběh poutavý a částečně neobvyklý, přece jen jsem čekala trochu víc. Určitě ale patří ke knihám které téma mentální anorexie zpracovávají nejlépe.

11.02.2017

Ze začátku jsem čtení odkládala a naprosto mě odrazoval styl psaní. Po několika stranách jsem ale zjistila, že to co je na knize nejhezčí je právě jazyk, což mě postricilo k dalšímu čtení. Bohužel se u mě střídaly pasáže nudy a nadšení a občas jsem text moc nevnimala. Hlavní hrdinové knihy mi ale nepřišli zrovna zajímaví, teprve až na konci knihy jsem si je oblíbila. V součtu moje hodnocení ovlivnil jazyk než celkový děj.

07.02.2017

Před několika lety jsem viděla film a jediné, co si vybavuji je, že jsem příběh vůbec nepochopila. Oproti tomu knížka je napsaná srozumitelně a rozdělení příběhů mi vyhovovalo. Ze začátku jsem knihu nijak zvlášť nehltala, ale do druhého příběhu jsem se naprosto ponořila. Chytla mě i Sonmi a Cavendish, u kterého jsem se mnohokrát musela smát. Každý příběh mě něčím zasáhl a posledních pár stránek jsem si už jen vychutnala.

04.02.2017

Knihu jsem plánovala číst snad už před třemi měsíci a až teď jsem ji konečně přečetla! Kniha se četla sama a nedovolila mi se od ní odtrhnout. Seznamování s postavami, které jakkoliv ovlivnili Leonardův život, jsem si užívala. Čím víc byl hlavní hrdina v depresích, tím víc jsem si připadala smutnější. Na konci knihy jsem byla zlomena a nad knihou jsem ještě dlouho přemýšlela. Podle mě se tato kniha dá číst jenom párkrát za život, kdy to opravdu potřebujete.

27.01.2017

Po prvním přečtení jsem si kladla otázku jestli mi něco neuniklo a rozhodla jsem se knihu přečíst podruhé. A najednou jsem si nějakým způsobem našla vysvětlení příběhu které mě dostatečně uspokojilo. Styl psaní je velmi specifický a hranice mezi skutečností a sny...! Jak prosté a přesto dokonalé.

2 27.01.2017

Moje teprve druhá kniha od Murakamiho a rozhodně se pustím i do dalších knih. Velmi mě ovlivnily i ilustrace které jsem několikrát zkoumala a prohlížela a neuvěřitelné jsem si oblíbila jejich autorku. Příběh byl podle mě dokonalý a postavy mě zaujaly hned od samého začátku.

1 27.01.2017

Kniha pro mě byla spíše oddechová. Sáhla jsem po ní poté, co jsem se rozhodla zkusit další dílo od Zusaka. Kniha mi nějak nepřirostla k srdci tak jako první díl, i přesto si určitě přečtu poslední díl.

27.01.2017