Limonadovyjoe
komentáře u knih
Špitál
Josef Veselka
“Když máme to štěstí a všechno se povede, je medicína ta nejlepší práce na světě.
Všechny povídky i přesto, že byly smyšlené, byly táák pravdivé. Jako zdravotní sestra je znám utéměř všechny, některé milé, jiné smutné, dojemné i veselé. A pár covidových, které až teď s odstupem pár let vnímám naplno, bez pracovního vytěsnění.
Pan doktor psát umí, to už ukázal v Srdcařích a potěšilo mě jak empaticky se umí vžít i do role nelékařských pracovníků i pacientů.
“Velký špitál je jako město. Jsou tady čtvrtě bohaté i chudší a žijí tady chytráci i lidi hloupí, pracanti i lenoši..
Kleopatra a Frankenstein
Coco Mellors
No..všichni knižní influenceři, kteří zaprodali duši falešnou chválou a vytvořili takový hype, by měli strčit prsty do zásuvky a zpytovat svědomí. Zase jsem jednou naletěla. Na chválu a pěknou obálku.
Chtěla jsem číst něco na odlehčení..zábavného, sexy/romantického a vrátit se v příběhu do milovaného New Yorku.. a nic z toho jsem nedostala. Ne ani to město v tom nevidím. Parta dvaceti a čtyřiceti letých snobů, bezduché dialogy, 0 vtipu, předvídatelný děj a Cleo.. více bezduchou a průhlednou hlavní postavu jsem už dlouho nečetla .. Škoda, že autorka nedala více prostoru Eleanor.. jediné smysluplné postavě.
Opravdu nevím, co na tomhle autorka psala sedm let.. přibližně tak dlouho mi trvalo dočíst to.
Srpny
Jakub Stanjura
Upocené, dusivé srpny jsou z celého roku pro Danielu vždy nejhorší, z každého takového srpna si odnáší něco nesnesitelného do dalšího života. Život s matkou a její smrt a později život se Štěpánem, které formovali její mladý život.
Kniha má pomalý rozjezd, postupuje plíživě, pomalu se do příběhu vkrádá něco špatného, tak, že to člověk ani nemusí pocítit. A postupně pohlcuje, snižuje Danino sebepojetí, hodnotu..dělá z ní slabého nesamoststného jedince, bere ji vítr z plachet i uvědomění si sama sebe. Až ji rozebere na drobné kousíčky, závislé na druhé osobě. Právě ta plíživost a drobné ústrky, které bereme na sebe, nám dlouho neukazují, že žijeme s manipulátorem.
V knize je tzv. gaslighting popsán tak, že už si jej navždy zapamtujeme a děsí mě kolik takhle pokřivených vztahů může mezi námi být.
Bílá Voda
Kateřina Tučková
Nejde jinak, než plný počet. I přesto že jsem knihu četla téměř rok, i když jsem některé pasáže, zejména dopisy do Vatikánu, přeskakovala. I já takový neznaboh oceňuji tu práci, kterou si autorka s knihou dala.
Témata hrůz druhé světové války jsou vyčerpána a je třeba začít vířit kalné bahno komunismu.
Oceňuji neotřelé téma, protože náboženství bylo vždy nepřítelem komunismu. Ustrkování, týrání, věznění a snahy vymýtit řeholní řády u nás, děj i přes fiktivní postavy a řád Anežčiných panen je důvěryhodný a ukazuje další střípek dějin.
Kniha je dlouhá a čtení náročné, přes mé dlouhé pauzy jej ani nedokážu úplně uchytit, co ale zůstane je postava sestry Evaristy, za kterou se skrývá neuvěřitelně silná a emancipovaná žena, díky kterým mohou dnes být i ženy farářky.
Summa libertas, maximum svobody.
V pasti pohlaví
Silvie Lauder
“Za každým úspěšným mužem stojí jeho žena ... Stojí za ním, proto nejde vidět.
O důležitosti této knihy není třeba polemizovat. Jen je obrovská škoda, že ti co by ji měli mít na nočním stolku ji s cynickým úsměvem odmítnou.
Silvie Lauder nám nahromadila veškeré ústrky, nedostatky, ponížení a útlak, které se ženám dostávají v běžném životě a místo “feministického žvanění se opřela pěkně o statistiky a studie, případně citacemi názorů mužů i žen samých tak, že z toho vznikla jedna velká deprese, protože i když všichni víme, že nižší platy a status, sexuální obtěžování nebo odskakování od domácnosti k práci a naopak není v pohodě, tady to všechno v jedné knize přímo bije do očí.
Kniha je důležitá a zaslouží si pozornost - je přesným zrcadlem volebního plakátu Lidovců - ano toho s maminkou v kostýmku u plotny a s dítětem. Dokud tohle bude vznikat, je třeba o tom psát.
Nejvíc mě stejně naštval pan Zátopek, kterému nebylo stydno rozdat manželčiny medaile z olympiád a její vítězný oštěp použít jako násadu od smetáku.
Čteno jako audiokniha, ač na poslech skvělá, myslím, že mi mnoho věcí uniklo, a že v knižní formě bych se naštvala ještě víc :)
Srdcaři
Josef Veselka
4,5/5
Vlastně nemám moc co vytknout. Životní sága dvou mužů a jejich rodin. Burian a Daniel, dva zcela odlišní studenti lékařské fakulty, které životní osudy spojí dohromady. Dva kardiologové, nejdříve cizinci, přátelé, nepřátelé a kolegové. Osudy jejich rodin, osudových žen a zlomených srdcí ranami osudu, které nespraví ani nejlepší kardiochirurg. Některé jizvy vyhladí až čas.
Velice příjemné čtení jedné generace rodin Kremnických a Krylů od 60.let po léta budoucí, kde můžeme, stejně jako autor jen hádat kam se technika a kardiochirurgie posune :)
Autorem je vynikající kardiolog, který o srdečních záležitostech asi i rád píše, příběh je uvěřitelný a stejně tak i reálie nemocničního prostředí a to mám ráda.
Život s panikou
Alžběta Bublanová
Většina z nás ten pocit, spojený s nějakým traumatem nebo velkým stresem zažila. Úzkost, tlak na hrudi, pocení, slabost, nemožnost se plně nadechnout na nějakém místě, před některými lidmi nebo v určité situaci.
Co když takové pocity vyvolává jen cesta na nákup, procházka v parku a jiné zdánlivě obyčejné situace? Autorka na základě svých zkušeností představuje v dnešní době čím dál častější úzkostnou poruchu. Deníkovou formou popisuje dennodenní strasti, ze kterých ale vždy vychází s motivací a snahou s nemocí a se sebou samou bojovat dál.
Vhled do této poruchy se knize povedl, je to čtivé, mnoho lidí se v tom pozná, jediné minus je, že se četba často opakuje a vlastně nikam nevyvíjí . I když pokud mě otravuje už čtení o člověku s touto nemocí ..jak náročné potom musí být s takovým člověkem fungovat a jak nesmírně těžké musí být tímto člověkem ? Takže vlastně k zamyšlení dobrý.
Mé cesty do hlubin mozku
Martin Moravec
Martin Moravec se pustil do hlubin a zákoutí mozku profesora Beneše a výborně vedenými otázkami nám představil nejznámějšího neurochirurga u nás. Neurochirurgie je pro mě špička operativy, což mi pan doktor jenom potvrdil. Nádory a aneurysmata, operování při vědomí pacienta, spolupráce s logopedy během výkonů.. operace, kde jeden milimetr navíc udělá z nemocného úplně jiného člověka po fyzické i mentální stránce. Za mě by se celá kniha mohla věnovat operativě a nemocem, otázky etiky, osobní život a koníčky jen doplnily obraz profesora, který může některými svými názory působit nekompromisně až arogantně ale ke svým zkušenostem a věku si to již jistě může dovolit.
Pan Moravec si pro své knihy vybírá velice zajímavé osobnosti, opět není knize moc co vytknout a lze jen doporučit pokud se člověk chce dozvědět o povoláních a lidech, se kterými se běžně nesetkáváme.
Tělesná výchova
Martin Šimečka
Tohle bylo na poslech velice inspirativní a láska k pohybu jde vyčíst v každé kapitole. Hluboké myšlenky zejména o běhání, plavání nebo tenise s vlastní zkušeností autora ale také s hledáním souvislostí s historií, filozofií a psychologií.
Myslím, že kniha dá každému amatérskému sportovci něco navíc a minimálně nám vysvětlí sílu intuice, která nás drží v amatérské úrovni. A co potom takový boj těla a mysli, pohodlnosti a touhy překonávat sama sebe?
Nebe nad Perninkem
Štěpán Javůrek
Je až neuvěřitelné, že přes tento brak se autor vypracoval k Chaloupkám a Sudetskému domu. Neuvěřitelný progres.
Příběh, kde není ani jedna příjemná postava. Ne ani hloupoučká Kamila ne.
Šovinistický mladý doktor, který se utápí v alkoholu, macho a borec na entou, jeho sobecká přítelkyně Nina, buranský kámoš Luboš.. ne prostě ani jedna postava.. jen ten Mirek dušín a věčný smolař.
Dočetla/ doposlouchala jsem do konce, je to, i přes pokleslost neuvěřitelně čtivé a na oddech po částečné lobotomii to jde. Je to vlastně podobné jako knížky p. Hartla, jen bez těch debilních vtipů :) . Do tramvaje dobrý.
Buď hodná
Irena Piloušková
Dana. Mladá usměvavá holka s blond hřívou, která život bere s lehkostí. Miluje tancování, zábavu. Sebevědomá, naivní. Zamilovaná..
A druhá Dana, kamenná, ztuhlá, tichá, nedůvěřivá, uzavřená v perfekcionalisticky čisté domácnosti, bez životního cíle či seberealizace.
Kdy se začala pomalu ale jistě ztrácet ?
I přes pomalejší a nudnější rozjezd výborný rozbor zničení jedné křehké duše. Rozklad osobnosti mladé sebevědomé holky. Díky špatným rozhodnutím, nulové podpoře rodiny, strachu a citovém vydírání ze strany manžela.
Příběh o domácím násilí. Ne o tom viditelném, fyzickém. Ale o tom tichém, skrytém, psychickém, které bolí více než pár facek. Je jen děsivé, kolik takových opravdových domácností existuje.
Zmizení Dany na konci příběhu ve mě ještě dlouho zůstalo, stejně tak atmosféra a úzkost jejího manželství.
“Přeháním? Vymýšlím si? Nikdy mě neuhodil, nekopal mě. To by přece bylo týrání. Určitě jsou moje emoce nějak divné. Zbláznila jsem se? Vždyť se vlastně nic nestalo. Jen jsme si nerozuměli. Jsem hloupá. Moje selhání. Nic se nestalo.
Sudetenland
Leoš Kyša
“Co je tohle za kraj?! Mizerní Němci a ještě mizernější Češi.
Alternativní realita na Bruntálsku a moje první seznámení s Františkem Kotletou. No očekávání byla velká..
Moc se mi líbil brilantní začátek a popis života v tvrdém Bruntálsku, protože Bruntál není místo, to je životní styl :)
Kotleta tady rozehrává detektivní zápletku a smíchá úplně vše. Vražda starého gestapáka, třenice mezi nácky, Romy, Němci a Čechy. Nenávist mezi Němci, kteří nebyli odsunuti a jejich pohrdání Čechy. Fidorovo tajemné zlato a nacistické medaile, které nás k pokladu dovedou.
Celkem dobře vykreslené postavy se všemi stereotypy, které mohou mít, jen dohromady to celé nějak nefunguje. A může za to hlavní postava reportéra Davida - nevtipného samozvaného vyšetřovatele celé zápletky.
“Vyrostla tady generace, která nikdy nehajlovala a stejně se cítí za své němectví a hříchy z minulosti, které nikdy nespáchala, ponižována. A Češi se bojí, že se zase vrátí rok 38. Je jedno jaká je záminka, tenhle papiňák musí zase začít pískat.
Čteno jako povedená audiokniha.
Nerozlučné
Simone de Beauvoir
“Záleží mi na Vás v tuto chvíli více než kdy jindy, drahá minulosti, drahá přítomnosti , má drahá nerozlučná. Líbám Vás, milá Zazo. “
Moje první a výběrem knihy trochu netypické setkání s autorkou. Ale to vám bylo tak krásné!
Autobiografický příběh velkého přátelství dvou mladičkých slečen (Simone a její přítelkyně Zazy) dospívajících v Paříži. Plné lásky, nových ideálů a zároveň svázány dobrými způsoby a výchovou rodičů. Zajímavé je, jak si obě dívky i přes velmi blízce přátelský - dneska by se dalo říct toxický vztah vykaly. Zazu jsem si taky hned oblíbila a bylo mi líto, že odešla tak brzo.
Útlá kniha obsahuje i malou fotogalerii přítelkyň a vyvolává touhu navštívit Paříž a procházet se bulváry a Lucemburskými zahradami.
“Obvykle, abych si ráno dodala energii, piju kávu nebo bílé víno. Dnes jsem si smíchala oboje.
Lutyňské tango (a jiné válečné příběhy z Těšínska)
Otylia Toboła
Dopodrobna zpracované osudy obyčejných lidí, malých hrdinů, o kterých se už nikde nemluví. O utrpení, kterým si prošli v boji proti Německé říši.
Autorka si musela dát obrovskou práci při hledání informací, jmen a přeživších pamětníků. Výborně zpracovaný kousek historie těšínského Slezska, který bude v knihovničce dělat dobrou společnost Životicím K. Lednické, jejichž příběh je tady taky rozpracován.
Četla jsem jako Audioknihu a možná trochu lituji, protože kniha je hezky beletristicky zpracována a na čtení by možná byla příjemnější.
Dvě věže
J. R. R. Tolkien
Pána prstenů jsem četla poprvé ve 13ti letech a nevím jestli za to mohly ty líné letní prázdniny u babičky nebo čtivost příběhu, ale druhý díl jsem tenkrát přečetla za pět dní a Návrat krále za 3 dny. Doteď to považuji za jeden z největších čtenářský úspěchů.
Je to 20 let, tak jsem si dala rereading. No nečetla jsem to tři dny, kniha mi ležela na stole téměř tři měsíce a přišla mi neuvěřitelně dlouhá :) Nádherný a detailní vypravěčský styl mi přišel mnohem náročnější než kdysi, příběh je ale pořád stejně napínavý. A druhý díl po všech letech beru jako nejlepší. Je plný velkých věcí .. Stromovousové, velká bitva, Odula.. jen to čtení mi už nejde tak rychle a už lenivě dávám přednost filmovému zpracování.
1984
George Orwell (p)
2+2=5
Konečně jsem si splnila tuhle “povinnou četbu a i když je kniha nadčasová a měla by být povinná, protože to vymývání mozků stranou je tady vyvedeno do nejmenších detailů tak, že možná jen exkurze do KLDR by byla barvitější.. jsem trochu zklamaná. První polovina byla čtivá, přece jen tohle známe i z naší nedávné historie a buďme rádi, že naši “proléti tenkrát nad velkým bratrem vyhráli, ale postupně mě ta šeď života a opakování manter strany nudily a druhou částí jsem se už těžce prokousávala a nespravil to ani románek Winstona s Julií.
Farma zvířat je za mě mnohem údernější a příjemnější na čtení. Ale jsem ráda, že jsem si díky čtenářské výzvě mohla tuhle klasiku přečíst.
“Plození bude každoroční formalita jako obnovení přídělových poukázek. Zrušíme orgasmus. Naši neurologové už na tom pracují. Nebude věrnost kromě věrnosti Straně. Nebude láska kromě lásky k Velkému bratru. Nebude smích kromě smíchu štěstí z vítězství nad poraženým nepřítelem. Nebude umění, nebude literatura, nebude věda. Až budeme všemocní, nebudeme vědu potřebovat.
Kopretiny pro zámeckou paní
Stanislav Rudolf
Dívčí román z dob minulých dočtený pro čtenářskou výzvu jako nutné zlo. Možná v těch českých sedmdesátkách to bylo terno :) no nebavilo mě to, velké finále mi taky tep nezrychlilo a Katka byla pěkná kráva :)
Hovory s doktory - 12 pohledů na zdraví, lásku, víru… a život
Barbara Nesvadbová
Za mě promrhaný potenciál knihy. Škoda, že autoři nevěnovali více času přípravě otázek. Měli před sebou největší kapacity ve svých oborech a vyplýtvali jejich čas na relativně obecné otázky o smyslu života, jejichž odpovědi jsou u všech lékařů víceméně podobné, a na otázkách, kterými se snaží přidat trochu kontroverze, ať už to byly otázky feminizace, politiky nebo tak oblíbeného tématu laiků eutanazie.
Bohužel vždy, když se lékař trochu jen dostal ke své profesi a začal se dostávat hlouběji k tématu, byl zastaven a naveden na úplně jiné téma. Navíc u audioknihy také dost skákáním do řeči.
Kniha na mě působí jako rychlokvaška a je škoda, že se autoři nevěnovali svými otázkami více odborné práci lékařů.
Cyklus vlkodlaka
Stephen King
“Vidíš ty zkurvený stopy? Připadá ti, že to jsou stopy Betynky odvedle? Tyhle stopy tu nechal vlkodlak. Víš to ty, ví to Alice, je to jasné většině místních. A je načase aby to skončilo.
Šmakulózní jednohubka na jeden úplňkový večer.
Dvanáct měsíců v maloměstském Tarker Mills, dvanáct úplňků, které přinášejí strach a hektolitry prolité krve. Jeden obyvatel města , který se každý měsíc urve ze řetězu, a jeden statečný chlapec.
Bravurně a napínavě napsáno i na tak krátkém rozsahu stran. Doplněno ilustracemi lahodícím oku. Je to přesně ta kniha, která svými obrázky bude v knihovně děsit malé děti a přesto si ji na tajňáka budou prohlížet znova a znova :)
Vlastně si umím představit více jednotlivých povídek takto samostatně vydaných. Třeba taková Mlha by byla skvělá.
Jak nakrmit diktátora
Witold Szabłowski
3,5/5
“Věděl jsem, že Hodža potřebuje něco sladkého, pak to bude lepší pro nás všechny, pro celou zemi, když dostane dezert.
Jaké to je vařit největším diktátorům 20.století? Jaké to je vařit se strachem ze smrti? Jaké to je být pořád prvním podezřelým z případné otravy vůdce? A jak moc se vyplatilo být opravdu dobrým kuchařem? Je možné, že kuchaři svým uměním trošku tahali za nitky a ovlivňovali tak chování svých vůdců i svůj vlastní blahobyt? Je možné, že plný žaludek dobrého jídla zachránil několik životů?
Co zvedalo náladu Hussainovi, vážně měl Castro krávu, která dojila 3x více než běžné krávy ? A co jedl Polpot?
W. Szablowski si dal mravenčí práci a skrze chutě a vůně sepsal životy největších diktátorů 20.století a jejich kuchařů. Povedlo se mu vypátrat dvorní kuchaře a nechat je povídat o lásce k vaření i k vůdcům.
Za mě pěkná kniha s čtivě zpracovanými moderními dějinami, pokud o diktátorech a politických situacích v zemích nemáte až tak načteno.
“ Od převratů jsou tady generálové. Kuchař je od toho aby vařil. Když oni dělají puč, přijdou s prázdnými žaludky, a když pro ně máš něco dobrého, je šance, že tě nezabijí. Umíš si představit, kdyby Amin celý den dělal puč, večer přijel do paláce a tady by nečekala večeře? Udělal by mi peklo na zemi. Z hladu. Lidi z hladu šílí.