iška
komentáře u knih
Novinářem v Číně 2: Nezešílet!
Tomáš Etzler
Čína je prostě Čína. Já bych zešílela do měsíce. Ale musím přiznat, že mně se první kniha líbila více. Rozhodně oceňuji přidání QR kódů. Sice jsem s jejich otevřením trochu bojovala, ale povedlo se. Bylo to zajímavé zpestření.
Na dně Temné řeky
Leslie Wolfe
Dobře se to četlo. A i když už jsem měla v mnohém jasno, stejně jsem dočítala s napětím, co pro nás autorka ještě připraví, kde to ještě dozamotá. Rozhodně slušná oddechovka.
Rozinky v blátě - Dva tucty střepů
David Jan Novotný
Ulala přesně vystihuje můj vztah k předchozím knihám autora. I já byla nadšena
Sidra Noach a Gilgul mě v podstatě neoslovil. Ale Rozinky jsem si užívala. Nevím, zda je to tím, že jsem několikanásobnou babičkou, ale o krapítko více jsem se smála v první části knihy, kdy byli kluci na základní škole. Konfrontace té doby a dětského uvažování - to prostě nemělo chybu. Ale byl to opravdu jen ten krapítek. Užila jsem si to až do konce.
Sto povídek, aneb nesplněný plán
Jiří Suchý
Tuto útlou knížku jsem poprvé četla někdy před padesáti lety (tedy její první vydání z roku 1966) a tak jsem byla docela zvědavá, co s mým pohledem provedl čas. Ale znovu na mě dýchl duch starého Semaforu, chvílemi jako bych přímo slyšela hlas pana Suchého. Nevím, zda osloví stejně i dnešní mládež, mně ale znovu udělala radost.
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Příběh jednoho manželství. A to dost realistický. Autorka umí výborně a uvěřitelně vykreslit jednotlivé postavy a myslím, že si mnohý čtenář najde i ledaco ze svých vlastních zkušeností. Prostě taková kniha ze života.
Síťovky
Táňa Kubátová
Tuto útlou knihu jsem si v knihovně vyhledala díky ČV. Nic moc jsem od ní nečekala a byla jsem příjemně překvapena. To, jak se obě protagonistky snaží své radosti i strasti v mailech pro kamárádku popisovat s určitým nadhledem, mě několikrát upřímně rozesmálo. Bavila jsem se.
Josefíně všichni lžou
Kateřina Pantovič
Asi jsem si udělala, když jsem si knihu vybírala, poněkud milnou představu. Prostě to nějak nebylo úplně ono.
Věk zdí: Proč dnes všude na světě vyrůstají nové hradby
Tim Marshall
Výborně zpracovaná kniha. Ale dala mi zabrat. Osobně jsem si ji musela prokládat beletrií, abych vůbec byla schopna vše vstřebat. A musím přiznat, že to vše je docela depresivní.
Sůl moře
Ruta Sepetys
Ruta Sepetys ve mně vždy rozbouří všechny emoce. Mám chuť plakat, ale i hodně nadávat. Tady již je tolik komentářů, že není třeba nic dodávat. Nejlépe bude: knihu si přečíst.
Helena Rubinsteinová a tajemství krásy
Birgid Hanke
Některé životy jsou opravdu jak román, nebo jak se říká: nejlepší romány píše život sám. I když zde (jak jsem si ověřila v encyklopediích) byla některá fakta změněna do líbiva. Není to první kniha u které, přestože jsem si vědoma, že se jedná o beletrii, mi chyběl nějaký doslov a zmíněné prameny, ze kterých bylo čerpáno. Není to ještě ani rok, kdy jsem četla podobný román o jiné velké dámě kosmetického průmyslu - o Estée Lauderové a musím přiznat, že tato dáma mi byla lidsky o něco bližší.
Kdy už přijdou dobré zprávy?
Kate Atkinson
Detektivky Kate Atkinson rozhodně nespadají do škatulky - jedním dechem. Právě naopak, je třeba zpomalit,dýchat hluboce a pozvolna a neztrácet pozornost. Každá z postav si žije svůj příběh a ten se potkává a proplétá s příběhy ostatních a pak si jde zase svou cestou. V protikladu k brutalitě jsou tu dětské říkanky, kterými je text protkaný.
Za zamčenými dveřmi
Freida McFadden
Pomocnici jsem nečetla, takže srovnávat nemohu. Ale bylo to čtivé, autorka dokáže udržet napětí. Jen jsem se ne vždy dokázala srovnat s uvažováním Nory. Tedy naštěstí jsem nikdy nebyla v podobné roli, ale i tak. Přečtené jsem to měla za dva dny a v žádném případě jsem se nenudila.
Studentka
Tess Gerritsen
Původně jsem zamýšlela dát jen tři hvězdičky - četla jsem od autorky knihy, které mě podstatně více pohltily. Jenže se mi hodně líbila linka literárních seminářů. Vlastně jsem si mohla aplikovat nešťastné lásky historie na ty dnešní. Oni se lidé prostě až tak nemění. Rozuzlení se dalo trochu předpokládat a stejně překvapilo. A jak si v závěru pomyslí jedna z postav: happyend se tomuhle říkat nedá. I když zrovna v tuto chvíli se to k němu dost blíží.
Řeka mě volá domů
Eleanor Shearer
Velmi silný příběh mateřské lásky a touhy po svobodě. Vlastně s každým Rácheliným dítětem se dozvídáme nový střípek historie otroků na ostrovních státech. Ráchelinu odvahu a sílu musíme obdivovat. Pro autorku je to dle doslovu osobní téma a na příběhu je to znát. Určitě stojí za přečtení.
Nevlastní dítě
Nicole Trope
Jako thriller takové průměrné. Ale líbilo se mi psychologické vykreslení postav. Zejména postava Shelby. Je tu to co skrývá, ale podstatné je proč. Ona skoro každá postava tu má nějaké to svoje tajemství. Ale postava Shelby mě asi nejvíce zasáhla.
Pán hory
Anders de la Motte
To opět byla četba tzv. jedním dechem. Askerová mi byla dost sympatická a její nové pracoviště mi vzdáleně připomnělo oddělení Q Adlera Olsona. Jen ty vztahy se tam budou muset ještě nějak usadit. Vyměňovače jsme sledovali vlastně od začátku a drobnými indiciemi mě napadalo, kdo se za tím asi skrývá - ale byla jsem na tom přibližně stejně jako Leo. Autorem je zamýšlena čtyřdílná série, tak je určitě na co se těšit.
Návrat domů
Kate Morton
Tento příběh plyne pomalu jak horké letní odpoledne. Je tu spousty časových smyček a nejrůznějších drobných odboček. A do toho všeho je umně zabalena detektivní zápletka. Ledacos nás napadá, něco je nakonec zcela jinak a něco ne. Chce to udělat si čas, ponořit se a nechat se zvolna unášet vyprávěním.
Hladový duch
Louise Penny
Pohodová atmosféra této téměř ztracené vesnice a jejích svérázných obyvatel mě baví. Nikdo nikam moc nespěchá a ten klid zůstává i v rámci vyšetřování. Ne vše mi přišlo zcela dořešené, ale prý některé věci do sebe zapadnou v příštím díle. Tak uvidíme. A tak nějak jsem nevěřila tomu rychlému sehnání povolení k domovním prohlídkám v začátku knihy, které se, zdá se, konaly bez vědomí majitelů. No, asi čtu moc detektivek.
Prázdniny v Česku
Ladislav Zibura
Tak to mi krásně sedlo. Autorův pohled na svět mi je vysloveně blízký a já se díky němu vracela na krásná místa naší země. I když já je navštěvovala postupně během několika let. Zase v rámci uběhlé doby jsem zaznamenávala některé změny a měla možnost si je konfrontovat s vlastními poznatky. Užila jsem si to a mohu doporučit.
Spletité lži
Angela Marsons
Nemohu jinak než 5 hvězdiček. Napínavé, čtivé, chytré. Pravda je, že vraždy jsou značně brutální, připomínající středověk. Hodně zajímavá pro mě byla otázka ochrany svědků, ta navozuje hodně úhlů pohledu a podnětů k zamyšlení. No jsem ráda, že v originále je již 19 dílů, tak snad se můžeme těšit.